Michael Dell společně s investory stáhl svoji firmu z burzy a tradičního výrobce počítačů mění k nepoznání
Steve Jobs už není mezi námi, Bill Gates se dal na charitu, Paul Allen z Microsoftu odešel dávno, před pár měsíci ho následoval i Steve Ballmer. Steve Wozniak už se spíše baví všemožnými koníčky a z čela Oraclu po dlouhých letech odešel Larry Ellison.
Z těch největších legend jedné generace, která formovala svět počítačů a informačních technologií a dala vzniknout Silicon Valley, se tak ve výrazné aktivní hře drží v podstatě pouze Michael Dell. Ten se ale do podnikatelského důchodu nechystá a zdá se, že naopak chytil druhý dech. „Dell budu řídit i po smrti,“ žertoval na schůzce s týdeníkem Euro.
Michael Dell je sympaťák, jako osobnost působí skromně. Domovský Texas propaguje coby nejlepší stát pro podnikání a rád mluví o svých dětech a manželce. Ale především očividně miluje svoji společnost, které v posledních dvou letech věnuje skutečně nemalé množství času. Ještě než dorazil na naše setkání, stihl za pár dní soukromým letadlem obletět Dauhá, Abú Dhabí, Berlín a několik dalších měst. Dell teď létá po celém světě, setkává se s významnými zákazníky a partnery a snaží se jim vysvětlit, že to, co zhruba před rokem udělal, je ta nejlepší možná věc jak pro jeho podnik, tak pro všechny, kdo s ním mají a budou mít co dočinění.
Icahnovi navzdory Dell společně s investorskou skupinou Silver Lake Partners a Microsoftem po 25 letech stáhli společnost Dell z newyorské burzy. Vyšlo je to na téměř 25 miliard dolarů a mimoto museli svádět několikaměsíční boj s aktivistickým investorem Carlem Icahnem, který chtěl všechno, jen ne právě odchod. Dell na NASDAQ vstoupil v roce 1988 a z celkového pohledu to pro něj bylo velice úspěšné období, během kterého narostla hodnota akcií společnosti o více než 13 tisíc procent.
Jenže před pár lety přišla doba Applu, chytrých telefonů a tabletů a byznys s tradičními počítači začal rychle klesat. Akcionáři a analytici okamžitě firmu bombardovali neustálými dotazy na téma, kdy už i ona bude mít nějaké ty tablety a že ztrátu nikdy nemůže dohnat. Jenže Michael Dell měl jiný plán a akcionářů a dohledu zvenčí plné zuby.
Dell už před nějakou dobou začal zařízení pro koncové zákazníky odsouvat na druhou kolej. Chtěl z nich mít jen kvalitní doplněk k novému typu byznysu. Tablety a chytré telefony dnes žijí v datových centrech a cloudech stejnou měrou jako v rukou uživatelů.
Dell již boj s Applem a Googlem nemohl zvrátit, a začal tedy budovat byznys s technologiemi právě pro cloudy a datová centra. Tedy v oblastech, které v posledních letech zažívají rychlý růst a vykazují slušné marže i zisk.
Jenže takový obrat chce čas, trpělivost a dlouhodobé myšlení. A to se moc neslučuje s krátkodobými čtvrtletními tlaky Wall Street a zprávami z médií, že Dell ty tablety prostě neumí. „My se zajímáme i o to, co bude za pět a více let,“ říká nyní Michael Dell, „po odchodu z burzy už nemusíme plánovat krátkodobě.“ Agresivnější a levnější Před mnoha lety si šel Dell na burzu pro rychlý kapitál na další expanzi. A zároveň aby rozšířil povědomí o své značce do světa. „To už nyní nepotřebujeme. Jsme finančně flexibilní a můžeme být agresivní, jak potřebujeme,“ konstatuje Dell. „Máme za sebou silné investory a tolik peněz, kolik potřebujeme, i na další akvizice.“ Dell ostatně stačil ještě před odchodem z burzy nakoupit více než desítku firem zaměřených na datová centra.
Zmíněné slovo „agresivní“ s velkou pravděpodobností bude v budoucnosti Dellu hrát velice významnou roli. Z informací od zdrojů z nitra společnosti je jasné, že firma chce v mnoha oblastech svého podnikání získat zpět staré tržní podíly (i u počítačů) a hodlá konkurenci výrazně zatápět cenovou politikou. Roli nemá hrát ani to, že se kvůli snižování ceny produktů sníží marže. Dell už nebude muset uspokojovat akcionáře a bude si moci takové aktivity dovolit.
Lepších cen se má dosáhnout také zjednodušením produktových řad a zefektivněním globálního dodavatelského řetězce, na čemž ostatně Michael Dell svoji firmu vybudoval.
Zdá se, že společnost už agresivní cenovou válku začala. Šéfka HP Meg Whitmanová například na jednom z konferenčních hovorů k finančním výsledkům novinářům a analytikům sdělila, že její firma musela odstoupit z několika velkých tendrů, protože nebyla schopná nabídnout tak nízké ceny jako konkurence, tedy Dell.
