EUROZÓNA
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden rozhodla o novém mechanismu, který umožní skupovat státní dluhopisy předlužených členů. Na první pohled šlo o jasné vítězství prezidenta ECB Maria Draghiho (na snímku) – pro jeho plán zvedlo ruku dvaadvacet z 23 členů Rady guvernérů. Největší kritik odkupů šéf Bundesbanky Jens Weidmann nakonec zůstal zcela sám.
Ještě několik hodin před hlasováním to ale vypadalo jinak. Weidmann horečnatě sháněl hlasy, které by mu umožnily Draghiho plán potopit. Na svou stranu podle německých médií získal Nizozemsko, Lucembursko, Finsko a Estonsko, rozjednán byl také souhlas Belgie a Slovenska, za nějž v hlavním rozhodovacím orgánu ECB zasedá Ivan Šramko, guvernér Národné banky. Weidmann, který byl loni zvolen coby historicky vůbec nejmladší šéf německé centrální banky, nakonec otočil poté, co mu podporu odřekl Jörg Asmussen, jeho německý kolega a známý z dob studií ekonomie na Univerzitě v Bonnu. Asmussen platí v eurobance za vlivného člena, loni mu jen těsně utekla nominace na post hlavního ekonoma ECB.
Weidmannův údajný pokus o puč měl dohru ještě na tiskové konferenci. Oproti zvyklostem Draghi na přímý dotaz potvrdil, že ruku pro jeho plán nezvedl právě německý ekonom. Prezidenta ECB brzy čeká další zatěžkávací zkouška, v níž klíčovou roli sehrají opět Němci. Odkup státních dluhopisů je totiž podmíněn tím, že bankovní licenci získá také stabilizační mechanismus ESM, který by se měl rozběhnout na podzim. Berlín má ale dva zásadní problémy. Nejprve musí o slučitelnosti ESM s národním právem rozhodnout německý ústavní soud.
Ani poté, co se základní nástroj Evropské unie na vytahování potížistů z dluhů rozjede, ovšem nebude mít Draghi vyhráno. Kancléřka Angela Merkelová je totiž proti tomu, aby ESM přímo vykupoval státní dluhopisy. Kromě vlastní CDU a koaličních liberálů se opírá také o názor expertní skupiny pro novou architekturu finančních trhů. A jedním z nejvlivnějších členů šestičlenného poradního orgánu kancléřky není nikdo jiný než pučista Weidmann. l
