Zatímco někteří lidé ve snaze o lepší já sepisují seznam novoročních předsevzetí, dumají nad kvalitou svých letošních prožitků a v lepším případě se poučují z hloupých chyb, v National Geographic se na konci roku ohlížejí za důležitými odhaleními a historickými pokroky, které letos učinili vědci po celém světě. Od poznání mikroskopického vzrůstu až po ta vesmírných rozměrů. Tady jsou nejvíce fascinující objevy roku 2021.
Roboti na Marsu
Se světovými milníky začneme paradoxně daleko od domova. Na povrchu planety Mars totiž letos přistáli hned dva robotičtí průzkumníci – vozítko Perseverance od americké kosmické agentury NASA a jeho čínská verze Zhurong. Cíl obou misí byl jasný: hledat na rudé planetě stopy minulého života.
Perseverance zvládl pád marsovskou atmosférou a po rezavě červeném povrchu se rozjel 18. února, čínský průzkumník jej následoval 14. května - s tím že kromě úspěšného přistání jako takového oslavovala Čína i první touchdown na jiné planetě vůbec. Opomenout nelze ani vrtulník Ingenuity, který sem byl dopraven spolu s Perseverance a 19. dubna se zapsal do historie lidstva jako vůbec první záření, jež absolvovalo řízený let s vlastním pohonem na jiné planetě než té, kterou považujeme za náš domov.
Následující den navíc jeden z přístrojů roveru poprvé přeměnil část tamní atmosféry s vysokým obsahem oxidu uhličitého na kyslík. Tím potvrdil účinnost technologie, která by pro budoucí astronauty mohla být využita k výrobě paliva nebo dýchatelného vzduchu. V září pak vozítko Perseverance odebralo první vzorek Marsu, jenž byl následně odeslán na planetu Zemi, kde bude podroben detailnímu průzkumu.
Dračí lidé na Zemi
V roce 2021 otřásly větvemi lidského rodokmenu hned dva fosilní objevy. Prvním z nich byla dokonale zachovaná lebka nalezená v Číně, kde strávila skoro 90 let ukrytá na dně opuštěné studny. Následné vědecké analýzy odhalily, že lebka je stará nejméně 146 tisíc let a obsahuje podivnou směs starověkých a moderních rysů. Podle všechno patřila homininovi, který nám byl příbuznější než neandrtálci.
Podle některých vědců je možné, že by lebka mohla patřit zcela novému lidskému druhu známému jako Homo longi neboli dračí člověk. Jiní ale vidí podobnost mezi dračím Homo longi a záhadnými denisovany - odlišnou vývojovou větví rodu Homo, která dosud nebyla uznána jako samostatný druh.
Stejný tým vědců v červnu učinil další nevšední objev. Tentokrát se jednalo o fragmenty lebky a čelisti nalezené v Izraeli. Podle výpočtů je jejich stáří odhadováno na 120 až 140 tisíc let, což by znamenalo, že tito hominini chodili po boku Homo sapiens. Je rovněž možné, že obě skupiny sdílely technologie, o čemž svědčí řada kamenných nástrojů nalezených poblíž.
Prasečí orgán transplantovaný člověku
Velký pokrok byl zaznamenán také v oblasti zdravotnictví, konkrétně v New Yorku na Univerzitě Langone Health, kde lékařský tým pod vedením chirurga Roberta Montgomeryho člověku úspěšně transplantoval ledvinu, jež byla vypěstovaná v geneticky upraveném praseti. Tento krok představuje důležitý milník v oblasti xenotransplantací, tedy transplantací buněk, tkání nebo orgánů z nelidských organismů lidem.
V budoucnu by mohla být geneticky upravená prasata trvalým zdrojem orgánů, jež zoufale potřebuje stále větší počet pacientů. Nutno ale podotknout, že tato technologie je zatím teprve v počátcích, operace byla navíc provedena na pacientovi s mozkovou smrtí, který byl napojen na ventilátor. Lékaři sledovali funkci pacientovy ledviny přes dva dny. Zda bude orgán po delší době odmítán, zatím jisté není.
Nejstarší sekvenovaná DNA
V únoru vědci sekvenovali dosud nejstarší DNA a získali informace z genetického materiálu mamutů, kteří po planetě Zemi chodili před více než milionem let. Na pomyslné první příčce tak nahradili dosud nejstarší sekvenovanou DNA pocházející z přibližně 700 tisíc let staré fosilie koně.
DNA vědci extrahovali z mamutích stoliček, které na počátku 70. let 20. století na Sibiři nalezl ruský paleontolog Andrej Šer. Jeden ze zubů pochází z doby před 800 tisíci až 500 tisíci lety, zatímco dva další jsou údajně staré 1,2 až 1 milion let. Díky tomuto objevu vědci věří, že je možné zachovat ještě starší genetický materiál než tento, což by mohlo vést k odhalení celé řady tajemství dávné minulosti.
Nové vakcíny, ztracené město i exoplanety
Kromě výše popsaných objevů nelze opomenout také nové stopy v písku, které dokazují, že první lidé žili v Severní Americe již před 21 tisíci lety. Za zmínku ovšem stojí také 110 milionů let stará fosilie v podobě okřídleného pterosaura nalezená díky policejní razii či ztracené, bezmála tři a půl tisíce let staré egyptské zlaté město Luxor, o jehož znovuobjevení vědci informovali letos v dubnu.
V červnu pak astronomové na obloze spatřili kometu Bernardinelli-Bernstein - jeden z největších objevů svého druhu, který kdy bylo možné vidět. Kromě toho také zachytili známky planet ležících mimo naši galaxii a zaznamenali kosmické srážky a následné gravitační vlny podobné těm, jež před miliardou let způsobila černá díra, když narazila do zbytku mrtvé hvězdy.
Vynechat pochopitelně nelze ani zmínku o první schválené vakcíně proti onemocnění covid-19, její následné celosvětové zavedení či vítězství ve schválení očkování proti malárii, kterou Světová zdravotnická organizace poprvé uznala letos v říjnu.