Letošní ramadán bude pro Saúdy nejen mimořádně horký, ale i drahý
Drahý a horký půst
Minulý týden začal muslimský postní měsíc ramadán. V Saúdské Arábii, kolébce islámu, bude nejen mimořádně horký, ale i drahý. Zejména ceny zeleniny vyletěly vzhůru, leckde až na trojnásobek. Třeba kilogram okurek nebo cuket vyjde na osm rijálů (asi 30 korun). Podražila také okra a rajčata.
„Před ramadánem je to normální, protože je enormní poptávka. Ke konci měsíce lze naopak čekat, že se prodejci budou zásob zbavovat,“ říká zelinář Málik Faradž s tím, že na rozdíl od trhu s ovocem je zelenina vystavena velkým cenovým skokům.
Půst, při kterém se muslimové po celém světě musejí přes den zdržet jídla, pití a kouření, bude letos mimořádně náročný. Pohyblivý svátek, který se řídí lunárním kalendářem, totiž vyšel doprostřed léta, kdy v Saúdské Arábii teploty běžně rostou nad 40 stupňů Celsia. Kromě toho bude třeba v Evropě půst mnohem náročnější než v zimních měsících, kdy slunce svítí daleko méně hodin.
LE MONDE
Mimozemšťané z papíru
Francouzští zaměstnanci si zajímavým způsobem zpestřují letní dny trávené v kancelářích. Skleněné plochy moderních administrativních budov po celé pařížské aglomeraci pokrývají pestrobarevnými obrazy postaviček z kultovní počítačové hry Space Invaders. Zvolili přitom velmi netypickou výtvarnou techniku: své výtvory skládají z nalepovacích poznámkových papírků. Spontánní akce přerostla do kolektivní hry, kterou stovky lidí rozebírají na sociálních sítích. Všechno začali zaměstnanci nadnárodní společnosti Ubisoft na pařížském předměstí Montreuil. Ti vyzdobili svá okna kostrbatými mimozemšťany před pár týdny. Inspirovat se nechali pracovníci protější banky BNP: z barevných papírků poskládali dělo, namířené proti vetřelcům. Minulý pátek už bitva zuřila i v oknech mnoha budov administrativní čtvrti Issy-les-Moulineaux na jihozápadě Paříže. Soudě podle komentářů na sociální síti Twitter, účast na letní papírkové bitvě evidentně posiluje loajalitu k zaměstnavateli: „Naše firma je nejlepší!“ píše jeden z uživatelů v diskusi o nové hře. Ne každý má ale to štěstí, že jeho kancelář disponuje dostatkem potřebného materiálu. „Nemáme dost barev,“ stěžuje si na Twitteru jeden zaměstnanec televizního kanálu France 24.
THE TELEGRAPH
===== Blair to schytá za Irák =====
Tony Blair se má na co těšit. Vyšetřovací komise sira Johna Chilcota totiž chystá závěrečnou zprávu o postupu bývalého britského premiéra během války v Iráku, a to, co se podle médií ve zprávě objeví, se bývalé hvězdě labouristické strany líbit nebude.
Na jednu z hlavních výtek – že se postavil za varování tajných služeb o výskytu zbraní hromadného ničení v Iráku za režimu Saddáma Husajna, a ty se pak jako na potvoru nenašly – si za ty roky od invaze nejspíše zvykl. Hůř se mu bude poslouchat kritika tajné dohody s bývalým americkým prezidentem Georgem W. Bushem, kterému při setkání v Texasu v roce 2002 údajně slíbil, že Británie do války půjde, nebo toho, že členy svého kabinetu držel stranou klíčových informací a zásadní rozhodnutí dělal jen s vybranými kolegy. Znovu se objeví i pokárání za neexistenci plánů pro poválečné dění v Iráku.
Chilcotova zpráva by se měla objevit na veřejnosti nejdříve na podzim. Podle jiných zdrojů však bude expertní komise potřebovat čas na zpracování osmnáctiměsíčního vyšetřování až do konce roku. Blair zmíněné výtky neuslyší poprvé, podobných zpráv se už objevilo několik, tentokrát prý ale půjde o vskutku drtivou kritiku.
REUTERS
Pro větší mozek na sever
Lidem ze severních částí zeměkoule se vyvinuly objemnější mozky a větší oči, aby se dokázali vypořádat s dlouhými a tmavými zimami a oblačným počasím. Vyplývá to ze studie vědců v Oxfordu, kteří zkoumali oční důlky a mozkovou kapacitu u pětapadesáti lebek lidí z dvanácti různých populací celého světa. Výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Biology Letters.
Výzkum podle vědců neznamená, že by lidé žijící v chladnějším podnebí byli chytřejší. „Čím více se vzdalujete od rovníku, tím méně je světla, a lidé tak potřebovali větší a větší oči,“ řekl antropolog Eiluned Pearce, který vedl výzkum. „Také jejich mozky musely být větší, aby se vypořádaly s nízkým množstvím světla,“ dodal.
Zkoumané lebky pocházejí z 19. století, patřili lidem žijícím na území Anglie, Austrálie, Kanárských ostrovů, Číny, Francie, Indie, Keni, Mikronésie, Skandinávie, Somálska, Ugandy a Spojených států. Největší mozky patřili Skandinávcům, nejmenší Mikronésanům.