„Jako privátní společnost můžeme neustále útočit. Investujeme do mnoha oblastí a nevidíme, že by konkurence investovala tolik, co my,“ pokračuje Michael Dell. Jeho podnik už samozřejmě nyní veřejnosti nepředkládá pravidelné výkazy svého hospodaření, čísla je tak poměrně těžké ověřovat. Analytici, se kterými týdeník Euro průběžně komunikuje, ale Dellova slova potvrzují.
Dell v loňském roce utržil kolem 60 miliard dolarů. Třetina z toho je z nového byznysu zaměřeného na sítě, kybernetickou bezpečnost, cloud a big data. „Náš nový byznys roste konstantně v dvouciferných hodnotách,“ vzkazuje Michael Dell. A růst má dle jeho slov trvat i nadále, mimo jiné díky zmiňované řadě akvizic. „Počítačovému trhu stále věříme a jsme na něm aktivní,“ navazuje Dell, „ale jenom 15 procent z našeho byznysu tvoří koncoví zákazníci. Jsme mnohem více zaměření na nové oblasti.“
Dell nikdy neplatil za zásadního inovátora. Číst biografie Michaela Della a knihy o vzniku Dellu je v podstatě nuda podobná příběhům vzniku a růstu Amazonu – celé je to o tom, jak co nejlépe vybudovat distribuci a sklady. Dell jinými slovy dlouhá léta montoval komoditní počítače a servery a zajišťoval jejich kvalitní servis.
„Nemůžete pořád dokola dělat jednu a tu samou věc a čekat, že to bude fungovat,“ říká dnes jeden z nejúspěšnějších podnikatelů světa.
Otázkou tedy je, zda skutečně bude možné Dell transformovat z chytrého výrobce hardwaru ve firmu, která nabízí i něco nad samotným železem. „Děláme na tom,“ říká Dell.
Texaská společnost tak vedle akvizic před několika měsíci vytvořila novou vnitrofiremní jednotku. Jmenuje se Dell Research a spolu s dalšími aktivitami ve výzkumu a vývoji se těší veliké pozornosti a přízni vedení. „Máme teď hodně volné ruce, jsme velmi otevření novým a často ještě neobvyklým věcem a vedle hardwaru se čím dál více zabýváme především softwarem,“ popisují v neformálních diskusích členové tohoto nového vnitrofiremního týmu. Dell také začal rozhazovat sítě a peníze po Silicon Valley, kde navazuje spolupráci s nadějnými startupy. Právě software je pro chápání budoucnosti Dellu i trhu velice důležitým pojmem, a i proto podnik před několika měsíci vytvořil samostatnou divizi také pro tuto oblast. Pomalu končí doba, kdy do datového centra stačilo nakoupit hloupé „krabice“. Dnes se to nejdůležitější odehrává v aplikacích nad nimi. „Dell má nyní skutečně tu výhodu, že své technologie tímto směrem připravuje, je velice otevřený a nabízí výbornou cenu. V serverech byla firma silná vždy, teď ale dokáže rychle růst také v síťových technologiích či nástrojích pro ukládání dat,“ shodují se analytici, se kterými týdeník Euro mluvil.
Čínská a no name konkurence Spolu s tím se mění také přístup k obchodním záležitostem. Tradiční IT firmy dlouhá léta chodily k zákazníkům s tím, že mají nějaký nový výrobek a že je prostě skvělý a desetkrát výkonnější. Dnes už se ale role IT ve firmách mění a manažeři tuto oblast nevnímají jako nutné zlo, ale naopak prostředek výrazně pomáhající byznysu (když se to s ním umí). „Snažíme se změnit obchod. Nechceme chodit k zákazníkům s tím, že jim ukážeme, co jim můžeme prodat. Chceme od nich slyšet, jaké ve firmě řeší problémy a jak s tím můžeme pomoci,“ přibližuje Dell aktuální myšlení a prodejní strategii.
Dell je v současné době rozhodně v lepší pozici, než v jaké se nachází jeho největší dlouholetý rival Hewlett-Packard, který se nakonec rozdělil na dvě samostatně operující společnosti. Jenže zatímco v souboji dvou zavedených značek může Dell v mnoha ohledech vycházet lépe, mezi mladou krví už to tak jednoznačné být nemusí. O slovo se totiž začínají hlásit čínské značky. Lenovo koupilo od IBM serverovou divizi a bude chtít růst stejně, jako když od něj před lety koupilo počítače (dnes je v nich celosvětové číslo jedna). Do serverů a technologií do datových center investuje obrovské částky také Huawei a aktuálním čínským hitem jsou přístroje od Inspur Group. Do byznysu rovněž ve velké míře přispívají takzvané no name technologie – velké internetové firmy už často hotová zařízení od Dellu, HP a dalších nekupují, ale navrhnou si hardware samy a pak si ho nechají levně vyrobit v Číně.
Nadšení a odhodlání Michaela Della však nelze podceňovat. I proto, že v málokteré společnosti pracuje tolik zaměstnanců srdcařů, kteří sami od sebe posílají zprávy, že „teď se budou dít věci“. l •
„Náš nový byznys roste konstantně v dvouciferných hodnotách,“ tvrdí Michael Dell. Pro chápání budoucnosti Dellu je velice důležitým pojmem software. Kdysi výlučně hardwarový podnik před několika měsíci vytvořil samostatnou divizi i pro tuto oblast.
O autorovi| Jan Sedlák, sedlakj@mf.cz
