Kvůli posilování české měny přišla letos Česká národní banka o 45,2 miliardy korun
Komu se víc nelíbí posilování koruny než exportérům? Zdá se, že centrální bance. Sprintující kurz tuzemské měny totiž připravuje Českou národní banku (ČNB) každý rok o miliardy korun. „Od letošního ledna do srpna vykázala centrální banka kurzovou ztrátu ve výši 45,2 miliardy korun,“ sdělila týdeníku EURO mluvčí banky Pavlína Bolfová. Přitom ještě v polovině roku banka hlásila ztrátu neuvěřitelných více než 70 miliard korun. Během léta však koruna mírně přibrzdila a její oslabovaní mírně vyrovnalo červená čísla centrální banky. Kumulovaná ztráta ČNB se tím dle aktuálních dat vyhoupla na 238 miliard korun.
Za vše mohou rezervy
Ztrátu působí fakt, že centrální banka drží rezervy v cizí měně. Devizové rezervy banky tvoří více než 90 procent jejího majetku. Jde o vklady v cizích bankách nebo například o cenné papíry. Při posílení koruny tedy reálně poklesne hodnota těchto zásob. Naopak, při oslabení koruny si ČNB připisuje zisky. Pokud by banka držela devizové rezervy ve výši čtrnácti miliard eur a stejné částky dolarů, pak by posílení koruny o deset haléřů vůči euru či dolaru vygenerovalo ztrátu 1,4 miliardy korun, tvrdí data ČNB. Za poslední rok přitom koruna vůči euru posílila o více než pět korun. ČNB však nezveřejňuje část rezerv, kterou tvoří dolar a euro. Právě tento poměr je však pro určení vlivu změn kurzu koruny zásadní. Ostatní měny totiž nemají významný vliv. Dle propočtů a také přibližného odhadu složení rezerv znamená reálný dopad posílení koruny o deset haléřů ztrátu 2,6 miliardy korun, domnívá se ekonom společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka. Jak se ztrátě bránit?
ČNB odmítá změnit složení devizových rezerv a za vhodnou reakci to nepovažují ani analytici. „Jako první řešení se nabízí prodej části devizových rezerv. To by však vedlo k dalšímu posílení české koruny, což si ČNB v současné době jen stěží může dovolit. Navíc by nastalo ,zhmotnění‘ ztráty z účetní na reálnou,“ domnívá se Hatlapatka. Částečně by problém mohlo vyřešit brzké přijetí eura. „Nemyslím si však, že by kumulovaná ztráta ČNB byla natolik podstatným faktorem, aby urychlila přijetí společné měny. To nadále zůstává především politickým problémem,“ míní Hatlapatka.
Ztráta? Jen fiktivní
Podobně reagovala i šéfka analytické společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. „Posilování koruny sice působí centrální bance značné ztráty, a již pěknou řádku let, to však nemůže být motivem jejího jednání. Tato ztráta je do značné míry účetní či fiktivní,“ domnívá se Šichtařová. A dodává: „Přestože je často tato ztráta zmiňována jako velký problém, s takovým fatálním hodnocením bych konkrétně u ČNB byla opatrná.“ Dle ní by ČNB jen kvůli ztrátě dřívější přijetí eura rozhodně neprosazovala. „Změnu poměru devizových rezerv však vyloučit nemohu. Zamyšlení se nad skladbou rezerv by ostatně mělo být čas od času prováděno dle situace na finančním trhu v každé centrální bance,“ uzavřela Šichtařová.
Euro vše vyřeší
Posilování koruny nezlobí jen centrální bankéře. Například obchodníci, kteří drží stejné ceny, přicházejí o zákazníky, protože lidé si raději vytoužené zboží nakoupí přes internet - a mnohem levněji. Levněji lze díky silnější koruně také pořídit například auta v zahraničí. Za hranicemi se vyplatí nakupovat rovněž elektroniku. Cestovní agentury potvrzují pokles zájmu o studentské pobyty v zahraničí spojené s prací. Když před několika lety byl dolar za více než 40 korun, bylo zajímavé vyjet přes léto na brigádu do Spojených států amerických. Nyní jsou tyto výdělky kvůli silné koruně o více než polovinu nižší. Koruna trápí i reklamní agentury, které mají zahraniční klienty. Těm se totiž služby u českých agentur prodražují. Srovnání podmínek proto dle odborníků přinese jedině přijetí eura.
