Menu Zavřít

Drsní hoši sbírají umění

28. 11. 2003
Autor: Euro.cz

Letos ukradli Celliniho, Leonarda, Picassa i Čapka a Švabinského

Oproti překupníkům zbraní a narkobaronům mají mnohem pozitivnější image. Postava elegantního lupiče-gentlemana, který krade obrazy pro radost, patří mezi klasické žánrové typy. Mezinárodní obchod s kradenými uměleckými díly je ale po obchodu se zbraněmi a drogami třetím nejlukrativnějším ilegálním byznysem, a tak je realita onomu romantickému obrazu na hony vzdálená.

Vyšetřovatelé tvrdí, že kradená umělecká díla fungují v kriminálním podsvětí jako forma platidla. Za dodávku drog kupec zaplatí třeba odcizeným Rembrandtem. Při zátahu na překupníky drog byl například na jaře 2001 zadržen Renoirův obraz Konverzace, který byl o několik měsíců dříve ukraden ze stockholmského Národního muzea. Zpřísňování bankovních zákonů vede k tomu, že je stále komplikovanější nepozorovaně přesouvat velké sumy peněz, a tak odcizený obraz může dobře posloužit jako náhrada finanční hotovosti.
Mafiánští bossové si kradené obrazy rovněž oblíbili jako symboly moci a prestiže. Loni před Vánoci britská Tate Gallery oznámila, že po složitých vyjednáváních a po zaplacení 3,5 milionu liber se jí podařilo získat zpět ze Srbska dva obrazy Williama Turnera, které byly odcizeny před osmi lety. Obrazy měl údajně ve své vile zavražděný srbský gangster Arkan.
Poměrně často lupiči také nabízejí vrácení odcizených děl výměnou za výkupné. Spíše než o krádežích by se pak možná mělo hovořit o únosech. Pojišťovny sice popírají, že by takovéto obchody uzavíraly, ale zaplatit výkupné pro ně samozřejmě bývá výhodnější než vyplácet pojistku. Různě věrohodné požadavky výkupného se již objevily i v souvislosti se zlatou slánkou z vídeňského Kunsthistorisches Museum, jejíž krádež je asi nejvýznamnější ztrátou letošního roku.

Jak ukrást Celliniho

V neděli 11. května kolem čtvrté hodiny ráno se v Kunsthistorisches Museum rozezvučel alarm. Dříve než systém automaticky kontaktoval policii, byl ostrahou vypnut. Domnívala se, že jde jen o další falešný poplach. Citlivá pohybová a zvuková čidla totiž pravidelně reagovala i na chvění okenních tabulek při silnějších poryvech větru. Plané poplachy se v muzeu opakovaly téměř každý týden. Po zhruba půlminutě stráže systém opět aktivovaly a vše se zdálo být v pořádku. Alarm se již znovu nerozezvučel.
Za bílého dne se ukázalo, že z expozice byla ukradena slánka od renesančního sochaře Benvenuta Celliniho, jejíž cena je odhadována na padesát milionů eur. Průčelí muzea bylo zrovna pod lešením, takže do expozice v prvním patře se lupiči dostali velice snadno oknem. Pak jen stačilo rozbít vitrínu a stejnou cestou zmizet. Policejní rekonstrukce připustila, že celá loupež mohla trvat méně než minutu. Za informace vedoucí k nalezení slánky muzeum nabízí odměnu sedmdesát tisíc eur.
Smutnou ironií je, jak moc loupež připomíná slavnou komedii Jak ukrást Venuši (How To Steal a Million), ve které jde shodou okolností rovněž o Celliniho dílo. Audrey Hepburnová a Peter O‘Toole se ve filmu snaží ukrást mramorovou sošku, falzum vydávané za Celliniho práci. Dvojice v muzeu několikrát spustí falešný poplach, takže znechucená ostraha alarm nakonec vypne v domnění, že bezpečnostní systém je rozbitý. Hrdinové pak v klidu zmizí i s Venuší. Ve Vídni však nešlo o falzum, ale o jediné dochované Celliniho zlatnické dílo.

