Dřevo s chutí pelyňku

Ze smluv na lesnické práce se vinou nadprodukce stal boj o přežití firem

Hluboká odbytová krize dřeva a dřevěných výrobků, jakou Evropa nepamatuje, má v Česku obzvlášť trpký průběh. Z mnoha pohledů totiž zpochybňuje smysl smluv uzavřených mezi státním podnikem Lesy České republiky a dřevařskými akciovými společnostmi, které vzešly z teprve nedávno uzavřeného výběrového řízení. Měly by platit tři roky, ale některé firmy už musejí řešit dilema, zda ve smlouvách pokračovat a vbrzku zkrachovat, nebo od smluv ustoupit a riskovat velká penále. Ta by pak mohla mít pro některou firmu úplně stejný důsledek. Odstoupení od smlouvy zatím oznámil jediný podnik, Lesní společnost Jihlava, na jediné územní jednotce u Teplé na Karlovarsku. A tak se nové vedení Lesů České republiky, jemuž horký brambor v podobě nezdařilých výběrových řízení uvařili jeho předchůdci, může zatím tvářit optimisticky a věřit, že většina firem krizi přetrpí. A že velké letošní ztráty vyrovnají zisky příštích dvou let. Stejné víry je i ministr zemědělství Petr Gandalovič, který před pár dny přijel k Hradci Králové zasazením několika doubků demonstrovat, jak jím spravovaný státní podnik zvládá kalamitu po smršti Emma a jak na smýcené holině už roste nový les.

HODNÁ TETA EMMA

Pro mnohé lesnické společnosti Emma skutečně znamenala východisko z tenat. Taková firma ovšem musela mít štěstí, aby byla k likvidaci větrné kalamity vybrána v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění. „Tím se vytvořila situace, že pro jedinou územní jednotku existují dvě smlouvy. První z výběrového řízení, druhá z jednacího řízení bez uveřejnění. Rozdíly mezi cenami v obou smlouvách jsou až ve stovkách korun. Často jsou obě rozdílné smlouvy uzavřeny s jedním smluvním partnerem,“ popisuje současný stav prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Pavel Indra. Není to přitom žádná výjimka. Jak uvedl generální ředitel Lesů ČR Jiří Novák, řízení bez uveřejnění proběhlo kvůli polomům a vývratům po vichřici Emmě pro 101 územních jednotek. Tím si mohly mnohé lesnické společnosti své ztráty, vyvolané těžbou podle vysoutěžené smlouvy, částečně nebo úplně kompenzovat.
Lesnické společnosti totiž v současné době velice prodělávají a státní podnik vydělává právě na těch smlouvách o prodeji na pni, jež prosadilo pro polovinu územních jednotek až společné memorandum ministra zemědělství a Konfederace lesnických a dřevařských svazů (a o nichž nechtělo bývalé Holického vedení Lesů ČR původně ani slyšet). Velké problémy naopak mají Lesy ČR s odbytem vytěženého dříví na odvozním místě, protože ho musejí v době naprostého nadbytku surového dříví samy prodat. Dřevo na odvozních místech dlouho leží i přes to, že jako velkododavatel mají Lesy ČR podepsány dlouhodobé smlouvy s odběrateli, které jim pozici značně usnadňují. Výhoda obchodní obratnosti soukromých firem, kvůli níž usilovaly o prodej na pni, aby si samy mohly vytěženým dřevem disponovat, se utopila v záplavě celosvětové nadprodukce.
A tak nižší prodejní ceny na pni (sice vyvráceném) v kalamitách jsou velkou výhodou pro firmy, které získaly kontrakt v jednání bez uveřejnění. „A státní podnik na kalamitě tím pádem prodělává. Nevíme kolik, požádali jsme generální ředitelství o informace. Určitě to budou stovky milionů v neprospěch státního podniku,“ soudí Indra.

