Podporu určenou malým spolkli ti velcí. Dotační peníze byly zneužity, služby předražené, prostředky promrhané. S podobnými nálezy Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dlouhodobě kritizuje dotační politiku v České republice. Kvůli zemědělským dotacím dokonce loni podal trestní oznámení a tlačí na změnu. Do toho přicházejí zprávy z Evropského parlamentu o plánu na omezení subvencí velkým podnikům.
Zmíněné trestní oznámení podali loni kontroloři na základě revize peněz
vynaložených na podporu živočišné výroby. Několik let trvající kontrola
zjistila, že zatímco platby na chov prasat a drůbeže vzrostly mezi lety 2012 až
2016 o 300 procent, stavy hospodářských zvířat byly v roce 2017 nižší než v
roce 2015. Na soběstačnost šlo přitom v tom období jednadvacet miliard korun.
Program rozvoje gigantů
Mezi kontrolovanými bylo kromě ministerstva zemědělství a Státního
zemědělského intervenčního fondu (SZIF) i několik firem. Například společnost
Lipra Pork (ze skupiny Agrofert), která se specializuje na výrobu vepřového
masa a velkochov vepřového dobytka.
Trestní oznámení se přesunulo z Prahy do Brna a nyní ho řeší oddělení hospodářské kriminality jihomoravské policie. Podrobnosti jsou však v této fázi šetření neveřejné. „Součinnost jsme poskytovali v září 2019,“ uvedl bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý s tím, že na základě výsledků zmíněných kontrol už resort přijal nápravná opatření.
Když ale letos v květnu zveřejňoval SZIF podmínky pro nejnovější podporu
zemědělců a potravinářů na zvýšení soběstačnosti a snížení závislosti na
dovozech, to vše v rámci snahy zmírnit dopady koronavirové pandemie,
deklarovaný cíl podpořit malé zůstal opět nenaplněn.
Vyšší šanci na finanční podporu totiž měl například podnik, který exportuje,
nebo ten se značkou kvality Klasa, za což se udělovaly preferenční body.
Už v roce 2018 u kontroly programu rozvoje venkova přitom NKÚ konstatoval,
že resort zemědělství nastavuje pravidla tak, aby největší porci dotací shrábly
velké podniky. Naproti tomu podpora malých a středních podniků vázne.
„V zemědělství se stále mluví o tom, jak musíme podporovat soběstačnost a
musíme podporovat malé a střední podniky. Ale mezitím se zemědělství vyvinulo
do stavu, kdy trh a celý resort nejvíc ovládají velké firmy, které jsou
kapitálově velmi silné a mají prostředky na to, aby si svoje zájmy udržely,“
řekl týdeníku Euro prezident NKÚ Miloslav Kala.
Na tahu je Evropská unie
Svá zjištění v problematice čerpání dotací formuloval NKÚ do každoročního reportu pro Evropskou unii, který vyšel v polovině letošního října. Možnosti kontrolorů něco změnit jsou ovšem omezené, závěry úřadu sice poslanci a vláda projednají, což ale není zárukou zlepšení stavu.
Přitom v jiných oblastech se NKÚ daří pochybení odstraňovat třeba tak, že
kontrolované subjekty samy přistoupí k nápravě. Jako příklad uvádí Kala cenu
dálnic nebo některé armádní zakázky.
„Nelze říci, že se s našimi závěry nic neděje, ono se děje. Problém je v
tom, že řízení a management je velmi komplexní a komplikovaná věc, do které se
promítá řada zájmů a vlivů. My jsme tady od toho, tak jako auditor ve firmě,
abychom jasně řekli, jaký je skutečný stav, a doložili ho. A potom už je na tom
managementu, jak s těmi závěry pracuje,“ poznamenal Kala.
U zemědělských dotací je podle něj situace o to složitější, že jde o sedmiletý cyklus, kdy se dotace čerpají podle schválených pravidel odsouhlasených Evropskou komisí. „To vede k tomu, že se tady většinou promítnou až do toho následného programového období,“ upřesnil Kala.
Letos končí sedmileté dotační období a Unie se chystá na nový finanční
rámec. Mělo by dojít k výraznějšímu omezení při čerpání evropských dotací. Evropský
parlament totiž před několika dny odsouhlasil zastropování dotací a velcí
agrárníci by tak mohli čerpat maximálně 500 tisíc eur v rámci přímých plateb na
jednu osobu a jeden milion eur u investičních dotací.
V jaké podobě nakonec projde tento návrh, není jasné. Ve hře je stále
možnost, že by si země zastropovaly dotace dobrovolně. Návrh nyní putuje do
Evropské rady.
Pomatená poslankyně
Zmíněný plán je součástí reformy společné zemědělské politiky a pochází z
pera šéfky výboru pro rozpočtovou kontrolu Moniky Hohlmeierové. Na půdě
unijních orgánů už se řeší od roku 2018. Hohlmeierová přitom stála i v čele
delegace, které letos v únoru předal Kala závažná zjištění úřadu okolo čerpání
dotací.
