Polský prezident Andrzej Duda dnes oznámil rozhodnutí podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje Evropská unie. Zákony o nejvyšším soudu a soudcovské radě posilují vliv vládnoucích politiků na obsazení soudů a podle kritiků jsou šité na míru současné konzervativní vládě.
Evropská komise došla k závěru, že v Polsku kvůli soudní reformě hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.
Duda v létě vetoval dva ze tří zákonů schválených parlamentem ovládaným konzervativně nacionalistickou stranou Právo a spravedlnost (PiS), z níž sám vzešel. Normy umožňující vládě rozhodnout o obsazení nejvyššího soudu či svěřující obsazení klíčové soudcovské rady dolní parlamentní komoře Sejmu narazily na tvrdý odpor opozice a kritiku z Bruselu. Poté předložil zákonodárcům vlastní návrhy, které označil za kompromisní a parlament je začátkem prosince schválil.
„Ty zákony se velice, velice liší od těch, které jsem vetoval v červenci,“ prohlásil dnes v projevu ve varšavském prezidentském paláci. Zákon o nejvyšším soudu podle něho například zvyšuje počet jeho členů i rozšiřuje počet jeho komor, čímž se podle Dudy zrychlí soudní řízení.
Polsko: vláda vztyčeného prostředníku
Podle právních expertů však ani prezidentova verze zákonů zcela neodstraňuje obavy z možného politického ovlivňování práce vrcholného justičního orgánu Polska. Například o složení soudcovské rady bude stejně jako v zamítnuté verzi napříště místo samotných soudců rozhodovat Sejm, v němž má PiS pohodlnou většinu.
„Pokud jde o zákon o KRS (soudcovské radě), tak s nevolí slýchám spoustu názorů elit, včetně elity soudcovské, že ten zákon údajně zpolitizuje KRS,“ prohlásil Duda, který v projevu odmítl kritické názory na adresu reformy podpořené PiS. Dodal, že soudy mají sloužit obyvatelům a to byl hlavní cíl reformy.
Nejvyšší soudcovské rady fungují i v některých jiných evropských zemích. Mimo jiné ale nejsou zřízeny v Česku nebo Německu, kde správu soudnictví zajišťuje převážně moc výkonná řízená politiky.
Spor Polska a EU o nejvyšší soud a radu se rozhořel v červenci
12. července 2017 - Vládní většina v Sejmu, tedy v dolní komoře polského parlamentu, schválila novelu ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část dosavadní rady volili samotní soudci, napříště má tento orgán volit Sejm, což vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje tím, že od pádu komunismu se justice sama nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok strany PiS, která má v Sejmu i Senátu většinu, za snahu o ovládnutí dosud nezávislé justice.
13. července 2017 - Poslanci strany PiS přišli s návrhem zákona o polském nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vládních politiků na justici. Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. Podle návrhu budou odvoláni všichni soudci, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce.
18. července 2017 - Polský prezident Andrzej Duda překvapivě pohrozil, že bude vetovat právě projednávaný zákon o nejvyšším soudu, pokud se nezmění kontroverzní soudní reforma. Proti soudní reformě protestoval také dav demonstrantů, který se sešel před prezidentským palácem.
19. července 2017 - Evropská komise (EK) uvedla, že poslední návrhy změn soudního systému v Polsku, které projednává polský parlament, výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński výzvu označil za politický akt a řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat.
20. července 2017 - Sejm schválil kontroverzní zákon o nejvyšším soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti spornému normativnímu aktu se postavilo 192 zákonodárců, zatímco 23 se hlasování zdrželo.
22. července 2017 - Senát podle očekávání schválil bez úprav kontroverzní zákon o reorganizaci nejvyššího soudu. V Polsku proti reorganizaci nejvyššího soudu pokračovaly protesty.
24. července 2017 - Prezident Duda se rozhodl vetovat dva kontroverzní zákony o nejvyšším soudu a o soudcovské radě, které prosadila vládní strana PiS.
25. července 2017 - Duda podepsal jeden z trojice nedávno parlamentem schválených zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Potvrzený zákon mění fungování obecných soudů v zemi - ministru spravedlnosti dává právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.
29. července 2017 - Evropská komise oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co v polském úředním věstníku byl zveřejněn sporný zákon, ohrožující podle Bruselu nezávislost soudů.
15. listopadu 2017 - Evropský parlament ve Štrasburku schválil nezávaznou rezoluci obsahující výhrady ke stavu právního státu v Polsku a vyzývající polské úřady k respektování hodnot EU.
8. prosince 2017 - Sejm většinou hlasů schválil návrh zákona o nejvyšším soudu, předložený prezidentem Dudou. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě. Zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit ústavní mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které nevybere již soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi.
20. prosince 2017 - Evropská komise došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU. Německo a Francie avizovaly, že postup EK podpoří, Maďarsko naopak hodlá krok, který podle něj porušuje suverenitu Polska, vetovat.
- Polský prezident Duda se rozhodl podepsat dvojici zákonů reformujících soudní systém, které kritizuje EU.
Přečtěte si také:
