Portugalci pomohli zachránit rozšíření schengenského prostoru
Na začátku září přišel ministr vnitra Ivan Langer (ODS) na jednání s premiérem Mirkem Topolánkem s naléhavou věcí. Podívej se, hrozí pád druhé železné opony na českých hranicích, sděloval Langer předsedovi vlády. Několik dní předtím Evropská komise informovala, že se odkládá rozšíření takzvaného schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Původní termín vstupu Česka a dalších zemí na podzim příštího roku se zdál být zcela nereálný. Eurokomisař Franco Frattini vysvětloval, že rychlé spuštění nového schengenského informačního systému SIS II není možné kvůli technickým problémům.
Informační systém slouží k výměně informací o podezřelých osobách, ukradených vozidlech a dalších údajích. Bez toho by nebylo možné hraniční kontroly mezi zeměmi schengenské skupiny rušit. Donedávna téměř všichni brali jako hotovou věc, že bez zavedení SIS II nepřipadá přijímání dalších zemí do schengenského prostoru v úvahu. Původní systém SIS I byl totiž šit na míru menšímu počtu členských států.
Záplava nereálných dat.
Langer připomíná, že v souvislosti se zavedením SIS II se objevovala různá data: 2008, 2009… „Ale skoro každý, s kým jste mluvil, vám řekl, že i to je nereálné,“ uvedl ministr vnitra. Vstup do Schengenu se zdál být v nedohlednu. Podle Langra tedy nebylo jasné, za jak dlouho skončí současný stav, kdy jsou země Evropské unie vlastně rozděleny na členy první a druhé kategorie. Langer s Topolánkem se v září údajně dohodli, že pro co nejrychlejší zapojení do schengenského systému učiní maximum. Tento postoj se také ve spolupráci s dalšími státy - nováčky v Evropské unii - nakonec podařilo prosadit na prosincovém jednání ministrů vnitra EU. Oproti úplně původním představám se sice schengenský prostor rozšíří později, ale ne o moc - na Silvestra příštího roku 2007. Zcela klíčový byl přitom schválený návrh Portugalska, jehož ministr vnitra Antonio Costa přišel s myšlenkou, že by bylo možné současný systém SIS I přece jen vylepšit a přizpůsobit většímu počtu členů. Bylo ovšem nutné zároveň dokázat, že náklady nebudou příliš vysoké.
Staré členské země však nakonec měly obavy ještě z něčeho jiného než z finančních ztrát: pokud se schengenská skupina soustředí na vylepšování starého informačního systému, hrozí další zpoždění SIS II. A od toho si všichni slibují dokonalejší společnou databázi, která bude zahrnovat i biometrická data, otisky prstů či digitální fotografie. Tato obava přežívá dosud. „Obávám se, že projekt SIS II se může dále zdržet, protože zdroje budou přesunuty na dočasné řešení,“ prohlásil šéf liberálních demokratů v Evropském parlamentu Graham Watson, který na druhé straně rozhodnutí ministrů vnitra EU o rozšíření SIS I uvítal. Zpochybnění volného pohybu osob mezi starými a novými členy unie by totiž mohlo mít smutné následky. Důvěryhodnost EU v očích občanů by byla zpochybněna.
Nikdo to nemá jisté.
Mnozí se nicméně ještě nějakou dobu budou zamýšlet nad tím, zda odpor vůči rychlému rozšíření schengenské skupiny vznikl pouze kvůli technickým potížím, nebo měl spíše politický podtext. Langer se domnívá, že technické problémy byly spíše záminkou (více v rozhovoru na straně 36). Europoslanec Libor Rouček (ČSSD) ve své interpelaci žádal od komisaře Frattiniho vysvětlení, proč se plány na spuštění systému SIS II radikálně změnily za velmi krátkou dobu během letošního léta. Italský eurokomisař na konci listopadu odpověděl, že v případě SIS II je každý členský stát zodpovědný za vývoj svého vlastního vnitrostátního systému a Evropská komise je pověřena vývojem centrálního systému. Mnoho projektů jednotlivých států je podle Frattiniho opožděno a v několika zemích je to kvůli pomalosti veřejných výběrových řízení. Komisař dále mluví o „zpoždění technického charakteru u centrálního projektu, a to především kvůli soudním odvoláním v rámci výběrových řízení a kvůli přípravám centrálního řídicího centra ve Štrasburku“. Časový skluz navíc způsobilo i jednání o dohodě ohledně právního základu SIS II.
Frattini také v odpovědi uvedl, že pomoci by mohlo postupné odstraňování kontrol na vnitřních hranicích schengenského uskupení. Tak tomu nakonec podle čerstvé dohody ministrů vnitra bude. Zatímco pozemní a námořní kontroly zmizí na Silvestra 2007, ty na letištích až o tři měsíce později. Nikdo by však neměl předčasně slavit. Vstup do schengenské skupiny ještě závisí na připravenosti té či oné země, která se bude vyhodnocovat od příštího léta. Touto pasáží dohody lze také vysvětlit skutečnost, že ujednání o rozšíření Schengenu neblokovali Rakušané, kterým vadí údajná nedostatečná připravenost Slovenska.