PŘÍPADNÁ ROPNÁ KRIZE V ČESKU Pokud by přerušení dodávek ropy a ropných produktů trvalo déle než dva měsíce, musel by být v Česku zaveden přídělový systém. Odstaveny by byly všechny rafinerie a většina čerpacích stanic. Ekonomické ztráty by byly nedozírné. Vyplývá to z materiálu Správy hmotných rezerv.
PŘÍPADNÁ ROPNÁ KRIZE V ČESKU Pokud by přerušení dodávek ropy a ropných produktů trvalo déle než dva měsíce, musel by být v Česku zaveden přídělový systém. Odstaveny by byly všechny rafinerie a většina čerpacích stanic. Ekonomické ztráty by byly nedozírné. Vyplývá to z materiálu Správy hmotných rezerv. Světové zásoby ropy odhadují odborníci na přibližně 75 let. Podle analytika Atlantik finanční trhy Petra Nováka se očekává, že do roku 2010 poroste poptávka po ropě tempem dvou procent ročně. Co bude poté, kdy tyto zdroje začnou docházet? A co se stane s cenou? Podle Nováka se v nejbližších letech všeobecně očekává pokles ceny. Letos na 63 dolarů za barel, v roce 2010 na 48 dolarů. Důvodem je růst nabídky zejména od států mimo Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a zpomalující tempo americké ekonomiky. Naproti tomu působí faktory pro růst ceny ropy - tlak zemí OPEC na snižování produkce v zájmu udržení vysokých cen, prudký růst spotřeby Číny a Indie plus geopolitické riziko - zásoby ropy jsou hlavně na Středním východě. „Tak optimistický bych nebyl. Silný růst poptávky po ropných derivátech stejně jako geopolitická nestabilita a omezené rafinerské kapacity budou držet cenu nahoře,“ uvádí Novák. Dodává, že výrobní náklady na ropu vzrostly, protože se stále více těží v dražších nalezištích. PŘÍDĚLY ZA DVA MĚSÍCE
České republice hrozí v případě nouze i zavedení přídělového systému. A to v případě přerušení dodávek ropy a jejích produktů na déle než dva měsíce. Autocisterny i železniční cisterny by museli hlídat policisté a vojáci, aby nedocházelo k rabování. Případné ekonomické ztráty? Nedozírné. Hovoří o tom materiál Správy hmotných rezerv „Narušení dodávek ropy a ropných produktů velkého rozsahu“, který má Profit k dispozici.
Že nejde o plané strašení, dokládá i pozornost, jaká byla na nedávné mezinárodní konferenci věnované tomuto tématu upřena právě na tento materiál. „Česká republika byla hodnocena jako nejlepší z kandidátských zemí, pokud se týká nouzových opatření, která by musela být přijata v případě vypuknutí ropné krize,“ tvrdí vedoucí sekce bezpečnosti Správy hmotných rezerv Dušan Makovec.
Důvodů, pro něž může vzniknout krizová situace v zásobování ropou, může být několik. Podle zmíněného materiálu to může být například hrozící přerušení provozu ropovodů Družba a IKL využívaných k dopravě ropy do Česka. A to z politických, teroristických, technických, ekologických nebo jiných důvodů. Dále pokles zásob ropy a ropných produktů u příslušných podnikatelských subjektů. V neposlední řadě i zneužití snížení dodávek ropy některými dodavateli k politickému nátlaku na země OECD či na Českou republiku.
