Naopak dotace jsou po absolvování martyria s vyplňováním papírů a kontrol nevratnou finanční výpomocí. Proto jsme si na ně v tomto čísle trochu posvítili a podívali se na to, jak a zda vůbec pomáhají k tvorbě bohatství. Zjištění nejsou z těch nejpovzbudivějších - firem, které díky dotacím mohly nejen více investovat, ale především rostly nadprůměrnou rychlostí, není ve zkoumaném vzorku mnoho.
Také hlavní výhoda dotací (alespoň v podání samotných „čerpačů“), tedy že se nemusejí s žádným investorem dělit, ani finanční injekci splácet jako v případě dlužního financování, je vlastně sporná, když se nad tím zamyslíte. Ostatně, i kdyby fungovaly, jak mají, tak nevratné dotace firem z veřejných peněz fakticky zvedají majetkovou nerovnost, protože kdo z nich má disproporční prospěch, když ne vlastníci takto rozhojněného kapitálu? A zkuste si odpovědět na otázku, čím to je, že Česko sice již desítky let investuje větší část svého důchodu než Německo, a přesto Němce doháníme tak pomalu. Také nám to vrtá hlavou a v dotacích může být částečná odpověď.
Kdykoliv se něco děje na rozhraní veřejného a soukromého sektoru, vyrojí se spousta otázek. A když se partnerem ve společném podniku na zhodnocení areálů kolem stanic metra stane pražský dopravní podnik s jeho bohatou historií „výhodných obchodů“, je potřeba ostražitosti stejně velké jako rozvojový potenciál. Jak si v Holešovicích ustelou, tak si to budou moci buď mnohokrát zopakovat, nebo na příslušných odděleních hodně dlouho vysvětlovat. S tímto typem developmentu se to má jako s rozmnožováním dikobrazů -v obou případech je nutno postupovat velmi opatrně.
Už jenom samotný název eseje v tomto čísle týdeníku Euro - Trumpety a greténi -zaručuje, že si zase při jejím čtení smlsnete. Ta kombinace politické nekorektnosti a bystrého úsudku je stejně vzácná jako osvěžující.
O autorovi| Miroslav Zámečník zamecnik@mf.cz
