Hysterie na sebe nenechala čekat ani týden. Jakmile obliba liberální prezidentské kandidátky Zuzany Čaputové prudce stoupla (z deseti na 52 procent), stala se terčem nevybíravých útoků nejrůznějších konspiračních webů.
Vedou především Hlavné správy, které na Slovensku hrají podobnou roli jako Sputnik či Parlamentní listy v Česku a otevřeně podporují konzervativního kandidáta Štefana Harabina. „Preference kandidátky na prezidentku Zuzany Čaputové by podle lidové tvořivosti nedokázal získat ani Chuck Norris,“ posmívají se Hlavné správy a vrší další „obvinění“. Jako ozvěna ze sousedního Maďarska zní připomínka, že Čaputová „vyšla ze Sorosovy neziskovky Via Iuris“ a autoři také poukazují na to, že její stranu Progresivní Slovensko podporuje antivirová společnost Eset. „Ta byla ruským ministerstvem zahraničí označená za společnost spolupracující se CIA,“ varují víc než výmluvně. V členské zemi NATO skutečně skandální spojení.
Jedná se samozřejmě o změť lží a polopravd, což je pro weby typu Hlavných správ typické. Je pravda, že Čaputová pro Via Iuris v minulosti skutečně pracovala, a že tuto neziskovou organizaci spolufinancuje Open Society Fund George Sorose. S kandidaturou Čaputové už ovšem ani Via Iuris, ani Soros nemají nic společného. Nemluvě o tom, proč zrovna někdo na Slovensku démonizuje Sorose. A formaci Progresivní Slovensko nepodporuje Eset jako firma, ale jeden z jejích spolumajitelů Anton Zajac. Ale to by bylo nejspíš pro rusofilního slovenského nacionalistu příliš nejednoznačné.
Oprostíme-li se od nenávistné kampaně, je vzestup Čaputové v posledním předvolebním průzkumu skutečně fenomenální. Pokud by se průzkumy nemýlily, atakovala by hranici 50 procent už v prvním kole, v případném druhém by podle agentury Focus porazila svého největšího konkurenta, místopředsedu Evropské komise Maroše Ševčoviče, a s 64 procenty by se stala novou slovenskou prezidentkou.
Klíčovým okamžikem v kampani bylo odstoupení vědce Roberta Mistríka z prezidentského klání ve prospěch Čaputové. Také velmi pomohly televizní debaty, v nichž se chová přirozeně a zároveň často poukazuje na svou odbornost. „V tématech spravedlnosti, funkčního státu, korupce, ale i nezávislosti vyšetřování či slepoty na policii a prokuratuře je zorientovaná jako málokdo,“ míní šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.
Čaputová na sebe zatím nejvíc upozornila úspěšným bojem proti nové skládce v Pezinoku nedaleko Bratislavy, kde žije. Byla za něj odměněna Goldmanovou environmentální cenou, která se uděluje za přínos v oblasti životního prostředí a laureát s ní získává i šek na 175 tisíc dolarů. Právě na této kauze Čaputová v kampani demonstruje svůj hlavní zájem - boj za právní stát.
„Velmi dobře si zvolila právní stát jako hlavní téma kampaně. To není na Slovensku úplně obvyklé. Ale ona tím vystihla ducha doby. Souvisí to s vraždou Jána Kuciaka i s tím, co jsme se potom dozvěděli o fungování justice a policie,“ tvrdí redaktor slovenského zpravodajského webu Euractiv.sk Marián Koreň.
Přečtěte si rozhovor:
Byl to pokus o převrat, říká o pádu své vlády Robert Fico
Čaputová se kromě toho může opřít o podporu široké skupiny podporovatelů Progresivního Slovenska. „Za dva roky vybudovali sít buněk prakticky v každém okresním městě. Jde o velmi zapálené lidi, kteří mobilizují své okolí, ať už jde o roznášení letáků nebo o aktivitu na sociálních sítích,“ popisuje Koreň kampaň Čaputové, která podle něj „nemá na Slovensku obdoby“.
Čaputová dokázala za pouhý měsíc vybrat od drobných dárců na kampaň až 100 tisíc eur. Opřít se také může o profesionální tým, který si zčásti vypůjčila od nového bratislavského primátora Matúše Valla, jenž na podzim vyhrál komunální volby v hlavním městě Slovenska rovněž s podporou nového Progresivního Slovenska.
Je tedy možné, že tato progresivní vítězná vlna nakonec vynese Čaputovou do prezidentského paláce.
Dále čtěte:
Podmínky pro kandidaturu na slovenského prezidenta splnilo 15 lidí, favoritem je Šefčovič
Kiska je politický analfabet a člověk bez názoru, prohlásil Fico
