To si slibují vědci od svých nových objevů, které mohou lidstvo opět o krůček přiblížit k nesmrtelnosti.
Foto: Wikipedia
Naděje na funkční transplantace jater
Biologové z americké Wake Forest University dokázali vypěstovat funkční tkáň z kmenových buněk v jaterní struktuře. Dosud se při léčbě jaterních nemocí využívaly především externí přístroje, stejně jako v případě ledvin. Vědci použili metodu, při níž z nefunkčních jater odstraní veškerou tkáň a do zbylého kolagenového pojiva, protkaného sítí vlásečnic, postupně nasadí několik nových štěpů kmenových buněk. Ty potom zásobují kyslíkem a živnou emulzí. Zhruba po týdnu se v tomto „bioinkubátoru“ začnou kmenové buňky měnit na hepatocyty, množit se a plnit některé funkce jater při látkové přeměně. Podobný experiment s myšími játry letos učinili i vědci v Massachusetts, ti ale přiznávají, že se dosud v životnosti transplantovaných myších jater nedostali přes několik hodin.
Medúza odhalí rakovinu
Britští vědci oznámili, že objevili způsob, jak najít v lidském těle i miniaturní, teprve počínající ohnisko rakovinného bujení. Nová metoda je až desetkrát citlivější než běžně používané metody. Vědci využili bádání amerického chemika Rogera Tsiena. Ten získal Nobelovu cenu za objev proteinu, který způsobuje u medúz světélkování. Badatelé vložili protein GFP z medúzy do viru, který uměle „naučili“ vyhledávat buňky rakoviny. V takových buňkách se pak vir začne množit a produkovat svítící GFP. Poté stačí tkáň prohlédnout speciální kamerou, která odhalí svítící místa a určí, kde je tkáň zasažena rakovinou. Nová metoda by se mohla začít využívat kolem roku 2015.
