NBÚ Vláda v demisi schválila návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Firmy a státní instituce podle něj budou zodpovědné za dění ve vlastních IT infrastrukturách a veškeré podezřelé činnosti a útoky budou muset hlásit Národnímu bezpečnostnímu úřadu (NBÚ). Jeho šéf pak může ministrovi vlády doporučit vyhlášení stavu kybernetického ohrožení. Na dodržování zákona mají dohlížet státní kybernetické bezpečnostní týmy. Firmy a instituce, které nebudou plnit své povinnosti, mohou dostat pokutu. Částka 50 tisíc korun je však spíše symbolická.
NBÚ v rámci kybernetických aktivit buduje také Národní centrum kybernetické bezpečnosti (NCKB). Jeho roční rozpočet ale činí pouhých 60 milionů korun. „To je velice malá částka,“ tvrdí například bezpečnostní konzultant Jakub Jiříček. „Nástupní plat zaměstnance NCKB je kolem 27 tisíc korun. Za to žádný skutečně kvalitní odborník pracovat nebude.“ Podle jeho slov by NBÚ potřeboval alespoň „nižší stovky milionů“, s navýšením rozpočtu se ale v dohledné době nepočítá.
Stát i přes neustále se stupňující kybernetické útoky a špionáž, jež se ve velkém dotýkají také Česka, nijak zásadně problém neřeší a návrh zákona je spíše reakcí na požadavky institucí, jichž je země členem. Zejména tedy EU a NATO, které chtějí od jednotlivých zemí posílat hlášení o hrozbách.
NBÚ už zformoval speciální komisi pro kybernetickou bezpečnost, kterou může svolat v případě nutnosti. Její součástí jsou kromě ministerstev, policie či BIS také soukromé firmy typu Seznam, Telefónica, akademický Cesnet nebo banky. Komise vznikla na základě loňských útoků na weby médií, bank a operátorů.
