Boj s korupcí zplodil další novelu zákona. Tentokrát o hospodaření obcí či krajů. Starostové v ní ovšem vidí nárůst byrokracie
Bez kontroly. Tak po léta vypadá nakládání s majetkem obcí a měst. Asi mediálně nejznámější kauzou z poslední doby je podivný prodej majetku města Liberec. Tamních 23 zastupitelů v dubnu 2007 odhlasovalo prodej městského pozemku o rozloze 3300 metrů čtverečních do soukromých rukou za 1,49 milionu korun bez výběrového řízení.
Za toto rozhodnutí bylo všech 23 zastupitelů trestně stíháno a případ stále řeší Okresní soud Liberec. Loni v dubnu sice případ odložil, nicméně Nejvyšší soud na podnět Nejvyššího státního zastupitelství kauzu na počátku letošního roku znovu otevřel. Státní zástupce při podání žaloby loni v únoru vyčíslil vzniklou škodu pro město Liberec ve výši přesahující 3,5 milionu korun.
Malá revoluce Takovýmto případům má být konec. Alespoň to si slibují autoři od vládní novely zákona, která pod praporem boje s korupcí přináší malou revoluci ve způsobu nakládání s majetkem měst, obcí a krajů. Tu začala konečně projednávat sněmovna.
„Hospodárnost nakládání s majetkem obcí a krajů dnes po obsahové stránce nikdo nekontroluje.
Nejvyšší kontrolní úřad nemá pravomoc kontroly na samosprávné úrovni a odbor dozoru a kontroly ministerstva vnitra má pouze metodickou funkci,“ komentuje potřebnost novely Jan Kotecký z nevládního občanského sdružení Oživení, které se principům transparentní veřejné správy dlouhodobě věnuje, a dále uvádí: „Největší dírou v pravidlech pro hospodaření samospráv je, že se vztahují pouze na nemovitý majetek a ani v jeho případě zákon nenutí samosprávy zpeněžovat jej co nejvýhodněji, takže se nezřídka setkáváme s tutlanými prodeji a pronájmy za nevýhodné ceny diktované klientelistickými vazbami.“
Tomu by novela měla učinit přítrž. Pokud bude schválena, přinese konec libovolného určování cen při prodeji a nájmu veřejného majetku. A zahrnuje i konec anonymity při rozhodování o těchto transakcích. Obce, města i kraje při prodeji i pronájmu většiny nemovitého majetku by podle této novely měly využít veřejnou dražbu nebo veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. A před rozhodnutím i po něm zveřejnit vše kolem transakce nejen na úřední desce, ale i v centrální databázi na Portálu veřejné správy. „Myslím, že je naprosto v pořádku, aby se dosáhlo férové ceny i toho, že majetkové transakce měst i krajů budou pod větší veřejnou kontrolou,“ komentuje novelu bývalá starostka středočeských Černošic a poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová. Naproti tomu Dan Jiránek (ODS), primátor Kladna a předseda Svazu měst a obcí ČR, říká: „S korupcí se nedá bojovat byrokracií.“
„Pokud projde v tomto znění, budeme muset přijmout nové zaměstnance,“ přidává se primátor Mostu Vlastimil Vozka a dodává: „Co budou dělat menší obce, kde úřad tvoří pouze neuvolněný (neplacený) starosta a mnohdy zaměstnankyně na částečný úvazek, fakt nevím.“ Pozor na kverulanty Naprostou novinkou má být také to, že obce, města a kraje budou mít nově povinnost zveřejnit uzavřenou smlouvu včetně dodatků, na jejichž základě je nakládáno s jejich majetkem. A to je další důvod ke kritice. „S tímto nejde souhlasit, protože jaká je přidaná hodnota zveřejnění dodatků, které nepatrným způsobem upravují práva a povinnosti nájemce,“ klade si otázku hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola (ČSSD). A další kontroverzi budí skutečnost, že chybné zveřejnění způsobí neplatnost celé majetkové transakce. „S nesmyslnými sankcemi vedoucími až k zneplatnění smluv nemohu souhlasit,“ pokračuje hejtman Jiří Zimola, ale současně dodává: „Na druhou stranu je pozitivní, že se podle novely mohou občané domáhat jménem obce náhrady škody na majetku obce. Uvítal bych, aby uplatnění tohoto práva bylo podmíněno třeba existencí petice coby ochrany proti kverulačním žalobám.“
Nejenom jednotlivá ustanovení, ale i novela samotná budí pochybnosti. Rezervovaný postoj zaujímají dvě z pohledu komunální a krajské politiky nejsilnější politické strany. ODS i ČSSD. A jejich přístup je vcelku logický.
