Salmonelóza a strach z ptačí chřipky, to byly rány, které během uplynulých let dramaticky zasáhly český drůbežářský průmysl. Ale největší – smrtelnou – ránu pro tradiční firmy, jako byl Drůbežářský podnik Libuš, znamenal hlavně typicky český průběh privatizace. Ta totiž skončila poškozením malých akcionářů.
Typicky česká privatizace
O problémech drůbežářů v prvních letech volného trhu psal Profit už před patnácti lety. „Krize drůbežářského průmyslu dosáhla zřejmě svého vrcholu. Poptávka po kuřecích brojlerech, a tím i jejich produkce, klesla o třetinu, líhně omezily svoji činnost, některé zemědělské podniky zcela zrušily chov drůbeže. Velmi nepříznivě vloni zasáhla také salmonelóza, která způsobila v ČR celkovou ztrátu 300 milionů korun,“ popisoval téměř zoufalou situaci zpracovatelů drůbeže ve třináctém čísle Profitu z roku 1993 autor Pavel Kačer v článku Xaveross: Sňatek z rozumu.
Malým akcionářům zbyly oči pro pláč
Nezbývalo než hledat způsob, jak se dostat z krize ven. „Za této situace, kdy celý obor je zatížen značným úvěrem, uzavírá koncem února 1993 akciová společnost Xaverov smlouvu o vytvoření společného podniku s britskou firmou Ross. Sňatek drůbežářů z rozumu dal vzniknout s.r.o. Xaveross. Vznik joint venture nikoho nepřekvapil, vždyť spolupráce mezi partnery trvá už čtvrt století. Ross měl zásluhu na vzestupu drůbežnictví v Československu, neboť k nám dodával vynikající šlechtitelský materiál,“ vysvětloval Profit, jakou cestou se vydal jeden z největších zpracovatelů drůbeže.
Důvody ke spolupráci českých a britských drůbežářů byly zřejmé: „Odchov a líhnutí jsou u nás méně nákladné než na britských ostrovech z důvodu levnější pracovní síly, navíc si oba partneři vytvořili dobrou odbytovou základnu pro východní trhy. Xaveross je výhradním dodavatelem těchto kuřat na Slovensko a do Polska, počítá se také s velkým ruským odbytištěm. V březnu a dubnu se prodá 75 tisíc slepiček do Iránu. Xaveross je konkurenceschopný nízkou cenou při standardní kvalitě produktu.“
Do společného podniku vložila akciová společnost Xaverov sedmdesát procent kapitálu v podobě skladů a technologie, zahraniční účast zase zahrnovala plemenný materiál a hotové peníze.
Podniky Xaverov, Xavergen, Xaveross, Otínská krůta, Drůbež - vejce a nakonec i Drůbežářský podnik Libuš ovládla postupně rodinná dynastie předlistopadového místopředsedy vlády, ministra zemědělství a kandidáta ÚV KSČ Miroslava Tomana. Jejich klan dokázal využít před i polistopadových kontaktů a důležitých informací, k nimž měli díky rozdělení rolí v rodině snadný přístup. Potvrzuje to i Bohuslav Pečinka v knížce Politika ze dvou stran: „Toman za svůj vzestup vděčí dobrému lobbingu vůči ministerstvu zemědělství, kde získal silný vliv. Jeden z jeho synů byl dokonce náměstkem pozdějšího sociálnědemokratického ministra.“ Většina drůbežářských podniků pod taktovkou klanu Tomanů zkrachovala. Ale Tomanovi na tom vždycky vydělali, jen malým akcionářům zůstaly oči pro pláč.
Toman mladší v čele Potravinářské komory
Jejich firma Agrotrade vlastní mnohamiliardový majetek a působí v zemědělství a potravinářském průmyslu. Spolumajitelem je mladší syn Miroslava Tomana Zdeněk. Druhý syn předlistopadového místopředsedy vlády Miroslav Toman mladší pracoval už po listopadu 1989 v diplomatických službách ministerstva zahraničních věcí České republiky jako velvyslanecký rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a Bratislavě. V letech 2002 až 2006 zastával dokonce funkci tajemníka a prvního náměstka ministra zemědělství Jaroslava Palase. Na starosti měl vyjednávání s Evropskou unií. Rezignoval v roce 2006, kdy na ministerstvo nastoupila ministryně zemědělství ve vládě Mirka Topolánka – Milena Vicenová. Po odchodu z ministerstva pracoval v rodinné firmě Agrotrade. Vloni na podzim byl Miroslav Toman mladší zvolen prezidentem Potravinářské komory a před pár dny byl ve funkci potvrzen. Komoru, která od roku 2000 hájí zájmy domácích potravinářů, povede příští čtyři roky. Jejími členy je zhruba 85 procent firem z výroby potravin, nápojů a zpracování zemědělské produkce.
