České dráhy chystají mnohamiliardové investice do obnovy vozového parku. Soukromým dopravcům se to však nelíbí. Podle jejich názoru se jedná o nepovolenou státní podporu.
České dráhy letos do provozu nasadí nové vlaky za celkem 4,5 miliardy korun. Elektrické i motorové soupravy zamíří prioritně do oblasti příměstské a regionální dopravy. „Vlaková souprava je naším základním výrobním prostředkem a má tedy investiční prioritu,“ říká finanční náměstek generálního ředitele drah Michal Nebeský. Na kolejích se letos objeví například 12 nových pantografů City Elefant, 46 regionálních motoráčků či 13 modernizovaných vagonů pro motorové vlaky. Nových regionálních vlaků se letos dočkají téměř všechny kraje. Například na Pardubicku budou jezdit z České Třebové do Lanškrouna, v jižních Čechách z Veselí nad Lužnicí do Českých Velenic, v Ústeckém kraji budou jezdit z Lovosic do Litoměřic a České Lípy. Pantografy City Elefant posílí spoje v okolí Prahy a Ústí nad Labem.
Celková částka určená na nákup nových vozidel se přitom ještě může zvýšit. Dráhy totiž chtějí do konce března vypsat tendry na nákup 100 rychlíkových vagonů a pronájem osmi motorových jednotek pro rychlíky Praha – Rakovník a Praha – České Budějovice přes Příbram a Písek.
Konkurenci se nelíbí „dotace“ od státu
Zastaralý vozový park patří k největším problémům drah. České vlaky s průměrným věkem 26 let patří v Evropě k nejstarším. Na obnovu vozového parku získaly dráhy jen z loňského prodeje svého majetku Správě železniční dopravní cesty osm miliard korun. Konkurenční dopravci ovšem tuto transakci kritizují jako nepovolenou státní podporu. Sdružení železničních společností už proto připravilo stížnost na český stát, která míří do Bruselu.
Podle soukromých železničních dopravců stát jako vlastník Českých drah zaplatil sám sobě za vlastní majetek. Navíc za nádražní stavby, které z drah v rámci transformace vyčleňoval, měl podle poslanci schváleného návrhu zaplatit jen náklady v řádu stovek milionů korun. Nakonec ale šlo o 12 miliard korun. Tímto „přivýdělkem“ dráhy získají oproti svým soupeřům další konkurenční výhodu. Za stížností stojí hlavně Student Agency, která chce sama na železnici podnikat. Připojily se však další společnosti, jako například společnosti Veolia Transport, Viamont, Railtrans či Jindřichohradecké místní dráhy.
Ministerstvo dopravy si ale za rozhodnutím drahám zaplatit stojí. Podle jejich stanoviska nebylo možné ze společnosti České dráhy vyvést majetek bezplatně. A to i v případě, že majitelem byl pouze stát a s oddělením některých nemovitostí se v rámci transformace železnice počítalo již od chvíle, kdy stát do Českých drah tento majetek vložil z původního státního podniku.
Kromě vlastních zdrojů z prodeje majetku hodlají dráhy využít příspěvek ministerstva dopravy, který je poskytován všem železničním dopravcům. Letos by chtěly dráhy od ministerstva získat až 300 milionů korun. Zároveň jednají o úvěrech od evropské železniční kampeličky Eurofima.
STÁT ZATÁHNE ZTRÁTU
Podle předběžných výsledků loňského hospodaření prodělaly České dráhy na provozu regionálních vlaků v režimu základní dopravní obslužnosti přes tři miliardy korun. Ty jim slíbil doplatit nový ministr dopravy Petr Bendl s tím, že jde o jednorázovou injekci, která se nebude v budoucnu opakovat. Finanční příspěvek je podle něj jedním z nástrojů, jak v době krize podpořit mobilitu lidí. Příští rok se však podobná pomoc státu nebude opakovat. Jednou z cest podle Bendla je, aby si kraje objednávaly pouze takový objem železniční dopravy, na který mají peníze. Musejí také důsledně zvažovat, zda objednají autobusy či vlaky, nebo zda na krajské lokálky pustí konkurenci Českých drah. Ztrátu z krajů dráhy do roku 2007 financovaly ze zisků nákladní dopravy, která se však předloni v prosinci oddělila do samostatné dcery. Za loňský rok je tak poprvé možné jasně vyčíslit náklady a ztráty z provozu osobních vlaků.
