HLASY ČTENÁŘŮPřečetl jsem si článek Potíže se zákonem i úředníky v Profitu číslo 18 a ohlasy na něj v čísle 21. K tématu si dovolím několik poznámek: 1) Podle Ústavy může podnikatel činit všechno, co mu zákon nezakazuje, kdežto státní úřad může činit jen to, co mu zákon dovoluje.
HLASY ČTENÁŘŮ
Přečetl jsem si článek Potíže se zákonem i úředníky v Profitu číslo 18 a ohlasy na něj v čísle 21. K tématu si dovolím několik poznámek:
1) Podle Ústavy může podnikatel činit všechno, co mu zákon nezakazuje, kdežto státní úřad může činit jen to, co mu zákon dovoluje. Jediným autorem zákonů je parlament. Metodické pokyny vydávané ministerstvem financí podnikatele k ničemu nezavazují, protože nejsou zákonem. Na druhou stranu jsou pokyny závazné pro pracovníky daňové správy. Úředníci mají za povinnost pokyny respektovat a poplatníci mají právo se pokynů dovolávat, což potvrdily i české soudy.
2) Jiná otázka je, jakou dávají pokyny podnikateli jistotu, že když je bude respektovat, nehrozí mu sankce ze strany finančního úřadu. Můj názor je ten, že jen zdánlivou. Pokud bude pokyn v rozporu se zákonem (což někdy bývá), a podnikatel bude respektovat pokyn a nikoliv zákon, tak u soudu asi prohraje. Může se sice dovolávat toho, že jednal v souladu s pokynem, bohužel ale podle mých zkušeností české správní soudy existenci dobré víry poplatníka vůbec nepřipouštějí.
3) Je třeba rozlišovat metodický pokyn D, metodický pokyn DS, závazné posouzení podle zákona o správě daní a poplatků a odpověď na individuální dotaz adresovaný např. ministerstvu financí. Ve snaze najít řešení někdy složitých daňových problémů se podnikatelé obracejí s dotazy na správce daně. Pokud tito vůbec odpoví, nedává odpověď podnikateli žádnou právní jistotu. Navíc v případě nejasností bývá odpověď pro státní pokladnu co nejvýhodnější. Jsem toho názoru, že poskytování takových odpovědí je nezákonné. Co je ještě horší, úřady se tím staví do pozice zákonodárce a vláda zákona je tak nenápadně nahrazována vládou byrokracie. Takto vzato je abstraktní, nedokonalý a nesrozumitelný zákon pořád lepší než jasná odpověď úřadu.
4) Pokud se DPH týká, odpovědi na případné nejasnosti v textu zákona je třeba hledat v pramenech komunitárního práva, včetně rozhodnutí Evropského soudního dvora.
Východiskem je Šestá směrnice Rady ES č. 77/388/EHS, nikoliv metodické pokyny vydávané ministerstvem financí.