Zatčení Langera a smršť domovních prohlídek lze bez nadsázky označit za policejní akci loňského roku. Oproti kauze Nagyová nesáhl Útvar pro odhalování organizovaného zločinu k masivnímu nasazení sboru, i domovní prohlídky a následné mediální výstupy probíhaly v relativním klidu. Ze sdělení obvinění vyplývá, že drtivá část údajných důkazů byla opět pořízena z odposlechů. A také, že toho aktéři schůzek – v drtivé většině Kyselý s Kadlecem – hodně namluvili.
V případě Kyselého bude mít policie hodně práce, aby slova pronesená v nahrávkách přetavila v odsuzující rozsudek. Kdo na své jednání podle všeho doplatí, je policejní důstojník Kadlec. Detektivům Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu se podařilo nashromáždit řadu indicií a důkazů, že skutečně vstupoval do trestních řízení. Důvod byl podle všeho jediný, zalíbit se olomouckým politikům a podnikateli Kyselému, a tak získat krytí pro setrvání ve funkci.
„Předmětem prověřování, které vyústilo v konečnou realizaci, byly poznatky o protiprávním zpřístupňování informací z trestních spisů neoprávněným osobám a další protiprávní zasahování do trestního řízení,“ popsalo ve svém vyjádření aktivity zmiňované čtyřky Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
O Langerovi hlavně z doslechu
Dokumentem se jako červená linie prolíná jméno bývalého ministra vnitra a místopředsedy ODS Ivana Langera. Z dikce detektiva, který sdělení obvinění psal, je zřejmé, že Langer byl primárním cílem. A také to, že minimálně Kyselý s Kadlecem věděli, že po nich Útvar pro organizování organizovaného zločinu jde.
Langera se detektivům podařilo nahrát jen jednou, a to 22. prosince 2014. „Ivan Kyselý během schůzky v olomoucké restauraci Potrefená husa žádá Ivana Langera, aby Karla Kadlece neodepsal, že se sice udržel, ale má velké problémy. Ivan Langer sděluje, že se bude vídat s Kadlecem i Milanem Pospíškem, že chce vidět raport věcí, které jsou rok staré. Rozdělí věci na kategorie, které budou zahájeny tehdy, do tehdy poběží, chce vidět, co bude dál, Milan Pospíšek to vyzkouší, zda to udělá, zda je motivovaný,“ překlopil obsah odposlechu vyšetřovatel ÚOOZ. Pro úplnost je třeba dodat, že Milan Pospíšek byl šéfem Služby kriminální policie, který po zatýkání odstoupil z funkce.
Kyselý v souvislosti s doposud přesně nezjištěnou zakázkou pro společnost ČEZ popisoval, že mělo dojít k předražení o osmdesát miliónů korun
Nejvíce zjištění o Langerovi zaznělo z úst Kyselého a Kadlece. Jde tedy o informace takzvaně z doslechu. Vloni v březnu Ivan Kyselý podle odposlechů Karlu Kadlecovi například řekl, že se Langer ptal na Pospíška ohledně problému se společností ČEZ. Jde o výstavbu solárního parku v jihočeském Ševětíně, na kterém se podílela společnost IES Recycling Ivana Kyselého a advokátní kancelář, v níž Langer pracuje, zajišťovala právní služby.
Kadlec měl Kyselému říct, že šéf kriminální služby Pospíšek dostal na toto téma úkol, ale vyhýbal se mu. Ivan Kyselý už před prázdninami disponoval informacemi, že výstavbu elektrárnu a její následný prodej ČEZu zajímá policie. V olomouckém motelu Janiš naznačil, že policisté podezřívají pracovnici IES Recycling Renatu Přikrylovou: „(Kyselý) v souvislosti s doposud přesně nezjištěnou zakázkou pro společnost ČEZ popisoval, že mělo dojít k předražení o osmdesát miliónů korun, že Přikrylová na té stavbě nikdy nebyla. Pouze vystavovala a odesílala faktury, nemohla vědět, že práce nebyly nikdy provedeny,“ tvrdí detektiv ÚOOZ, který sdělení obvinění napsal.
Kyselý byl podle něj naštvaný na Ivana Langera a advokátní kancelář. „(Kyselý) ho varoval, aby to nepodepisoval, že to bude průser. Vyzýval Langera, aby se omluvil. Od Kadlece si nechal vysvětlovat použití informací z Finančně analytického útvaru ministerstva financí pro operativní účely. Kdy takové informace lze získat pouze v souvislosti s vyšetřováním praní špinavých peněz a vyzývá Kadlece, že když bude problém, musí Langerovi pomoci,“ pokračuje v analýze odposlechů detektiv ÚOOZ. Později pak měl Kadlec Kyselému posunout informaci, že v trestní záležitosti Ivana Langera dodržel šéf kriminální policie Pospíšek slovo.
Detektivové stále ještě hledají další důkazy, aby před soudem olomouckou zatýkací akci uhájili. Vyhodnocují proto věci získané z domovních prohlídek, především telefony a počítače, ale pokoušejí se také zlomit stíhané, aby se stali spolupracujícími obviněnými. Například Ivan Kyselý se podle svého obhájce Josefa Monsporta cítí nevinným a dodnes nevypovídal. Stejně mlčí i Karel Kadlec a jeho obhájce Tomáš Grepl. Jiří Rozbořil nadále setrvává ve funkci hejtmana, přestože jej straníci vyzvali k rezignaci.
Práce pro GIBS
Po přečtení sdělení obvinění je zřejmé, že na rozdíl od už zmiňované kauzy Nagyová už detektivové ÚOOZ nejsou tak zbrklí. Na konci textu sáhodlouze citují zákony, aby doložili závažnost činů policejních důstojníků. Z let sbíraných informací a zkušeností týdeníku Euro ovšem vyplývá, že takovéto „kamarádšofty“ se udržují na téměř každém kraji či okrese.
Jenže by to mělo být náplní práce Generální inspekce bezpečnostních sborů a nikoliv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. To, zda si detektivové Roberta Šlachty protizákonně neusurpovali právo na stíhání policistů, bude jedním ze stěžejních bodů obhajoby. Stejně tak, jako, jak mohl být podnikatel Ivan Kyselý organizátorem zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, když úřední osobou nikdy nebyl. Soudy budou mít s případem plné ruce práce, v první instanci totiž zjevně rozhodně neskončí.
Usnesení o zahájení trestního stíhání v olomoucké kauze
Čtěte také:
Odposlechy potvrzují mojí nevinu, hájí se hejtman Rozbořil
KSČM o důvěře olomouckému hejtmanovi nehlasovala, prý ctí koalici s ČSSD