říká typický malý český podnikatel, sklenář Jiří FránekNázev firmy: Jiří Fránek Forma podnikání: fyzická osoba Datum vzniku: 1991 Předmět podnikání: sklenářské práce, zasklívání apod.
říká typický malý český podnikatel, sklenář Jiří Fránek
Název firmy: Jiří Fránek Forma podnikání: fyzická osoba Datum vzniku: 1991 Předmět podnikání: sklenářské práce, zasklívání apod. Klíčová osobnost: Jiří Fránek Cíl: sloužit dál zákazníkům, uživit se a přežít
Typický malý podnikatel Jiří Fránek, který má pronajatou dílnu nevelkých rozměrů na pražském Žižkově, se věnuje téměř celý život sklenářskému řemeslu. „Sklenářem jsem se vyučil. Po roce 1989, kdy začalo být u nás možné soukromě podnikat, jsem se postavil na vlastní nohy s jediným cílem - sloužit zákazníkovi,“ říká ke svým podnikatelským začátkům. Po vyučení potřeboval sehnat byt, a tak hledal zaměstnavatele, který by mu to mohl co nejdříve umožnit. Dostal jej u bytového podniku, kde pracoval ve svém oboru. Po několika letech přišla revoluce a s ní propuštění dělníků.Výpověď dostal i Jiří Fránek. Vzhledem k novým možnostem, které se naskytly po pádu komunizmu, se rozhodl, podobně jako celá řada dalších aktivních lidí, že začne podnikat.
Problém č. 1: Vhodné prostory pro podnikání
„Nechtěl jsem dál pracovat jako zaměstnanec. Vnímal jsem nové příležitosti jako výzvu. Dlouho jsem se nerozhodoval a vybral si podnikatelskou dráhu se všemi pozitivy a negativy,“ konstatuje. Materiál nezbytný ve sklenářství si odkoupil od svého bývalého zaměstnavatele. Potřeboval ještě nebytové prostory, ve kterých by mohl svou živnost provozovat. V domě, ve kterém bydlel, byla dílna, a tak ho napadlo, že si ji pronajme, a tím začalo jeho podnikání. „Z počátku bylo práce hodně, postupem času přibývalo konkurence, tak bylo práce méně. V e své firmě pracuji a pracoval jsem pouze sám, zaměřuji se na rozsahem malé práce a na potřeby pro normální obyvatele. Mezi svými zákazníky jsem měl a stále mám i podniky obhospodařující bytové fondy,“ popisuje začátky před více než deseti lety, průběh a současnost sklenář Fránek. Původní prostory firmy nebyly však podle jeho názoru vzhledem k poloze ve druhém suterénu příliš vhodné ani pro samotnou práci, ani pro zákazníky. Přesto tam vydržel téměř šest let. Časem se ovšem objevily stížnosti obyvatel domu, kteří tvrdili, že tam kvůli Fránkově firmě chodí podezřelí cizí lidé - jeho zákazníci. Když mu hrozili výpovědí, tak spory vzdal a našel si nové nebytové prostory. Nabídl mu je jeden z jeho zákazníků - koleje V ysoké škole ekonomické. Tam má pronajaté prostory dodnes.
Problém č. 2: Konkurence a ceny
Když Fránek začínal, měl pocit, že je jediným sklenářem široko daleko. Postupně ale firem zabývajících se tímto oborem přibývalo. „Teď jsou podobných podniků stovky. Nemohu si dovolit přijít o zákazníka. S tím souvisí i cenové nabídky, které se snažím držet při zemi,“ podotýká Fránek. Ceny nemůže přizpůsobit inflaci, protože by ztratil zákazníky, kteří by přešli k levnější konkurenci. Sklo například nakupuje za 120 Kč a prodá ho za 270 Kč, potřeboval by však podle svého odhadu prodejní cenu aspoň ve výši 350 Kč. „Horko těžko totiž z těch 150 korun za metr čtvereční zaplatím nutné náklady.“ Minimálně by údajně potřeboval vydělat denně alespoň 2000 Kč. V současné době vydělá průměrně zhruba 1500 Kč. Přesto ceny za svou práci nechce přehnaně zvyšovat. Jeho firma se pohybuje ve středním cenovém pásmu. „Ostatním menším firmám konkuruji zejména rychlostí, se kterou zakázky vyřizuji,“ uvedl Fránek. Díky tomu se mu již několikrát stalo, že se zákazník k němu vrátil a nenechal si dělat sklenářské práce u konkurence. Na účetnictví si sklenář Fránek najímá profesionálku. Výše ročních příjmů se v posledním období pohybuje kolem půl milionu korun za rok. Náklady dosáhly něco málo přes 420 tisíc korun. Zisk byl tedy kolem osmdesáti tisíc korun. V ýdaje tvoří zejména pronájem prostorů firmy a materiál. Od bank si půjčit nechce již ze zásady.
