Solidní výkon americké ekonomiky v kombinaci s oživením akciových trhů posunul hranici pro vstup mezi procento nejmovitějších zase o kus dál. Vyplývá to ze zprávy společnosti Knight Frank, na kterou upozornilo CNBC.
Vůbec nejhůře se do „klubu nejmovitějších“ dostává v Monaku, které disponuje nejhustší globální populací milionářů. Za superbohaté se tak mohou označovat pouze jedinci, jejichž jmění odpovídá alespoň 12,9 milionu dolarů (přes 302,2 milionu korun), což je o čtyři procenta více než v minulém roce. V bohatství jsou přitom zahrnuty investice, hotovost a další aktiva, včetně primárních a sekundárních rezidencí.
Na druhé příčce seznamu se nachází Lucembursko, kde k nejbohatším patří každý, jehož jmění převyšuje 10,8 milionu dolarů (253 milionů korun). S 8,5 miliony (199,1 milionu korun) následuje Švýcarsko a po něm Spojené státy. Tam pomyslnou hranici mezi bohatými a „superbohatými“ představuje suma ve výši 5,8 milionu dolarů. Meziročně se jedná o 15procentní nárůst.
Asii vládne Singapur a Hongkong
Mezi zeměmi v asijsko-pacifickém regionu je s 5,2 milionu dolarů lídrem Singapur, který je současně pátým na světě. V Asii v otázce novodobých boháčů vede společně s Hongkongem. Obě země totiž nabízejí vhodné daňové podmínky a disponují podnikatelsky příznivými předpisy.
Zpráva je dle Liama Baileyho, vedoucího globálního výzkumu zmíněné společnosti, důkazem různorodého rozložení bohatství napříč zeměmi. Poukazuje rovněž na propast mezi chudými a movitými, a to jak v globálním, tak domácím měřítku. Ostatně, jak vyplývá ze zprávy společnosti Oxfam America, zatímco pět miliard lidí od roku 2020 zchudlo, pět nejbohatších mužů světa své jmění více než zdvojnásobilo.
„V době, kdy se zejména západní země potýkají s vládními deficity a potřebou zvýšit daňové příjmy, se dá očekávat, že se politiky více zaměří na to, kde se bohatství nachází,“ nechal se slyšet Bailey.
Za rostoucí nerovnost jsou dle Oxfam America částečně zodpovědné velké korporace, protože bojují proti zvyšování minimální mzdy a staví se proti snahám o odborovou organizaci. Kromě toho dochází k masivnímu přesunu bohatství z generace na generaci. Jen v USA bude v následujících dvou dekádách převeden majetek v hodnotě 90 bilionů dolarů.
I z toho důvodu se očekává, že se mileniálové stanou nejbohatší generací v historii. Koneckonců, ve Spojených státech drží takzvaní baby boomers, tedy ročníky narozené po druhé světové válce, aktuálně 50 procent veškerého jmění.
Co do počtu budou ale v následujících letech movití přibývat pomaleji. Knight Frank očekává, že jich v období pěti let do roku 2028 bude na světě zhruba o 28 procent více. To oproti předchozímu pětiletému období představuje pokles o 16 procentních bodů.
Ačkoli se vstup do klubu procenta nejbohatších na světě může zdát nereálný, ve skutečnosti je to stále pravděpodobnější než představa, že někdo pronikne do spolku Ultra-High-Net-Worth Individual (UHNWI), což jsou lidé s minimálně 30 miliony dolarů (přibližně 702,8 milionu korun) – tedy tací, kteří se v daném ohledu nacházejí v žebříčku přeci jen ještě o stupínek výš. Těchto jedinců v roce 2023 přibylo o více než čtyři procenta a jejich celkový počet se celosvětově zvýšil na téměř 627 tisíc.
