Pozitivní nálada na finančních trzích se přelila i do měsíce dubna. Úrokové sazby, ty domácí nevyjímaje, pokračovaly v poklesu, což opět svědčilo výkonnosti dluhopisů. Zároveň se daří i akciím.
Na posledním měnovém zasedání bankovní rady ČNB se dokonce dva členové rady vyslovili pro další snížení referenčních úroků. Zatím sice byli přehlasováni svými „jestřábími“ kolegy, nicméně komentářů, že by s aktuálním vývojem ekonomiky byla slučitelná i nižší úroveň úrokových sazeb, již zaznělo z jejich úst několik.
Stále nám v dané chvíli připadá pravděpodobnější „stabilní“ varianta, nicméně je nabíledni, že utahování měnových kohoutů začne nejdříve v hloubi druhé poloviny roku. Nic na tom nemění ani překvapivá rezignace guvernéra Tůmy, téměř rok před oficiálním koncem funkčního období. I když podle statistik z jednání bankovní rady ztratí v osobě současného guvernéra ČNB zastánce spíše uvolněnější měnové politiky, náš výhled na vývoj úrokových sazeb se touto událostí nemění.
Jmenování nového člena bankovní rady je totiž v pravomoci prezidenta republiky, který je znám svou kritikou restriktivní politiky centrální banky v druhé polovině 90. let, a nelze tedy od něj očekávat, že do bankovní rady jmenuje velkého „jestřába“. Spíše to bude opět přívrženec flexibilní měnové politiky. I tak se však zdá, že zlaté období dluhopisů a fixně úročených nástrojů pomalu končí. Z aktuálních úrovní totiž úroky již nemají kam klesat a od dluhopisových nástrojů lze tedy v horizontu konce letošního roku očekávat výkony srovnatelné s jejich aktuálními výnosy do splatnosti a později, jakmile začnou sazby růst, ještě nižší.
Dále tedy pozvolna zkracujeme průměrnou splatnost obligací v našich portfoliích. Pozitivní však zůstáváme na vybrané zahraniční dluhopisové trhy. Naše zimní sázka na Polsko již přinesla svoje ovoce a nyní máme v hledáčku Turecko, kde vidíme potenciál v dalším zhodnocení liry.
Turecká ekonomika se zotavuje, inflace roste a lze očekávat postupné zvyšování úrokových sazeb, což vzhledem k jejich relativně vysoké úrovni (základní sazba 6,5 % p.a.) pravděpodobně přiláká zájem investorů o liru. V této situaci jsou zajímavé investice do tureckých státních obligací, jejichž výnos je navázán na inflaci. Náš pozitivní názor na tureckou liru je podpořen i její dosti silnou vazbou na americký dolar, která je dána silnými dolarovými importy, především ropy a dalších paliv, které vyplývají z vysoké energetické náročnosti turecké ekonomiky.
Více na Investicniweb.cz.