Delegace tehdy konstatovala, že české úřady neumějí střety zájmů politiků
efektivně kontrolovat. V této souvislosti dokonce premiér Andrej Babiš označil
Hohlmeierovou za pomatenou europoslankyni.
Jeho Agrofert, toho času zaparkovaný ve svěřenských fondech, přitom patří k
dotačním šampionům. Pokud by unijní plán prošel, dopad na jeho ekonomické
výsledky nebude malý.
Například loni koncern inkasoval 1,97 miliardy korun z dotačních prostředků. Auditoři Evropské komise navíc tvrdí, že Babiš je nadále ve střetu zájmů, neboť má na Agrofert stále vliv. To ostatně naznačují i důkladné kontroly NKÚ.
Třeba u zmíněného programu rozvoje venkova v roce 2018 NKÚ zjistil, že místo
malých a středních podniků se o tři miliardy podělily hlavně velké firmy.
Nejvíc – 614 milionů korun – získaly čtyři firmy z Agrofertu. Program rozvoje
venkova přitom spadá pod Státní zemědělský intervenční fond, což je instituce v
působnosti ministerstva zemědělství.
Výrok o pomatené europoslankyni bude stát autora 1,5 miliardy korun, napsala
svůj odhad na Twitter europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Na potřebu
zastropování zemědělských dotací upozorňuji několik let. A nejen já, kromě NKÚ
jej podporuje i Asociace soukromého zemědělství nebo jej navrhla Evropská
komise,“ řekla týdeníku Euro Vrecionová, která předsedá Spolku pro obnovu
venkova.
„Důvodem je srovnání podmínek malých a středních zemědělců s těmi velkými.
Ti sice mají teoreticky nárok na obdobnou výši dotací, ale ve skutečnosti
čerpají více peněz na hektar. Na rozdíl od malých zemědělců si totiž můžou
dovolit platit na čerpání dotace vlastní lidi. Malým se to nevyplatí. Důležité
jsou také úspory z rozsahu, které malí a střední nemají. Dochází také k
neustálé koncentraci farem do větších celků, což má negativní dopad na venkov a
ochranu přírody a krajiny. Všem těmto negativům by zastropování mělo bránit,“
vysvětlila Vrecionová.
Zemědělská lobby
O kolik by mohl Agrofert nakonec přijít, zatím není jasné. Existuje šance, že zastropování bude dobrovolné, navíc agrokolos nečerpá jen evropské peníze. U těch národních přitom má konečné slovo v nastavení parametrů vláda, potažmo odpovědné ministerstvo.
Jak upozorňuje NKÚ, nezbytné změny jsou i u národních dotačních programů. Třeba
u zmíněné kontroly, ze které vzešlo trestní oznámení, jež prověřovala i národní
zemědělské dotace, NKÚ zjistil, že se dotace používaly k úhradě předražených
pronájmů čisticích a dezinfekčních strojů nebo k zaplacení odborného dozoru při
čištění stájí, které si přitom příjemce prováděl sám. Například jedna hodina
odborného dozoru při čištění stájí stála 2600 korun a dotyčný nakonec zaplatil
za pronájem čisticích strojů několikanásobně více, než by stálo pořízení nových
strojů.
Resort zemědělství například také vyplatil z dotací národního dotačního
programu určeného na zvyšování kvality mléka více než 200 milionů korun
mlékárnám na úhradu běžných provozních výdajů. Jednalo se přitom o společnosti,
které dlouhodobě vykazují zisk, konstatoval NKÚ. Ministerstvo zemědělství
rovněž proplatilo za roky 2016 a 2017 téměř 24 milionů korun za přepravu mléka,
i když se jednalo o neuznatelné výdaje.
Trestní oznámení přitom musí NKÚ podat ze zákona, když zjistí, že mohlo
dojít ke spáchání trestného činu. Naposledy v oblasti zemědělství a lesnictví
předával NKÚ zjištění policii formou trestního oznámení v roce 2012.
Špatnou podporu malého a středního podnikání přitom kontroloři nekritizují
jen na zemědělství, ale i na ministerstvu průmyslu a obchodu. „Podmínky jsou
pro ty malé opravdu nastavené tak, že je pro ně velmi obtížné čerpat
prostředky. Tato věc je nyní předmětem diskuse v Evropském parlamentu a zdá se,
že Evropská komise nebude v dalším období schvalovat projekty pro velké
příjemce a bude upřednostňovat ty menší, což by se mělo promítnout i u nás. V
Česku je v tomto situace ještě složitější. Zemědělská lobby má velké zastání ve
vládě a v parlamentu a je otázka, zda na tyto požadavky přistoupí,“ uzavřel
Kala.
