Ovšem pár desítek metrů odtud to žije. Stačí přejít přechod a člověk stojí před obchodní galerií Central, která se po svém otevření v roce 2008 velmi rychle stala novým středobodem města. Sešel se v ní všechen dnešní konzum. Z jedné strany drahé byty, uvnitř několik kaváren, bister a obchodů.
Zatímco Rozkvět, dříve pýcha města s prodejnou kvalitního textilu, už prohrál a jeho záchrana působí téměř nereálně, do rozhodující fáze jde nyní jiná bitva. Hraje se o monstrózní městskou knihovnu, která se má stěhovat do kulturního domu Repre vedle Centralu. Kulturák předtím projde přestavbou za 550 milionů korun. A původní a neudržovaná knihovna naopak osiří.
Proti záměru současného vedení města se postavili nejen odborníci a architekti, ale i řada mosteckých občanů. „Celý život žiju tady v Mostě a považuji se za hrdého patriota. Jak je vidět, i tak krátká doba existence budovy, jako je naše městská knihovna - byla dostavená v polovině osmdesátých let -, může zapříčinit velký zájem ze strany obyvatel města Most. Přestože do ní chodí teprve druhá generace, takto krátká doba očividně stačí na to, aby jim tato budova přirostla k srdci,“ prohlásil tře ba Libor Kudrna na únorovém jednání zastupitelstva.
Dění v Mostě velmi silně připomíná několik let staré události z jiného hornického města, z Havířova. Zde se bojovalo o architektonicky cenné nádraží vybudované v takzvaném bruselském stylu. Od zamýšlené demolice se nakonec ustoupilo a naopak byla zahájena rekonstrukce této unikátní budovy. Avšak po opravě ztratí svou původní funkci.
Oživíme centrum města
Ale zpět k Mostu. Projekt rekonstrukce Repre a následného stěhování knihovny do opravených budov v centru zapadá do éry současného primátora Jana Paparegy (ProMOST). Ten město vede od roku 2014 a v té době se o rekonstrukci začalo mluvit. Přestože se týdeník Euro pokoušel s Paparegou spojit, mluvčí magistrátu Klára Vydrová po několika dnech oznámila, že primátor nemá čas, protože po dovolené řeší aktuálnější věci. Sám Paparega má v Mostě mnoho zastánců. Obyvatelům sídlišť se líbí, že to byl až on, kdo jako primátor zrušil většinu rezervovaných parkovacích stání na ulicích mezi paneláky, maminky zase na mladém primátorovi oceňují oživení městského parku Šibeník, který se - byť za cenu velkých investic - proměňuje v oddechovou zónu s mnoha zábavnými prvky.
S problémy, které vyžadují dlouhodobější a koncepční řešení a jejichž výsledky nebudou vidět tak rychle jako volná parkovací místa nebo dřevěná rozhledna Na Šibeníku, ale vedení magistrátu tápe. A naplno to odkryl aktuální spor o stěhování knihovny do prostor Repre, kde dřív fungovala i restaurace, plesový společenský sál či planetárium. „K samotnému nápadu výhrady nemám, konverze budov k jinému účelu nejsou nic neobvyklého. Knihovna jako typ stavby navíc přesun celkem dobře umožňuje, protože je prostě dělitelná na menší jednotky a není to tak komplikované jako například instalovat do existující budovy multikino. Pokud by byla dramaturgie jejího provozu navíc dobře uchopená, stala by se knihovna nástrojem, který má potenciál oživovat centrum města sedm dní v týdnu od rána do večera,“ zamýšlí se architektka Jana Kubánková, jež se řadu let zaměřuje na potíže panelového města. Nicméně jedním dechem dodává: „V případě Mostu je ale problematický ten proces, kterým k takto zásadnímu rozhodnutí dochází.“
Architektka naráží na události z druhé poloviny roku 2017. Město tehdy vybíralo firmu, jež vytvoří projektovou dokumentaci k přestavbě. V tendru zvítězila společnost Artech z Litvínova.
