Fond dopravy měl podle původního rozpočtu dostat 45 miliard korun. Dostane ale o devět miliard méně. Mnohé stavby dopravní infrastruktury jsou ohroženy – kvůli nedostatku peněz tak hrozí zastavení až třem stovkám staveb.
Autor: Martin Siebert
Když na počátku roku oznamovaly velké stavební firmy výsledky za loňský rok, které nevěstily nic dobrého pro rok letošní, upínaly se všechny jejich naděje ke státním zakázkám, a to zejména v oblasti budování dopravní infrastruktury. Uplynulo ale pár měsíců a všechno je jinak – po několika náznacích musel nový ministr dopravy Gustáv Slamečka přiznat, že výstavbě silniční i železniční infrastruktury hrozí totální kolaps – nejsou peníze.
Fond dopravy, z nějž se financuje výstavba dopravní infrastruktury, měl ze státního rozpočtu původně slíbeno 45 miliard korun. Část peněz si ale při loňském jednání o rozpočtu rozebrala jiná ministerstva, takže fond má nakonec letos dostat od státu zhruba 36 miliard korun. Rozpočet naplánovaných staveb ale počítal s původní částkou, vláda expremiéra Mirka Topolánka slíbila deficit dorovnat, nejspíše půjčkou od Evropské investiční banky. Mezitím se ale ukázalo, že nechybí pouze zhruba 8,4 miliardy korun, ale spíše 20 miliard, a příští rok prý může chybět až 50 miliard korun. To, o čem se dlouho pouze špitalo – a sice, že se některé stavby budou muset zastavit, přestalo být tajemstvím. Gustáv Slamečka už přiznal, že zakonzervování hrozí až třem stovkám dopravních staveb.
Odnesou to dálnice i železnice
Nejvíce ohrožena je podle Slamečky výstavba a údržba silnic a dálnic. Na seznamu ohrožených staveb je například dálnice D3 mezi Táborem a Veselím nad Lužnicí, úseky budoucí dálnice D1 (nyní D47) na severní Moravě nebo spojení Brna s Vídní přes Mikulov.
Další zpoždění nabere i pražský okruh, stát také nejspíš zastaví přípravné práce na R35 z Liberce na Olomouc a dál na jižní Moravu, která měla být současně alternativou za přetíženou D1. Dojde ale i na železnici. Bude se muset odložit rekonstrukce několika klíčových železničních tratí a uzlů, odnesou to nejspíše Nové spojení v Praze, železniční uzel v Kolíně, modernizace kolejišť v Břeclavi či dalších šest plánovaných staveb.
Hrozí masové propouštění
V silničním a železničním stavitelství je zaměstnáno zhruba 450 tisíc lidí. Podle šéfa Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václava Matyáše může přijít o práci kvůli výpadkům financování staveb minimálně desetina z nich. Samotné zakonzervování staveb by podle Slamečky vyšlo na pět miliard korun. „Pokud stát zastaví investice a výstavbu dopravní infrastruktury, bude to mít katastrofální dopad na celý komplex podnikatelů, kteří jsou na této práci závislí,“ varuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel. Snížení finančních prostředků na veřejné zakázky na dopravní infrastrukturu by bylo podle Kužela naprosto nepochopitelným krokem a pravým opakem toho, co by stát měl udělat, aby pomohl tuzemským podnikům v době krize k získání nových zakázek.
Řešením problémů s příjmy fondu dopravy údajně může být navýšení příjmů o výnosy z privatizace – chystá se mimo jiné prodej Letiště Praha, půjčkou od Evropské investiční banky, emisí dluhopisů nebo zapojením soukromého kapitálu do výstavby (projekty PPP). Ministr Slamečka vládě navrhl vydání dluhopisů za 8,4 miliardy korun na výstavbu dálnice D47 a další stavby. Bývalý kabinet Mirka Topolánka chtěl nedostatek peněz řešit úvěrem od Evropské investiční banky. Ten by ale musela schvalovat Poslanecká sněmovna a podle Slamečky stavební firmy potřebují peníze pokud možno ihned.