Klasici končí na ulici

Koncem srpna došlo k největší loupeži umění ve Velké Británii za posledních padesát let. Ze zámku Drumlanrig v jižním Skotsku byl ukraden obraz Leonarda da Vinciho známý pod jménem Madonna with the Yarnwinder. Obraz byl jedním z pouhých dvou da Vinciho obrazů v soukromých sbírkách. V majetku rodiny lorda Buccleucha byl více než dvě století. Cena malby je odhadována na třicet milionů liber a za její nalezení byla vypsána odměna sto tisíc liber.
Loupež provedla dvojice návštěvníků, kteří se ve středu 27. srpna zúčastnili prohlídky zámku. Turisté mohli expozicí volně procházet, v jednotlivých sálech pouze hlídkovali kustodi. Devatenáctiletou studentku, která měla na starost obrazárnu, lupiči donutili lehnout si na zem a s obrazem v podpaží zamířili k bílému golfu, v němž před zámkem čekali dva komplicové. Policie se na místě objevila během patnácti minut, ale zloději již byli pryč. Kousek od zámku se našel jen odhozený rám obrazu a později i opuštěné auto.
Zloději šli podle všeho najisto a je možné, že pracovali na objednávku. Ve stejné místnosti jako Leonardův obraz visela i další vzácná díla, která však nechali na místě.
Podobné loupeže se ovšem později leckdy ukážou být mnohem méně rafinované, než se zprvu zdálo. Překvapivé rozuzlení měla například loupež, ke které došlo o čtyři měsíce dříve v Manchesteru.
O sobotní noci z 26. na 27. dubna zmizely z expozice Whitworth Gallery tři akvarely v hodnotě čtyř milionů liber. Šlo o práce Pabla Picassa, Vincenta van Gogha a Paula Gauguina. Ostraha galerie nezaznamenala nic podezřelého a krádeže si všimla až druhý den před otevřením. Vyšetřovatelé loupež označili za dobře naplánovanou akci, kterou patrně provedli profesionálové.
V pondělí časně ráno dostala policie anonymní tip, kde obrazy hledat. Na označeném místě, vedle veřejných záchodků kousek od galerie, policisté skutečně objevili papírové pouzdro s odcizenými akvarely. Lupiči na místě nechali vzkaz, že chtěli svým činem pouze upozornit na nedokonalou ostrahu galerie.

Malá domů

U nás jsou případy krádeží z galerií a muzeí poměrně ojedinělé. Poslední hit tuzemských zlodějů představují zejména krádeže nikým nehlídaných kamenných barokních soch z veřejných prostranství. Ty mizí vesměs do sousedního Rakouska, kde je zloději bez problémů prodají do starožitnictví. Obrazy ukradené z galerií zůstávají obvykle na našem území, prodat je do zahraničí není tak snadné. Také díky tomu se nakonec většinou pachatele podaří dopadnout a odcizená díla vrátit původnímu majiteli.
Největším případem tohoto typu z poslední doby byla krádež obrazu Louka, kostel a domy od Egona Schieleho z galerie v Českém Krumlově v září 2001. Cena obrazu byla odhadována na čtyřicet milionů korun. Obraz se policistům podařilo zajistit loni v listopadu.
Hodně se psalo o vloupání do památníku Josefa Lady v Hrusicích loni v říjnu. Pachatele policie zatkla jen několik týdnů na to, našla u nich však pouze pět z osmi odcizených obrazů. Další dvě díla se podařilo zajistit letos v červnu v rámci akce s krycím názvem Pepík. Po obrazu Vodník a havran se stále pátrá.
Na dopadení zlodějů, kteří letos v červnu ukradli šest obrazů z Muzea bratří Čapků v Malých Svatoňovicích, stačil vyšetřovatelům pouhý týden. Obrazy v celkové hodnotě šest milionů korun objevili semilští policisté při domovních prohlídkách u podezřelé pětice pachatelů.
Nevyřešené zatím zůstává zmizení drobného obrazu Maxe Švabinského z Muzea Kroměřížska. Olejomalbu Valdštejn a hvězdopravec ukradl neznámý zloděj ze zcela nové expozice letos v srpnu. Obraz si mohl snadno odnést pod tričkem nebo v batohu.