Vyhrála především díky nejnižší ceně.
„Rozhodli jsme pro celkovou rekonstrukci objektu, která sice bude finančně náročná, ale zajistí jeho maximální využití a navíc pomůže oživit centrum města,“ hlásil tehdy Jan Paparega na radničním webu.
Odborníci ovšem hned od začátku proti takovému postupu protestovali. „Projektant byl vybrán na základě poměrně přísně nastaveného zadávacího řízení, do kterého se přihíásiU tři uchazeči s nejširším portfoliem realizací primárně v oblasti dopravních staveb. Město nevyužilo architektonické soutěže, aby si mohlo vybrat z více návrhů. Souběžně měly také vznikat plány nakládání s existující budovou, která se nachází mimo centrum města“ sumarizuje Koubková výtky.
Existují zkrátka velké obavy, že významnou budovu tvořící od poloviny 80. let jednu z dominant nového Mostu pohřbí necitlivá přestavba, na níž se nebudou podílet architekti. Město na kritiku namítá, že se řídilo i přáním Mojmíra Bohma, jednoho ze spolutvůrců Repre.
„Uvažovali jsme i o vyhlášení architektonické soutěže, ale současný vlastník těchto práv, architekt Mojmír Bohm, si vymezil podmínku, že v případě rekonstrukce budovy Repre jakoukoliv architektonickou soutěž zakazuje“ řekl už dříve Paparega.
A tak se ke slovu dostal litvínovský Artech. V Mostě není nijak neznámý, vybudoval už například několik kruhových objezdů.
Opravit? Ne, přesunout
Zádrhel začal bobtnat v té chvíli, kdy radní přišli s plánem, aby draze opravené Repre pohltilo desítky tisíc knížek.
Argumentace je jednoduchá. Dnešní městská knihovna stojí v jiné části Mostu - poblíž vlakového nádraží -a přesunem do centra by mohlo přibýt čtenářů a navíc se čeká oživení centra.
Dalším důvodem je i údajný havarijní stav knihovny.
Jak ale zaznívá od oponentů, kteří přicházejí na jednání zastupitelstva, pořádají setkání a organizují petice, současný technický stav pětipodlažní knihovny pouze odpovídá tomu, že v minulých letech neprošla žádnou opravou. A řeší se prý jen havárie. Ostatně i v březnu roku 2015, kdy městská knihovna slavila třicet let od svého otevření, se říkalo, že dvouatriová stavba potřebuje rychlou rekonstrukci.
Efektem plánů jsou tak především obavy. Nikdo netuší, jestli po masivní přestavbě podle plánů Artechu neztratí ceněná brutalistní Repre svou jedinečnost, a zároveň nikdo neví, co bude s opuštěnou pětipodlažní budovou po městské knihovně. Primátor Jan Paparega ani nikdo z jeho kolegů zatím neřekli, jaká budoucnost stavbu čeká.
„Jedná se vlastně o vytloukání klínu klínem. Problém z jednoho místa přesuneme na místo jiné. Knihovna i v případě, že by našla jiné využití, tím rozhodně utrpí, o tom jsem přesvědčen“ shrnul své obavy občan Libor Kudrna na posledním zastupitelstvu.
Místo kamene zámková dlažba
Mostecký magistrát se zřejmě zastavit nedá. Na rekonstrukci za 550 milionů má prý už víc než dvě třetiny ušetřeno, práce by se měly rozjet letos. Trvat mají do roku 2022, kdy končí současné volební období a tým primátora Paparegy bude obhajovat svá místa.
Oponenti stále upozorňují, že v celé věci je až příliš mnoho podivností a nepochopitelností.