Ve skutečnosti jde o hodně. Pokud by byla novela v této podobě schválena, může to zejména ODS pořádně zkomplikovat v komunálních volbách roku 2014 cestu za udržením pozic na větších českých radnicích. Více než 300 starostů a primátorů ODS je velká síla.
Ta kvůli propadajícím se preferencím pociťuje značnou nervozitu. Toho si je vědom i šéf ODS Petr Nečas, který na ideové konferenci ODS k výkonu veřejné správy poslední dubnovou sobotu poznamenal: „Boj proti korupci se nesmí zvrhnout do laciné a prázdné kampaně. A nemůže znamenat takové sešněrování legislativy, že znemožňuje zastupitelstvům, ale i centrálním institucím plnohodnotně vykonávat funkci, protože například vlivem přílišné byrokracie nejsou schopny včas rozhodnout o veřejné zakázce a nevyčerpají prostředky ze státních, veřejných nebo evropských fondů.“
Rozpačitá je i sociální demokracie. „Starostové za ČSSD se nebrání povinnosti zveřejňovat určité informace, ale v žádném případě nesouhlasíme s tím, aby vedle smluv měly být povinně zveřejňovány rovněž faktury a objednávky. To považujeme za zcela zbytečné,“ řekl Jan Birke, předseda Klubu starostů a primátorů zvolených za ČSSD.
Co starosta, to kriminálník?
Odpůrci novely z řad starostů a primátorů jí vytýkají ještě jednu věc. „Není podložena žádnou významnější studií, která by dokazovala, že je to právě obecní úroveň, která je ke korupci náchylnější než ostatní,“ říká hejtman Jiří Zimola. A primátor Mostu Vlastimil Vozka k tomu ostře dodává: „Může to být začátek kriminalizace všech starostů a primátorů, což se mi hrubě nelíbí, protože to jsou lidé, kteří až příliš často nesou svoji kůži na trh.“
Už i samotná cesta této novely do Parlamentu nebyla vůbec jednoduchá. Během přípravy se proti ní postavil Svaz měst a obcí ČR, který na podzim loňského roku oslovil premiéra Nečase, aby ji dokonce stáhl z jednání vlády. Upozorňoval tehdy na fakt, že zásadní připomínky obcí a měst nebyly vůbec vypořádány.
Obce, města i kraje by podle této novely měly při prodeji i pronájmu většiny nemovitého majetku využít veřejnou dražbu nebo veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku. Co mění novela * zpřísnění pravidel při zpeněžování majetku územních samosprávných celků * zveřejňování záměrů nakládání s obecním nebo krajským nemovitým majetkem na Portálu veřejné správy a úřední desce * povinné zveřejňování některých smluv uzavřených územními samosprávnými celky * pravomoc státního zastupitelství domáhat se soudně neplatnosti takových smluv
* stanovení pravidel pro zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstev územních samosprávných celků * zveřejňování, jak kdo v konkrétním případě hlasoval (včetně jednání rady) * zavedení etických pravidel („etického kodexu“) členů zastupitelstev
O autorovi| Matěj Štětka, stetkam@mf.cz
