Drážní přitažlivost

Fridolíne, dej kluka na železnici, ta má budoucnost, řekl prý před mnoha lety otci malého Pepíčka Bazaly výpravčí ve vesničce na Vysočině. Když z Pepíčka vyrostl Josef, Fridolín Bazala poslechl a poslal patnáctiletého syna studovat železniční průmyslovku do Břeclavi. Tam nejen odmaturoval, ale složil i zkoušku na výpravčího. „Bylo hezké nasadit si červenou čepici, postavit se poprvé k vlaku a zvednout výpravku. Cítil jsem, jak mě vlak poslouchá,“ vzpomíná nový generální ředitel Českých drah Josef Bazala. Jako výpravčí si přivydělával při studiu Vysoké školy dopravy a spojů v Žilině, odkud se přesunul do Jihlavy.

Podnikavý ředitel.

Devětačtyřicetiletý šéf jednoho z největších a nejproblémovějších podniků v zemi strávil v Českých drahách s jedinou přestávkou celý svůj profesní život. Jen v roce 1995 si na sedm let „odskočil“ vybudovat a prodat logistickou firmu Spedi-Trans Praha. Nyní načíná u železnice svou osmnáctou sezonu.
V pořadí šestý generální ředitel Českých drah (ČD) je prvním, který má zkušenosti s řízením soukromé firmy. Zřejmě by je neměl, kdyby mu tehdejší šéf Rudolf Mládek nabídl přijatelnou pozici. Josef Bazala už dráhy dokonce jednou řídil. Tři měsíce provizorně, po rezignaci prvního ředitele rozdělených drah Emanuela Šípa. „Po nástupu Mládka jsem chtěl odejít na nějaké zahraniční zastoupení ČD. Nové vedení mi to ale nenabídlo,“ tvrdí Bazala. S drahami se rozloučil. S Jaroslavem Dolečkem a dalšími slovenskými kolegy založil spediční firmu. Měli kontakty, zkušenosti s dopravou a hlavně prý chuť něco dokázat. První obchody dělali na Slovensku, později pronikli do Polska, Rumunska i na Ukrajinu. Začínali se třemi kamiony, když Bazala odcházel, bylo jich třicet. Firma se specializovala i na drážní přepravu. Postupně hospodařila až s 500 železničními vozy. Bazala a spol. se pokoušeli organizovat i přepravy po moři. Později se v této oblasti dohodli na spolupráci Čechofrachtem, který Spedi-Trans Praha nakonec koupil. Úspory a zisk z prodeje Spedi-Transu vložil Bazala přes svou společnost Bazado do rekonstrukce bývalého hotelu Vejvoda v Praze na Zbraslavi. „O firmu Bazado se stará hlavně dcera, která kvůli tomu na rok přerušila vysokou školu. V rekonstruovaném objektu pronajímá kanceláře, provozuje restaurace a bowling,“ vysvětluje Bazala, který se pousměje při vzpomínce na dobu prodeje Speci-Transu. „Našel jsem pro transakci nejvhodnější okamžik!“ A tím nastal čas se vrátit k železnici. Tehdejší nový ředitel Českých drah Petr Kousal nabídl Bazalovi v roce 2003 místo svého prvního náměstka.

Štika a buldok na hřišti.

První problém, se kterým se musel Bazala po svém nástupu do nëjvyšší drážní funkce vypořádat, byla opět hrozba stávky. Stejnou situaci řešil i před deseti lety jako pověřený ředitel. Nyní volí jinou taktiku a zdá se, že bude s odboráři vycházet. Ti dokonce odvolali stávkovou pohotovost a dali novému šéfovi sto dní hájení. Bazala si poslední dobou notuje i s odborovým předákem Jaromírem Duškem. „Na rozdíl od roku 1995 je Bazala rafinovanější. Se svou soukromou firmou dosáhl výrazného podílu na trhu a zbohatl. Nyní je větší diplomat. Naučil se, že hlavou zeď neprorazí,“ charakterizuje „generála“ Dušek.
Občas si spolu zahrají fotbal. „Do pětatřiceti jsem ho hrál závodně. Fotbalista Dušek je bojovník. On je buldok ve sportu i navenek, ale na fotbal nemá,“ hodnotí protihráče Bazala. Dušek zase přirovnává soka ke štice, která je rychlá, dravá. „Strašně nerad prohrává,“ říká Dušek.

Omladit a rozpohybovat.

Sportovec Bazala si občas zahraje tenis i s Ivanem Langrem (ODS). „Mohl by zlepšit forhand. Předpoklady stát se dobrým ředitelem má. Myslím si, že bude přiměřeně tvrdý. Ačkoliv někdy působí nepřístupně, umí naslouchat a analyzovat,“ popisuje Langer.
Bazala tvrdí, že politiku sleduje jen z povzdálí. Nikdy nebyl v žádné politické straně, přestože „nabídku“ dostal. „Komunisti mi nabízeli, abych se stal kandidátem KSČ 27. listopadu 1989. Tak ustrnulá organizace dráhy byly,“ vzpomíná. A prý jim to zůstalo. „Je složité rozpohybovat lidi tak, aby záměry pochopili pozitivně a nevymýšleli, proč něco nejde,“ říká Bazala o podřízených. V tom vidí rozdíl mezi státními Českými drahami a soukromým podnikem. Bazala chce, aby nová krev přišla i do managementu drah. Se změnami začal už jako náměstek, když zavedl první motivační systém odměňování vedoucích pracovníků od úrovně top manažerů po šéfy organizačních a výkonných jednotek (depa, uzlové stanice a dílny vozidel). Zhruba 20 procent mzdy padesáti manažerů je vázáno na hospodářský výsledek. „Chci, aby své funkce chápali jako prestižní,“ vysvětluje.

Železniční šedá eminence.

Zastavit pokles nákladní dopravy, oddělit ji do dceřiné společnosti, zúčastnit se privatizace slovenského Carga, snížit náklady včetně personálních, vyřešit problémy s kraji, modernizovat vlaky, dosáhnout letos ztráty „jen“ kolem 600 milionů a vytvořit předpoklady, aby se dráhy už v příštím roce přiblížily černým číslům. To jsou jen některé úkoly nového generála, na kterých si jeho předchůdci vylámali zuby.
„Nevím, zda se mu to podaří. Už za Kousala tady v podstatě velel on, takže i na tom, co se nepovedlo, má svůj díl,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO z Českých drah. Bazala říká, že chce navázat na svého předchůdce Petra Kousala, problémy v představenstvu zpracovávali společně. „Jedeme dál, jen dynamičtěji a razantněji,“ vysvětluje Bazala, o kterém jeho podřízení tvrdí, že umí být i arogantní a občas „pěkně vypění“. „Dosavadní spolupráci mohu hodnotit jako komunikaci na dobré manažerské a odborné úrovni, kdy jsme si nemuseli věci složitě vysvětlovat. Určitě bude dost razantní, ale myslím, že ne vždy věci vyřeší razantní přístup,“ charakterizuje Bazalu předseda dozorčí rady Českých drah a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.