Sochař Pavel Karous to před několika týdny v komentáři pro deník Právo popsal následovně: Litvínovský Artech - podle něj spřízněný s vedením magistrátu - vůbec nepochopil unikátnost brutalistního Repre. „(Artech) navrhuje například vyměnit velké kamenné desky, jež tvoří dlažbu rozsáhlého veřejného prostoru v okolí, za levnou zámkovou dlažbu, aby se na ní dalo parkovat; případně stavbu zateplit polystyrenem a obklad z drahého světlého přírodního vápence nahradit kachličkami s potiskem kamenné struktury“ vypichuje Karous.
Něco takového pravděpodobně vězí pod rozlišovací schopností mosteckých konšelů a mnoha tamějších občanů.
Ostatně stačí krátká procházka městem kolem odstrašující zříceniny kdysi hojně vyhledávaného střediska Obzor či podivně zmodernizované budovy kina Kosmos. Jakoby už nikoho nezajímalo, jak stavby vypadaly původně a že bez nich nebudou okolní sídliště nikdy funkční tak, jak měla být.
Ukazuje se, že panelové město budované v 60., 70. a 80. letech mladými architekty na zelené louce nyní došlo na konec své cesty. Ztratilo dech. Jednoduše se vyčerpalo. Nikoli proto, že by tehdejší architektura nebyla kvalitní. Ale z toho důvodu, že přemýšlet koncepčně a vymýšlet dlouhodobá řešení založená na už existujících stavbách je náročné a neatraktivní.
A to nejen v Mostě, ale třeba i v tom Havířově. Jak to dopadlo s jeho vlakovým nádražím? Nezbouralo se. Jen jeho účel převezme nevzhledná přístavba a prosklená staniční budova se promění v karikaturu. V původní ceněné hale by mělo vyrůst sportovní a volnočasové centrum s kurty i lezeckou stěnou. #
Městská knihovna Most Výstavba: 1978 až 1984 Autor: František Kameník Zajímavosti: prosklená fasáda, kulovitý skleněný lustr dlouhý 62 metrů, v přízemí kinosál (dnes už slouží jinému účelu)
Nejvíc vnímám vyprázdněnost a samotu „Rozvojová strategie města je rozhodně nedostatečná říká mladá architektka Jana Kubánková, která se dlouhodobě Mostu a jeho stavbám věnuje
Jaké máte pocity, když se dnes procházíte centrem Mostu?
V Mostě se pohybuji už několik let, a tak nevím, jestli mohu odpovědět nezaujatě. Nejvíc ale asi vnímám tu vyprázdněnost. Ve středu města není živý ruch, jak by člověk ve městě s 60 tisíci obyvateli očekával. A taky samotu. Díky velkým vzdálenostem jsou tu lidé sice spolu, ale přitom sami.
Vidíte v rozvoji Mostu v posledních letech nějakou koncepci?
Vzhledem k situaci, v jaké se Most nachází, je jeho rozvojová strategie rozhodně nedostatečná. To ostatně platí i pro většinu
sídel v podkrušnohorském pásu, která se spoléhají jen na územní a strategické plány vysoutěžené na cenu. Město nemá představu, jakým způsobem se bude rozvíjet v rozsáhlé oblasti u nově napuštěného jezera. Stejně tak by mělo mít strategii, jakým způsobem bude reagovat na proměňující se poptávku po bydlení. Skutečnost, že 65 procent obyvatel města žije na sídlištích, se totiž výrazně podílí na odlivu obyvatel a celkové ekonomické kondici.
Je normální, aby se centrem města stal obchodní dům, jak k tomu došlo v Mostě?
Mostecká situace není v tomto ohledu ojedinělá, stalo se to i v mnoha dalších městech. Velkokapacitní obchodní centrum vysává život z ulice a degraduje tak základní kvalitu veřejného prostoru. Tržby z prodeje navíc nevedou k menším místním prodejcům, kteří by měli k městu vztah a peníze zde opět investovali.
Jak hodnotíte architekturu, která v 70. a 80. letech vznikala v novém Mostě?