Problém č. 3: Zákazníci
Jiří Fránek si chtěl od začátku vybudovat stálou klientelu. Celkem se mu to daří a mezi jeho klienty patří z velké části některé podnikatelské subjekty. Hodně zákazníků ze soukromých firem je stálých, například několik škol z okolí. „Vedle toho se snažím tady být pro řadové občany. Mám i přizpůsobenou pracovní dobu, kdy jsem jim v týdnu k dispozici. Kdybych ale nebyl zhruba polovinu týdne v terénu a nedělal zakázky pro firmy, tak bych se neuživil,“ zdůrazňuje sklenář. Specifické jsou mimořádné události. Když dojde například k nějaké nehodě, třeba ke krupobití nebo výbuchu plynu, a je potřeba rychle reagovat, tak vždy mají přednost větší firmy. „Nemůžu podobné zakázky pokrýt, protože jsem sám. Já bych to třeba dělal měsíc, zatímco velká firma to stihne během několika dnů,“ říká podnikatel. Původně měl představu o svém podnikání lepší, myslel si, že si vybuduje svou stálou klientelu. Lidem podle něj záleží zejména na tom, aby měli sklenáře blízko a aby byl levný. Často ve své firmě sedí a čeká a třeba za celý půlden má jen jednu zakázku za 100 Kč.
Problém č. 4: Zaměstnanci a expanze
Sklenář Jiří Fránek prakticky nikdy neuvažoval o větší expanzi firmy s tím, že by měl několik podřízených. „Jsou s tím spojeny jenom další problémy.“ Zaměstnance nemá ani nechce mít, protože ho firma stěží uživí samotného a navíc s tím souvisí spousta dalšího vyřizování, starostí a byrokracie, placení daní, odvodů atd. Navíc se bojí rizika, že by pro svého zaměstnance neměl práci.
Problém č. 5: Nákup materiálu
V začátcích podnikání, vzhledem k situaci na trhu, kdy byl velmi malý sortiment, musel sklenář kupovat sklo po velkých baleních. Tři bedny po šedesáti sklech stály 50 tisíc korun (dnes stojí jedna bedna o zhruba 10 tisíc více) a byly pouze tři druhy skla. V dnešní době se už prodávají i jednotlivé tabule a šíře sortimentu se zvětšila a uspokojí zpravidla jakoukoliv poptávku. Problém tedy v současné době nespočívá v tom, že by byla malá nabídka materiálu v příslušném oboru, ale v tom, že si podnikatelské subjekty u nás příliš nevěří. Především se tato nedůvěra týká plateb. „Většina firem a velkoobchodů vyžaduje platby v hotovosti. To si ale nemůžu dovolit, protože na to zkrátka nemám. Našel jsem ale vyhovujícího dodavatele materiálu v Teplicích,“ říká sklenář. Zboží dodává firma sama, musí ovšem platit základní podmínka - že si naplníte svou zakázkou celé auto a koupíte tedy 2 tuny skla. Pak není podle Jiřího Fránka žádný problém, aby mohl uhradit fakturu třeba postupně. I natřikrát.
Podnikání v Česku - žádná sláva
Podmínky v podnikání hodnotí Jiří Fránek jako ne příliš uspokojivé. Podle něj dostane v České republice téměř každý živnostenský list v oboru, který ani neabsolvoval. V elkým problémem je i velké daňové zatížení, růst nákladů včetně energií a podobně. Živnostník Fránek hodnotí své podnikání nepříliš pozitivně: „Prakticky nula od nuly pojde. Snažím se alespoň přežít.“ Je zvědav, co přinese Evropská unie, i když si myslí, že pro něj osobně a pro jeho firmu to nebude znamenat nic. „Pro mě je pohroma, když jsem nemocný. Nedávno jsem si roztříštil patu a byl jsem dva měsíce doma a pomalu jsem zbankrotoval,“ říká. Pojištěný není, protože pojišťovny platí až se zpožděním 30 dnů, což si on sám nemůže dovolit. Když už marodí, tak maximálně týden.
Profit tipy
Pokud budete v dnešní době chtít zakládat sklenářskou firmu, tak je rozumné mít vlastní prostory. V opačném případě je to vzhledem k velkým nákladům z podnikatelského hlediska pro malou firmu velkým rizikem. V počátcích podnikání je potřeba mít peníze na nezbytné investice včetně materiálu. Vytvořit si stálou klientelu je jistotou. Musíte ale přesvědčit o tom, že jste levnější a rychlejší. A přitom stále kvalitní. Udržet si stálé klienty můžete i svým přístupem k případným reklamacím. Buďte vždy vstřícní.
Sklenář Jiří Fránek vykonává všechny práce ve své firmě sám. Zaměstnávání dalších lidí by podle něj přineslo jenom problémy.
FOTO: AUTOR
