Návrh transformace divadla z pera expertního týmu pomalu všichni opouštějí. Budoucnost instituce je stále nejasná
I těm několika zbylým nadšencům, kteří ještě sloučení Národního divadla (ND) se Státní operou Praha (SOP) obhajovali, nyní musely dojít argumenty. Jak vyčíslilo ministerstvo financí, předpokládané úspory se nedostavily. Naopak, výdaje státního rozpočtu na kulturní svatostánek narostly. A to pořádně.
Když chtěl exministr kultury Jiří Besser v roce 2011 podpořit svůj plán na propojení tehdy samostatných institucí v jednu, sliboval hned v prvním roce dvacetimilionové úspory. Ty se ale bohužel neprokázaly. Jestliže příspěvek na provoz pro oba divadelní domy dosáhl předloni 583,5 milionu korun, v roce následujícím to bylo 636 milionů. Takže o 52,5 milionu více. Nikoli méně. Náměstek ministryně kultury Martin Sankot ještě informaci doplnil o údaj, že letos bude transformace obou divadel stát dalších 47 milionů korun. Dosavadní účet tedy atakuje hranici sto milionů.
Ale nejde zdaleka jen o peníze. Po roce slučování jsou obě divadla v morálním, organizačním i kulturním rozkladu. Omezují se premiéry, tři miliony na zásadní kulturní událost dvacetiletí – operu Olimpiade světoznámého Josefa Myslivečka – se našly až po hrozbách, že inscenace bude muset být s mezinárodní ostudou zrušena.
Šlendrián s operou „Je to exemplární příklad manažerského selhání. Spustit tak komplikovaný proces, aniž by byl připraven, dopředu analyzován a vyhodnocen, je exces, za nějž by byl ve firmě každý vyhozen,“ kritizoval exministra na jednání senátního Výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátor za ODS Jiří Oberfalzer. Zasedání se totiž mimo jiné zabývalo bodem nazvaným Přineslo sloučení Státní opery Praha s Národním divadlem opravdu úspory?
Bohužel nikdo z přítomných nemohl na tuto otázku odpovědět kladně, včetně zástupců ministerstva kultury. „Nikdo nemohl čekat, že tento krok přinese úspory v řádu měsíců. Naopak do sloučení se musí investovat,“ uvádí na obranu projektu svého předchůdce ministryně kultury Alena Hanáková.
Zdá se to jako šlendrián, ale po roce a půl se potvrzuje podezření, že celý nápad vznikl v hlavách maximálně tří lidí. Kromě Bessera jde o jeho náměstka Radka Zdráhala a exředitele ND Ondřeje Černého. A ti jej prosadili bez ohledu na varování okolí. Například ředitelka odboru financování kapitol státního rozpočtu ministerstva financí Marie Bílková si na zmíněném zasedání povzdechla, že resort nebyl do jednání zapojen. Přitom se možná mohlo některým chybám předejít. A někdo by za ně měl pykat, dodal předseda uvedeného senátního výboru Marcel Chládek (ČSSD).
Koneckonců i expertní tým ve svém úvodu k návrhu transformace konstatuje: „Současné velmi vážné obtíže vyvrcholily rozhodnutím ministra o zrušení příspěvkové organizace SOP a faktickým sloučením s ND. Toto rozhodnutí nebylo připraveno podrobným vysvětlením důvodů, které k němu vedly, ani nebylo provázeno pečlivým projednáním se všemi zaměstnanci, jichž se týkalo. Tak vznikl ještě obtížněji zvládnutelný a prakticky neřiditelný komplex zmítaný protichůdnými zájmy.“ Nicméně z kroku se již couvnout nedá, jak zní z úst všech zainteresovaných.
Vyhnání z domova Jenže tím anabáze pro Národní divadlo zdaleka nekončí. Osmistránkový návrh jeho transformace (viz Představy expertů), který teprve nedávno expertní tým dodal ministryni kultury Aleně Hanákové, mnozí odborníci ostře kritizují. Postoj šéfky resortu k návrhu není tak úplně zřejmý. Na jednu stranu říká, že to není žádné dogma, ale živý materiál. Na druhou stranu ho hájí poněkud nesrozumitelnými slovy: „Je to základní prvek, který má být přijat jako celek, ale nikoli řádek pro řádku celých osm stránek.“
Jedno z mála konkrétních doporučení ale vzalo za své, když okamžitě a bez výběrového řízení jmenovala ředitelem divadla Jana Buriana. „Je nutno neustále opakovat, že koncepce expertního týmu není dogma nebo prováděcí vyhláška, ale pouze udává směr novému generálnímu řediteli ND. Docent Burian se po dlouhých jednáních ukázal – z toho mála vhodných kandidátů – jako nejschopnější zhostit se se ctí úkolů, ke kterým budoucnost ND nasměroval expertní tým. Ostatně jeho jmenování se setkalo s jednoznačně pozitivní reakcí odborné veřejnosti,“ řekla týdeníku Euro.