V médiích se často objevovaly informace, že Tomanové v minulosti údajně „vypumpovali“ řadu firem. Například z původní Agrotrade (nyní Technology leasing) měl zmizet miliardový majetek. I když většina firem, které rodina vlastní, byla trvale ve ztrátě, dělají Tomanovi výhodné obchody, které zvětšují jejich už tak nemalý majetek. Například britské Tetley Group, která je součástí indického konglomerátu Tata, prodali čajovou divizi Jemča Jemnice. Potrávinářsko-drogistický koncern Unilever od nich zase koupil zmrzlinové značky, jako Míša, Eskymo, Nanuk, Pierot, Terno a Táboráček.
Pohádkový krach Libušského závodu
Pohádkový obchod udělalo Tomanovo rodinné impérium, které časopis Týden zařadil mezi 50 nejbohatších Čechů, i při prodeji majetku drůbežářské firmy Xaverov. Jejich firma Agrotrade prodala nemovitosti a starou technologii v Praze-Libuši za zhruba 800 milionů korun. Výrobní zařízení odkoupila konkurenční firma Agropol podnikatele Jiřího Malúše údajně za více než sto milionů korun. Nejvíce, zhruba 700 milionů korun, však získali z prodeje deseti hektarů zastavěných i nezastavěných pozemků v Libuši. Zaplatila je společnost Saparia, vlastněná v Čechách žijícími Vietnamci, která hned ve vedlejším areálu bývalého masokombinátu Písnice řadu let provozuje velkoobchodní tržnici Sapa. Svou cenovou nabídkou přebila všechny významné developery, kteří měli o lukrativní pozemek na kraji Prahy zájem.
Značka Xaverov však spolu s koncem libušského drůbežářského závodu, který měl na českém trhu s drůbežím masem podíl zhruba patnácti procent, nezanikla. Akciová společnost s názvem Xaverov, jejímž jediným akcionářem je firma AGT Invest, kterou vlastní z osmdesáti procent Tomanova Agrotrade, stále existuje. Dokonce prý není vyloučeno, že firma Agrotrade obnoví drůbežářskou výrobu, ale už někde mimo hlavní město.
JJak šel v xaverově časAK SE HODÍ K PODNIKÁNÍ
1963 – Založeno Drůbežnictví, národní podnik, se sídlem v Horních Počernicích-Xaverově.
- *1966 – Změna organizační formy na Drůbežnictví Xaverov, oborový podnik se sídlem v Horních Počernicích-Xaverově. 1969 – K 1. lednu 1969 byl v souvislosti s federativním uspořádáním ČSSR vyčleněn z oborového podniku Drůbežnictví Xaverov národní podnik Hydinárstvo Ivanka pri Dunaji. 1973 – Do oborového podniku Drůbežnictví Xaverov byl začleněn Podnik pro šlechtění drůbeže Chrustenice, národní podnik. 1976 – Oborový podnik Drůbežnictví Xaverov byl zrušen, byl založen národní podnik Drůbežnictví Xaverov, který se stal součástí Drůbežářského průmyslu, trustu podniků Praha. 1981 – Při organizačních změnách byl zrušen národní podnik Drůbežnictví Xaverov, který byl součástí Drůbežářského průmyslu, koncern Praha. 1984 – Zahájení provozu nového závodu na zpracování kuřat v Praze-Libuši. 1988 – K 31. 12. 1988 byl zrušen Drůbežářský průmysl, koncern Praha a k 1. 1. 1989 byl založen Drůbežářský průmysl, státní podnik biologických, technických a obchodních služeb se sídlem v Praze 1. Do tohoto státního podniku byl začleněn koncernový podnik Drůbežnictví Xaverov. 1991 – Založení nové akciové společnosti Xaverov, a.s., Praha, do které byl vložen státní podnik Drůbežářský průmysl, státní podnik biologických, technických a obchodních služeb. 1992 – Na základě schváleného privatizačního projektu byla založena nová společnost Xaverov, a. s., se sídlem v Praze 1. Strojírenské závody Chrustenice a Bohdalice se staly samostatnými společnostmi. 1993 – Xaverov, a.s., spolu s britskou firmou Ross Breeders Ltd. založily společný podnik se zahraniční majetkovou účastí Xaveross, s.r.o. 1999 – Založení společnosti Xaverov holding, a.s., se sídlem v Praze 4-Libuši, Libušská 735/6, do které byl vložen majetek společnosti Xaverov, a.s. 2002 – Splynutí společností Xaverov holding, a.s., Xaverov a.s., Drůbežářský podnik Libuš, a.s. a Drůbež-vejce Moravské Budějovice, a.s., do nově založené společnosti Xaverov, a.s., se sídlem v Praze 4-Libuši. 2007** – Konec výroby v závodě v Praze-Libuši a prodej majetku drůbežářské firmy Xaverov za 800 milionů korun.
