Zrušení hranic v rámci vnitřního trhu Evropské unie bylo rozhodnutí historické a revoluční. Stmelilo Evropu jako hospodářské sdružení svobodných a nezávislých států.
Co je výsledkem politiky volného obchodu, uplatňované od roku 1992? Tato politika vytvořila nejméně 2,5 milionu pracovních míst navíc a zvýšila prosperitu téměř o 900 miliard eur, což znamená téměř 6000 eur na jednu rodinu v Evropské unii. Jde o čísla, která vycházejí z empirické dokumentace a komplexního makroekonomického modelování. Svědčí o rozsáhlých změnách, které nastaly v našem způsobu života, v našem způsobu cestování a práce. Tyto výhody jsou nyní otevřeny i budoucím členským státům.
Spokojení respondenti.
Od roku 1992 více než 15 milionů občanů Evropské unie odešlo do jiné země buď za prací, nebo na odpočinek po odchodu do penze. V nových domovech mají zajištěnu veškerou sociální péči a mohou volit a být voleni v místech, kde žijí. Milion mladých lidí s podporou programu Erasmus strávil část studií v zahraničí. Evropa se viditelně změnila, a to nejenom na hranicích, kde už nejsou hraniční kontroly, ale také například v místních supermarketech, kde je mnohem větší a kvalitnější výběr toho nejlepšího zboží, jaké je Evropa schopná nabídnout. V nedávné studii o jednotném trhu 80 procent dotázaných odpovědělo, že zaznamenali velké rozšíření sortimentu dostupného zboží a 67 procent respondentů konstatovalo, že se zvýšila kvalita zboží. Zostřila se konkurence na trhu, což pro všechny spotřebitele a prosté občany bylo obrovským přínosem.
Bez milionů formulářů.
Vzpomeňme si na poměry v Evropě před nástupem vnitřního trhu. Na dobu, kdy si pravidelné cestování letadlem mezi hlavními městy evropských zemí mohlo dovolit jen nemnoho bohatých, případně lidé vyslaní firmou na služební cestu. Na dobu, kdy se kamiony vracely ze zahraničí prázdné, protože nesměly v jiné zemi přepravovat zboží. Na dobu, kdy podnikatelé museli vyplňovat miliony formulářů, a kdy si například jen samotný celní systém vyžádal 60 milionů celních dokladů ročně. Na dobu, kdy šance vyhrát v domácí loterii byly větší než příležitost získat zakázku v zahraničí. Ty doby už jsou pryč.
Už nejsou žádné celní formuláře. Trhy státních zakázek jsou otevřenější. Ceny, které si kdysi účtovaly národní telekomunikační monopoly za hovory v jednotlivých zemích, se snížily v průměru o polovinu a ceny za mezinárodní hovory o 40 procent. Zvýhodněné letenky dnes stojí o 41 procent méně než kdysi.
Byli tací, kdo předpovídali vznik „pevnosti Evropa“. A jaká je skutečnost? Obchod s třetími zeměmi rostl exponenciálním tempem. Existence jednotného systému značně zjednodušila přístup na náš trh firmám ze zemí mimo Evropskou unii. Byli tací, kdo předpovídali, že se rozevře propast mezi bohatými a chudými členy unie. A skutečnost? Rozdíl se od roku 1992 naopak značně zúžil. A byli i tací, kteří předpovídali rychlý pád na dno sociálních a ekologických standardů. Ani to se samozřejmě nestalo.
Příležitost.
Vnitřní trh však navzdory všem úspěchům není – a také nikdy nebude – dokončený a kompletní. Evropský komisař pro vnitřní obchod Frits Bolkestein říká: „Vnitřní trh, to je staveniště“. A až jednou budou hotové všechny stavební práce, bude stavba potřebovat údržbu – tu a tam nový nátěr, poopravit střechu, obnovit zařízení v souladu s technologickým pokrokem. Jen zřídka se naskytne příležitost pokročit naráz rychleji, skokem. Takovou příležitostí byl rok 1985, kdy byl přijat Akt o jednotné Evropě a vyšla Bílá kniha Evropské komise.
Máme pádné důvody se domnívat, že dnešní období je další takovou příležitostí. Rozšíření Evropské unie přinese obrovské možnosti a rozšíří vnitřní trh na 25 států.O něco takového se v dějinách zatím nikdo nepokusil. Navíc jsme v Lisabonu přijali cíl, že do roku 2010 vytvoříme nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomiku na světě, jejíž hybnou silou budou znalosti. Důležitým faktorem je také jedinečná demografická struktura a sociální model Evropy. Zvyšování konkurenceschopnosti není jen samo o sobě cílem, ale je také důležitým prostředkem k vytváření bohatství, které potřebujeme k pokrytí nákladů na zdravotnictví a na penzijní systém pro naše stárnoucí obyvatelstvo.
Nový impuls.
Ze všech těchto důvodů došla Evropská komise k závěru, že vnitřní trh potřebuje nový mocný impuls, kterým je nová ambiciózní střednědobá Strategie vnitřního trhu na období 2003 až 2006. Ke klíčovým oblastem patří finanční služby – výkonnější trh kapitálu přinese mohutné posílení všech oblastí evropské ekonomiky. Evropská unie musí také vyřešit přetrvávající nejistoty, případně byrokracii, která dosud ztěžuje přepravu určitých druhů zboží. Mnohé společnosti se dosud potýkají s technickými překážkami. Musíme rovněž prověřit, do jaké míry je v některých oborech legislativa unie řádně přejata do národního zákonodárství.