NASTALY BY NEPOKOJE? Krizová situace by vznikla, pokud by došlo k trvalému snížení průměrné měsíční dodávky do Česka o více než 12 procent průměrné měsíční dodávky v předcházejícím roce. „To se může projevit ve vážných ekonomických problémech podnikatelských subjektů závislých na dostatečných dodávkách ropných produktů, se závažnými dopady na produkční schopnosti ekonomiky. Dalšími z projevů krizové situace může být rovněž narušení veřejných dopravních služeb a individuální dopravy,“ píše se v materiálu. Negativní dopady krizové situace by byly skutečně katastrofální. Došlo by například k narušení finančních toků a dodávek energií vyvolaných výpadkem zdrojů využívajících spalování ropných produktů, a tím i k narušení funkčnosti veřejné dopravy. Nedostatek pohonných hmot by se odrazil také v dodávkách základních potravin i zdravotnického materiálu a činnosti výrobních potravinářských a zemědělských podniků. Tyto výpadky, které by se v důsledku dotkly i nabídky zboží a služeb, mohou vést k masovým protestům lidí a k narušení veřejného pořádku. V krajní situaci by to znamenalo dokonce nebezpečí ohrožení životů a zdraví obyvatelstva při protestech proti omezení výdeje pohonných hmot na distribučních místech a u velkoskladů. Případné protesty by znamenaly i hrozbu zničení nebo poškození distribučních míst, automobilních a železničních cisternových přepravních prostředků. Dále i velkoskladů, rafinerií, ropovodní a produktovodní sítě či skladovacích zařízení. FUNGOVÁNÍ STÁTU V OHROŽENÍ Další související problémy jsou nasnadě. „Destrukce distribuční sítě a zásobníků ropy by pak vedly k ohrožení životního prostředí z důvodu úniku ropy a ropných látek do půdy, vodotečí a spodních vod. Nezanedbatelné je i nebezpečí ohrožení životního prostředí z důvodu hoření ropy a ropných látek,“ vypočítává materiál. Krizová situace umocněná občanskými nepokoji by se postupně začala dotýkat i základních funkcí státu a chodu celé ekonomiky. Došlo by k poruše mobility lidí s dopady na růst nezaměstnanosti a zatížení systému sociální pomoci, ale také k vynucené redukci zdravotnictví a sociálního zabezpečení či vzdělávacího systému. Jako další možná rizika z hlediska fungování státu lze brát i snížení akceschopnosti orgánů státní správy, samosprávy a chodu státu. Nebo redukci základní funkčnosti ozbrojených sil, ozbrojených či záchranných sborů a havarijních služeb. PŘÍDĚLOVÝ SYSTÉM Regulační a mimořádná opatření v souvislosti s ropnou krizí se mohou stupňovat v závislosti na délce jejího trvání. V počátečním období do třiceti dní od vyhlášení krizového stavu by došlo k omezení otevírací doby čerpacích stanic a k zákazu prodeje pohonných hmot do nádob, i k dočasnému omezení nebo dokonce zákazu vývozu ropy a ropných produktů. V období mezi třicátým až padesátým dnem už by bylo zahájeno postupné omezení distribuce pohonných hmot na čerpací stanice. Výjimkou by měly být vybrané čerpací stanice Čepro a Benzina. Období zhoršení krizové situace má nastat mezi padesátým až sedmdesátým dnem. Správa hmotných rezerv by v takovém případě zabezpečila zahájení výroby karet pro přídělový systém výdeje pohonných hmot obyvatelstvu. K vyhrocení krizové situace by pak podle dokumentu došlo od 70. dne. Postupně by byly odstaveny jednotlivé rafinerie a zastaven výdej pohonných hmot na všech čerpacích stanicích po vyčerpání jejich zásob, mimo stojanů Čepro a Benziny. Speciálně by byly zásobovány pouze čerpací stanice policie, Hasičského záchranného sboru, armády, Bezpečnostní informační služby a Vězeňské služby. Nejcitelnějším důsledkem ropné krize by bylo zahájení přídělového systému výdeje pohonných hmot obyvatelstvu na základě přídělových karet. V PŘÍPADĚ ROPNÉ KRIZE DOJDE K OMEZENÍ**
- maximální rychlosti jízdy motorových vozidel na pozemních komunikacích
- používání některých motorových vozidel v určitých dnech nebo pro určitý druh přepravy
- využití silničních motorových vozidel se sudými nebo lichými koncovými čísly poznávacích značek
- používání drážních motorových vozidel
- obchodní letecké dopravy, leteckých prací a další letecké činnosti
- otevírací doby čerpacích stanic a zákaz prodeje pohonných hmot do nádob
- čerpání zásob ropy a ropných produktů u rozhodujících dodavatelů
- zavedení přídělového systému nebo dočasné omezení nebo zákaz vývozu ropy a ropných produktů
Pramen: Správa hmotných rezerv