Zloděj ze staré školy

Ale i obraz lupiče-gentlemana letos připomněl alespoň soud ve Švýcarsku. V únoru poslal na čtyři roky do vězení francouzského číšníka Stéphana Breitwiesera - muže, který během šestileté kariéry příležitostného lupiče nashromáždil uměleckou kolekci, jejíž hodnota byla odhadována na sto milionů eur.
Breitwieser byl zatčen v listopadu 2001 v Luzernu v souvislosti s krádeží lesního rohu z místního muzea Richarda Wagnera. Teprve postupem času vyšlo najevo, že podobných loupeží má na svědomí celou řadu. Využíval chabé ostrahy lokálních muzeí, hradů a zámků a z expozic si pod kabátem nebo v batohu odnášel předměty, které se mu zalíbily. Vyšetřovatelé mu napočítali celkem 239 obrazů, soch a starožitností ze sbírek ve Švýcarsku, Francii, Německu, Rakousku, Belgii, Nizozemsku a Dánsku.
Ukradená díla se Breitwieser nikdy nesnažil prodat. Shromažďoval je čistě pro vlastní potěchu v domě své matky v Alsasku. Když se paní Breitwieserová dozvěděla o synově zatčení, rozhodla se zahladit veškeré stopy. Starožitnosti naházela do říčního kanálu spojujícího Rhonu a Rýn a obrazy podle vlastních slov rozštípala nebo rozřezala na kousky a spláchla do odpadu. Šlo mimo jiné o práce Lucase Cranacha st., Petra Brueghela nebo Antoina Watteaua. Z rýnského kanálu se policii později podařilo vylovit 109 pohřešovaných předmětů.
Švýcarský soud se zabýval pouze zhruba šedesátkou krádeží, ke kterým došlo na území konfederace. Po odpykání čtyřletého trestu ale Breitwiesera čeká přinejmenším ještě soud ve Francii. A dovětek - tamní prokuratura hodlá stíhat také jeho matku.

Ve velkém stylu
Boston, březen 1990
V půl druhé ráno, den po svátku sv. Patrika, se před bostonským Isabella Stewart Gardner Museum objevila dvojice mužů v policejních uniformách. Dostali prý hlášení, že se v muzeu něco děje. Když byli vpuštěni dovnitř, přemohli stráže a zavřeli je do sklepa. Z muzea falešní policisté o hodinu později odešli s dvanácti vzácnými díly včetně obrazu Koncert od Jana Vermeera. Cena odcizených děl je odhadována na tři sta milionů dolarů. Muzeum za jejich navrácení nabízí odměnu pět milionů dolarů.

Oslo, únor 1994
Zloději využili nepozornosti ostrahy, zaměstnané sledováním zahajovacího ceremoniálu zimní olympiády v Lillehammeru, a z Národního muzea v Oslu si odnesli slavný obraz Edwarda Muncha Výkřik. Po třech měsících se obraz podařilo získat zpět. Ukázalo se, že nešlo o lupiče pracující na zakázku, jak se původně předpokládalo, ale o trojici amatérů, kteří se snažili obrazu co nejrychleji zbavit.

Piacenza, únor 1997
Zmizení Dívčího portrétu od Gustava Klimta z Muzea moderního umění v Piacenze bylo zpozorováno až s několikadenním zpožděním. Kurátoři zrovna připravovali vybraná díla k zápůjčce na výstavu do jiného muzea, takže bílé místo na zdi je zprvu vůbec neznervózňovalo. Zloději obraz pravděpodobně ukradli za pomoci udice spuštěné střešním oknem. Na střeše se později našel rám, z nějž plátno vyřízli.

Stockholm, prosinec 2000
Dva dny před Vánoci, několik minut před zavírací dobou, vtrhli do Národního muzea ve Stockholmu tři maskovaní muži. Zatímco jeden mířil na stráže ve vstupní hale samopalem, druzí dva proběhli muzeem a sebrali Rembrandtův raný autoportrét a dvě malby Augusta Renoira. Před muzeem pak nasedli do připraveného motorového člunu a ujeli. Jedno z Renoirových pláten bylo v dubnu 2001 zajištěno při vyšetřování obchodu s narkotiky.

bitcoin_skoleni

Amsterdam, prosinec 2002
Krádež dvou raných obrazů Vincenta van Gogha se odehrála za bílého dne, kolem osmé hodiny ráno. Lupiči si k malířovu muzeu v Amsterdamu přinesli sedmimetrový žebřík, opřeli jej o zadní stěnu budovy a nikým nezpozorováni vylezli do prvního patra. Dovnitř se dostali oknem. Bezpečnostní čidla sice spustila alarm, ale dřív než přijela policie, zloději i s obrazy zmizeli.

  • Našli jste v článku chybu?