I materiál mého protivníka, firmy Philip Morris, přiznává, že například léčení dětí ve věku do jednoho roku (v důsledku kouření jejich rodičů) stojí naše zdravotnictví 77 milionů korun ročně. Nemocnice musí vydat na léčení nemocí způsobených kouřením 23 miliardy.
ano
Josef Janeček, poslanec sněmovny (KDU-ČSL)
Každý den zemře šedesát lidí. Závislost některých lidí je natolik silná, že po operaci pro karcinom plic či amputaci části dolních končetin musejí kouřit dál. Philip Morris se, pod tlakem médií, za tuto práci omluvil, protože světová veřejnost odmítla uvažovat v rovině života a smrti a bylo pro ni nepřijatelné tuto oblast srovnávat s ekonomickým prospěchem. Výčet nemocí, způsobených kouřením, je však nezpochybnitelný. Pokud jsme usnadňovali distribuci těchto látek tím, že jsme nechávali naše děti, aby byly průmyslově přesvědčovány k zahájení kouření, měli jsme tvrdé srdce. Jaký jiný důvod než korupční prostředí v této republice to může vysvětlit?
ne
Martin Říman, poslanec sněmovny (ODS)
Nežijeme ve světě nulových rizik nejen, co se týče kouření. Riziko číhá v každém lidském podnikání a životě vůbec. V takovém případě bychom museli zakázat snad reklamu na všechno, což je absurdní. Levice by ráda, aby lidé fungovali tak, jak si ona představuje. Pravice ví, že lidé jsou takoví, jací jsou a těžko je můžeme předělávat. Praxe ukazuje, že snahy levice nakonstruovat člověka podle jejích sebelepších představ končí většinou někde v pekle. Stejně tak to je i se zákazem reklamy na tabákové výrobky. Vidět samozřejmě bude, že reklama není a že třeba někdo nezačne kouřit. Ovšem to, co vidět nebude, bude daleko komplikovanější. V roce 1962 takovou reklamu zakázala Itálie. V 60. letech se tam ročně v průměru prodalo asi 70 miliard kusů cigaret. V roce 2002, tedy po více než třiceti letech, kdy už víc než jedna generace žila bez této reklamy, se počet prodaných kusů zvýšil asi o padesát procent.
