EVROPSKÁ UNIE Po eurozatykači se členské země Evropské unie dočkají dalšího posílení justiční a policejní spolupráce v podobě úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Detaily k instituci europrokurátora, která je zakotvena v Lisabonské smlouvě, minulý týden předložila Evropská komise.
Úřad, který bude personálně spadat pod sdružení Eurojust, bude mít vrchního žalobce a tým delegátů jednotlivých členských zemí. Počítá se s tím, že by EPPO měl mít vyšetřovací pravomoc a právo vznášet trestní žaloby před soudy členských států EU. Brusel si od úřadu slibuje větší kontrolu nad zpronevěrami společného rozpočtu Unie, z něhož nelegálně každý rok zmizí až miliarda eur. „Mnoho zločinců, kteří ukradli peníze evropských daňových poplatníků, vyvázne bez trestu,“ připomíná eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová s tím, že méně než polovina případů zneužívání dotací končí právoplatným rozsudkem.
Nejhorší vysvědčení v letech 2006 až 2011 měly Maďarsko a Slovensko, kde soudy nedokázaly uzavřít ani jeden případ trestního činu poškození finančních zájmů EU. Premianty jsou naopak Rakousko, Švédsko, Lucembursko a Estonsko se stoprocentní úspěšností.
Česko v uvedených letech dotáhlo do konce čtvrtinu kauz.
Brusel má v plánu zahájit činnost europrokurátora v lednu 2015. Čelí ovšem odporu některých zemí. Zatímco Francie a Německo EPPO prosazují, Dánsko již využilo své výjimky z Lisabonské smlouvy a na společném evropském prokurátorovi se podílet nebude.
Svůj opt-out uplatní také Velká Británie. K funkci europrokurátora se skepticky staví rovněž Česko.