Šance pro český průmysl
Vedle nákupu nových vlakových souprav plánují dráhy v blízké budoucnosti i modernizaci stávajících lokomotiv a vozů. Chystají se například přeměnit desítky starých motorových vozů na moderní nízkopodlažní jednotky, za což podnik zaplatí téměř 1,6 miliardy korun. Vítěz tendru bude znám zřejmě v květnu. Další zakázkou je vylepšení 68 klasických motoráků a 68 přípojných vagonů, které jezdí na lokálních tratích. Dohromady by mělo vzniknout 68 dvoučlánkových jednotek, jejichž jedna část bude nízkopodlažní. Nejde přitom o první zakázku tohoto druhu. Na dráze již jezdí 75 podobně upravených jednotek, které dráhy provozují pod názvem Regionova.
Regionovy dodává šumperský podnik Pars nova. Celkem za ně dráhy už zaplatily zhruba 1,7 miliardy korun. Lidé z vedení Českých drah ale odmítají tvrzení, že soutěž automaticky opět vyhraje firma Pars Nova. Naopak na tuto firmu jdou v posledních týdnech stížnosti kvůli množství závad, které se vyskytují na již zmodernizovaných soupravách. „Šanci uspět mají i jiné firmy. Podniky zabývající se modernizací vlaků jsou také například na Slovensku a v Maďarsku,“ říká Petr Šťáhlavský z tiskového oddělení drah.
Naopak České dráhy nedávno zrušily soutěž na dodávku 34 řídicích vozů, jejichž předpokládaná hodnota byla téměř jedna miliarda korun. Podle Šťáhlavského se do soutěže přihlásila jen jedna firma. Ta ovšem nesplnila podmínky a ze soutěže byla vyloučena. Nyní dráhy podle dostupných informací jednají o dalším osudu této zakázky se společností Pars Nova, která na vývoji prototypu podobného vozu již delší dobu pracuje. Šumperská společnost je od loňského roku součástí holdingu Škoda Transportation, kam patří ještě firmy MOVO Plzeň (zabývá se rekonstrukcí vagonů) a Vagonka Studénka, kde se vyrábějí elektrické jednotky.
Hledá se dodavatel oprav a údržby
České dráhy vypsaly také sérii výběrových řízení na pravidelné opravy a údržbu vozového parku v celkové hodnotě zhruba 3,7 miliardy korun. Největší položkou je oprava starých pantografů za 635 milionů korun. Plnění zakázek je tříleté. Podle mluvčího drah Ondřeje Kubaly skončila koncem loňského roku čtyřletá smlouva a nyní hledají nové partnery. „Letos ve druhém čtvrtletí se začne s opravami již podle nové smlouvy,“ dodává mluvčí.
Dosud se o vagony a lokomotivy Českých drah staralo šest firem, mezi nimi Pars nova Šumperk, DPOV Přerov a MOVO Plzeň. Cílem soutěží je najít dodavatele s nejvýhodnější cenovou nabídkou.
Dráhy již vypsaly celkem 13 soutěží, z toho šest se týká lokomotiv a dalších hnacích vozidel, v sedmi tendrech dráhy hledají opraváře vagonů. V téměř všech soutěžích jde o stamilionové zakázky. Ve dvou tendrech se zájemci utkají o částku přesahující 600 milionů korun, vedle oprav pantografů to je více než 600 pravidelných oprav osobních vagonů.
Konkurence v případě zájmu
Nástup Petra Bendla na post ministra dopravy představuje určitou šanci pro vytvoření konkurence Českým drahám v oblasti dálkové osobní dopravy. Pokud totiž prý firmy projeví zájem, vypíše ministerstvo tendr na provoz rychlíků, za které stát každoročně platí více než tři miliardy korun. „Jednoznačně máme zájem, aby na železnici byla konkurence,“ tvrdí Bendl. Výběrové řízení na provozovatele chce v případě zájmu vypsat ještě před koncem letošního roku, aby vítěz mohl své vlaky vypravit již v prosinci, kdy začíná platit nový jízdní řád. „Když se zájemce objeví, tak tendr bude,“ slibuje ministr.
Bendlovo vyjádření znamená zásadní změnu v dosavadním postoji rezortu dopravy. Stát dosud rychlíky automaticky objednává u Českých drah, kterým také hradí ztrátu z jejich provozu. Loni úhrada činila 3,3 miliardy korun. Ministerstvo dopravy pod vedením Aleše Řebíčka dosud tvrdilo, že k vypsání soutěží je nenutí žádný předpis. Bendl připustil, že na věc existují dva právní názory. Jeden tvrdí, že ministerstvo musí vypsat soutěž, pokud se objeví alternativní provozovatel vlaků, druhý názor tvrdí, že „může“ soutěž vypsat. Bendl se podle svých slov přiklání k prvnímu tvrzení.