Co se týče solitérních staveb, vznikla zde díla nadstandardní kvality. Skvělé je divadlo od Ivo Klimeše, velmi hodnotné jsou i stavby magistrátu nebo kulturního domu Repre. Výrazově velmi svébytná architektura má potenciál stát se nositelem budoucí identity Mostu, důležité ale je, aby si město bylo těchto hodnot vědomé a dokázalo s nimi pracovat. Jiná je situace u panelových sídlišť, která s pozdější dobou realizace ztrácela na kvalitě. Ta dnes potřebují razantnější revitalizaci, aby se stala konkurenceschopnými a atraktivními lokalitami pro život.
Vidíte na obyvatelích města zájem o architekturu a vůbec o to, co se s existujícími stavbami děje?
Na jedné straně ve městě vnímám velmi silnou letargii k jeho osudu, kterou ostatně reprezentuje i tradičně nízká volební účast. Na druhé straně zde ale také vzniká několik skupin aktivních obyvatel, kteří za Most bojují a jsou si vědomi významu architektury ve vztahu k budoucímu vývoji města. Mám pocit, že se tu objevuje něco jako autentický kulturní underground. Roste i počet mladých lidí, kteří se angažují jak kulturně, tak politicky - a to je pro Most skvělá zpráva.
Je nutné, aby Repre prošlo rekonstrukcí za stovky milionů korun?
Stavba je reprezentačním kulturním domem města, navíc umístěná v jeho
úplném středu. Takže ano, Repre si zaslouží maximální péči a rekonstrukce budov takového rozsahu jsou prostě investičně náročné. Dostáváme se ale k tomu, že i vzhledem k finanční náročnosti měl
výběr projektu proběhnout na základě transparentního procesu architektonické soutěže.
Jak zabránit tomu, aby nedocházelo kvůli nekvalitním modernizacím k ničení hodnotné architektury z druhé poloviny 20. století?
Tím stěžejním faktorem je vůle politického vedení a vědomí, že fyzické a sociální prostředí jsou spojité nádoby. Město může mít sebelepšího městského architekta, ale v první řadě je třeba, aby mu někdo naslouchal a nestavěl jej pouze do pozice okrašlovače. U měst a obcí, která jsou ochotná spolupracovat s odborníky, by významnou roli mohla sehrát institucionální podpora. U větších sídel se osvědčují kanceláře architektury města, které jsou zřizovány jako příspěvkové organizace a jsou personálně početněji obsazené, v případě Ústeckého kraje má svůj potenciál také rozvoj institutu krajského architekta. #
Budování nového Mostu • Roku 1962 přijalo předsednictvo ústředního výboru KSČ rozhodnutí o vyuhlení ochranného pilíře města Mostu, a tím rozhodlo o jeho osudu. O dva roky později, 25. března 1964, vydala vláda usnesení o likvidaci starého a dostavbě nového Mostu. Aby zde vyrostlo skutečně nové socialistické město, musela se změnit celá dosavadní koncepce výstavby, vypsat soutěž (vyhráli ji Václav Krejčí a Jaroslav Vejl) na řešení středu města s budovou národních výborů, kulturního domu a divadla, rozhodnout o umístění těch institucí, bez nichž by život velkého okresního města nebyl možný. • K budově okresního výboru KSČ přibyl roku 1976 na protilehlé straně obchodní dům a hlavní pošta a v roce 60. výročí VŘSR byla slavnostně odevzdána krásná, skutečně reprezentativní budova národních výborů. Do konce roku byly rozestavěny zbývající objekty, hotel, centrální kulturní dům a divadlo. ZDROJ: DOBOVÉ CITACE Z PUBLIKACE MOST 1932/1982 VYDANÉ V ROCE 1982 Oblastní dům kultury horníků a energetiků (dnes Repre) Výstavba: 1972 až 1984 Autoři: Mojmír Bohm, Jaroslav Zbuzek, Luboš Kos Zajímavosti: planetárium, denní a noční bar, restaurace, společenský sál
ČLÁNKY DO MAILU