Důchody by se měly od příštího roku zvýšit průměrně o 900 korun. Od ledna se zvýší také rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. Shodly se na tom vládní ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Představitelé ANO a ČSSD se dnes také dohodli na zavedení zálohovaného výživného. Opatření by mělo platit od roku 2021, o jeho detailní podobě ale ještě budou ministerstva jednat. Strany se dohodly, že celkové náklady na zavedení zálohovaného výživného na státní rozpočet nepřesáhnou 1,2 miliardy korun ročně.
Zvýšení důchodů o 900 korun prosazovala ČSSD, podporoval ho i premiér Andrej Babiš (ANO), naproti tomu Schillerová požadovala růst maximálně o 750 korun. Koalice tak v tomto směru vyšla vstříc ČSSD, naopak sociální demokraté neuspěli se svým požadavkem, aby se zvýšení rodičovského příspěvku dotklo i dětí narozených před koncem roku. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček výsledek označil za dobrý kompromis.
Jak vysoký bude váš důchod? Spočítejte si to na důchodové kalkulačce
Návrh zákon, který růst důchodů upraví, předloží ministerstvo práce vládě do dvou týdnů, uvedla ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Zvýšení o 900 korun, které bude stejné jako v letošním roce, oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. Víc peněz při valorizaci tedy putuje do pevného dílu, který mají všichni důchodci stejný. Méně se naopak přidává k zásluhové procentní části, v níž se odráží počet odpracovaných let a výše výdělků a odvodů. Růst důchodů bude pro rozpočet znamenat výdaje navíc 7,5 miliardy korun.
U zvýšení rodičovského příspěvku se ANO s ČSSD dohodly na tom, že se bude vztahovat na méně rodin. „Kompromis pro obě strany byl dát to nově narozeným dětem,“ řekl Babiš. Podle Maláčové bylo rozhodnutí přijato z ústavněprávních důvodů. Schillerová uvedla, že růst příspěvku bude pro rozpočet roku 2020 znamenat zvýšení výdajů zhruba o tři miliardy korun.
ANO a ČSSD se dohodly i na zavedení zálohovaného výživného. Do meziresortního připomínkového řízení by se návrh měl dostat v dubnu, vláda by se jím měla zabývat v květnu. Od příštího roku by pak měla platit přísnější pravidla pro vymáhání výživného od neplatičů, podle Maláčové by to mohlo například být zabavení zbrojního průkazu nebo zákaz hraní hazardních her.
O rok později by stát začal vyplácet zálohované výživné. Maláčová uvedla, že by o něj mohly žádat matky s příjmem do výše průměrné mzdy. Podle Schillerové by náklady pro stát neměly překročit 1,2 miliardy korun ročně.