Někteří zaměstnanci divadla, již po dva roky žijící v nejistotě a zmatcích, po prostudování koncepce vstoupili do stávkové pohotovosti. „Návrh transformace je nejasný a vzájemně si odporující. Autoři jej ale označili za kompaktní celek, ze kterého nelze implementovat pouze jednotlivé prvky. Chybí v něm jakákoli analytická část, rozpočty, vyčíslení transformačních nákladů. Pochybnosti vzbuzuje již přiložený seznam prostudovaných materiálů, který ani zdaleka neumožňuje hluboké seznámení se stavem instituce,“ zlobí se například předsedkyně umělecké rady ND Lenka Šmídová. Operní soubory koncepci odmítají a o totéž žádají i ministryni. Měla by pověřit Buriana, aby vypracoval koncepci novou a tentokrát po analýzách, auditech a diskusích.
Za bezprecedentní krok považují například nápad na vysídlení souborů z historické budovy ND. „Jde o nejstarší profesionální soubory v České republice a teď mají být vyhnány z uměleckého domova,“ nebojí se Šmídová silných slov.
Náklady zatím neznámy Jak s návrhem transformace naloží designovaný šéf ND Burian, zatím není zřejmé.
Bezprostředně po jejím zveřejnění se za ni například v rozhovoru pro Lidové noviny postavil: „Je tu strategie, jíž jsem součástí, a v ní je poměrně jasně zformulováno, že buď platí celá, nebo neplatí. Jestliže ministryně akceptovala návrh komise jmenovat mě do funkce, tak předpokládám, že přijala zmíněný materiál jako celek.“ Nyní se již trochu posunul a shodně s ministryní hovoří o tom, že koncept je třeba „rozpracovat podle vlastních názorů a přizpůsobit konkrétní situaci instituce“.
Jakkoli není třeba znevažovat úctu a respekt, kterým se těší členové týmu expertů podepsaní pod materiálem (Jan Hančil, Stanislav Moša, Bohumil Nekolný, Václav Riedlbauch, Jiří Šesták a Milan Uhde), po jeho prostudování bohužel mnozí konstatují, že jde jen o slohové cvičení. Navržená koncepce totiž stojí na vratkých základech, v několika bodech si vzájemně odporuje a postrádá jakýkoli finanční rozbor. „Ředitel Burian textu rozumí a má čas s jednotlivými složkami v divadle diskutovat. Je to návrh v nějakých obrysech,“ couvá z původně dogmatického tvrzení, že koncepci je třeba brát jako kompaktní celek, i jeden z jejích autorů, senátor Jiří Šesták (hnutí Občané pro Budějovice).
Nezodpovězenou otázkou stále zůstává, kolik bude transformace stát a kde na ni vzít. Autoři se těmto analýzám vyhnuli a omezili se jen na obecná prohlášení typu, že „dotace ND je čtyřnásobně nižší než v případě srovnatelných institucí v zahraničí“ a že je třeba rozpočet divadla posílit.
Ani ministryně Hanáková zatím není konkrétní: „Přesná výše této částky bude známa až po vyhodnocení analýz nového ředitele. Do té doby nemá smysl jakoukoli částku předjímat a odhadovat.“ Nicméně možnosti nejsou neomezené, a tak se náklady budou muset dostat do úzké škatulky rozpočtového rámce pro následující rok.
Co a jak se bude dít dál, není v tuto chvíli vůbec jasné. A tak prozatím nezbývá než držet řediteli Burianovi palce, aby zvládl kolaps v Národním napravit, aniž by Zlatá kaplička skončila jako kaple svatební. l
Představy expertů (Základní body návrhu transformace ND) • Národní divadlo má být první divadelní scénou ČR, srovnatelnou s evropskými divadelními domy obdobného významu. • Přímé zásahy do řízení divadla ze strany státu musejí být zcela vyloučeny, nejprve formou zřízení garanční rady a nakonec změnou právní subjektivity včetně správní rady, která umožní samostatnou existenci divadla i co nejvyšší míru autonomie jeho složek. • Garanční radu, dokud bude ND příspěvkovou organizací, jmenuje ministr kultury jako svůj poradní pětičlenný orgán. V práci v radě by měli pokračovat někteří z týmu expertů. • Stát má provozovat a financovat jeden operní soubor, přičemž se počítá s jeho uměleckou činností ve všech třech historických budovách. • V budově Státní opery působí Opera ND a Balet ND. • Soubor Činohry ND užívá Stavovské divadlo a po přestavbě i prostor Nové scény. • Ve Stavovském divadle bude uchován prostor pro provoz například typu mozartovské opery. • Správa jednotlivých objektů bude v působnosti souborů, které v dané budově realizují svou činnost. Historická budova ND spadá do kompetence generálního ředitele. • Budova ND nebude obsazena žádným souborem, měla by se zde prezentovat i další česká divadla, pravidelně zde hostují významné zahraniční soubory. • Navrhovaná struktura předpokládá vznik společné servisní organizace. • Prostor Nové scény má být rekonstruován a upraven. Střednědobá investiční strategie zahrnuje i nutnou rekonstrukci budovy Státní opery. • Cíl transformace: jednotlivé právně, ekonomicky, správně i provozně samostatné umělecké soubory řízené řediteli, v jejichž kompetenci by byly veškeré umělecké a provozní záležitosti včetně uměleckého vedení. Jmenování těchto ředitelů a stanovování pravidel by bylo v kompetenci generálního ředitele.
O autorovi| Marcela Alföldi Šperkerová • alfoldi@mf.cz