ROZPADLÁ DŘEVAŘSKÁ FRONTA

Přestože je celý obor ve velkých problémech, zájmy dřevařských firem se více než kdy jindy různí. Jinak hodnotí situaci ti, na něž se usmálo štěstí v podobě smlouvy z jednání bez uveřejnění, jinak podnikatelé, kteří zůstali jen se svou cenou, kterou v době konjunktury sami do soutěže navrhli. Jinak se na ty tahanice dívají ti, kteří ve výběrovém řízení neuspěli, protože jim zkušenost nedovolila nabízet konjunkturální ceny, a jinak firmičky, které riskly nabídku vysoké ceny pro nákup na pni, přestože jim chyběla zkušenost a odborné zázemí. Někteří soutěžitelé získali kontrakt tím, že odstoupil partner s dumpingovou cenou a Lesy ČR to vcelku stálo odhadovaných 900 milionů a přiznaných 525 milionů korun.
Třenice naopak nejsou vidět mezi oběma profesními organizacemi. Také předseda Sdružení podnikatelů v lesním hospodářství Miloš Balák je k současnému stavu velmi kritický: „Situace je velmi vážná. Předpokládám, že dojde k výpovědím alespoň u poloviny smluv o prodeji na pni. I když hlavní příčina kolapsu leží mimo republiku, smlouvy mezi Lesy ČR a podnikateli jsou naše české. A jsou velice špatně nastaveny. Přesto jsem přesvědčen, že v takovéto výjimečné situaci by bylo možné nastavit smluvní parametry jinak, aniž by se tím porušil zákon o výběrovém řízení.“
Velmi lapidárně se vyjádřil i Jan Mičánek, šéf společnosti Less & Forest: „Zakázky o prodeji na pni jsou neproveditelné. Pokud se nenajde způsob, jak to řešit, budeme muset hledat cesty, jak smlouvy ukončit.“
Ze zcela opačného konce na věc pohlíží předseda představenstva společnosti CE WOOD Ivan Doubrava. Ještě před současným vyhrocením problému prvním odstoupením od smlouvy se obrátil na podnikatelskou veřejnost výzvou „Dodržme své slovo, dámy a pánové“. Píše v ní: „Jestli nechce celý podnikatelský stav skončit jako skupina bezskrupulózních lobbyistů, jako skupina podvodných podnikatelů nedržících své slovo, nemáme jinou šanci než pokračovat v tendrech a plnit své závazky. Jinak si nezasloužíme právo na existenci a musíme se rozpadnout do malých firmiček a živnostníků, kteří budou poskytovat služby velkomožnému státu.“
Jakoukoli intervenci do rozklíženého lesnicko-dřevařského prostředí nelze očekávat od Konfederace lesnických a dřevařských svazů. „Není šance jednotného postoje. Jednotlivé firmy i svazy se na současný stav trendů dívají odlišně,“ upozorňuje prezident konfederace Ivo Klimša. Sám zastává názor, že tam, kde nenastala kalamita, není důvod nic měnit.

JAK Z TOHO VEN?

„Nemáme žádného arbitra. Jestliže firmy budou vypovídat smlouvy, nebo je budeme muset vypovědět my, když partner přestane plnit své závazky, pak budeme muset požádat o rozhodnutí soud. Ten může říci, že škoda nevznikla žádná a my to tak přijmeme. Princip dobrého hospodáře nám však velí, že nemůžeme nikomu nic sami od sebe odpouštět,“ sděluje svůj postoj generální ředitel Lesů ČR Jiří Novák.
A co se bude dít v lese? „Jednáním bez uveřejnění vybereme ze šesti zájemců jednoho pro zakázku do konce roku 2008. Mezitím připravíme nové výběrové řízení. Rozhodně bude vícekriteriální a ve smlouvě bude zakotvena možnost reagovat na proměny trhu. Nejspíš zaručením předkupního práva a dolaďováním cen v průběhu komplexní zakázky,“ ubezpečuje Novák.

SOUVISLOSTI - Nadprodukci dřeva, která kvůli americké hypoteční krizi postihla celý svět, posílila u nás vichřice Emma.
- Lesnické společnosti se ocitají ve ztrátě, neboť cena, kterou nabídly do soutěže, je při odbytové krizi příliš vysoká.
- Ve výhodě se ocitají společnosti vybrané k likvidaci kalamit za mnohem příznivější ceny. - Odstoupením dumpingových nabídek získaly prim jiné společnosti a stát velice tratil.

POJMY Jednací řízení bez uveřejnění Druh zadávacího řízení, ve kterém zadavatel přímo vyzývá jednoho či více zájemců k jednání, přičemž po skončení jednání podávají vyzvaní zájemci nabídky na plnění veřejné zakázky, které odrážejí výsledky jednání, popřípadě jsou z hlediska vyjednaných podmínek pro zadavatele ještě výhodnější.
Pramen: Portál o veřejných zakázkách a koncesích