Se spoustou trámů a obrovskou okenní tabulí je to trochu kouzelná chaloupka, ale interiérem nezapře moderní původ. Návrh na rodinný dům v malé obci Vidče v Beskydech poblíž hory Radhošť vznikl před třemi lety v ateliéru kopřivnického architekta Kamila Mrvy. Majitelé se do něj nastěhovali letos.
Kamil Mrva se prosadil i ve světě, kde si odborníci povídají o jeho minimalistickém stylu a výrazově čistých stavbách. On sám ale zakořenil na Moravě a podílí se na zvelebování města Kopřivnice i okolních oblastí. Architektura je jeho práce a koníček v jednom. Zároveň se stíhá na chodu obce podílet ještě z pozice zastupitele. Beskydy by neměnil ani ve snu. „Krajina Beskyd je nádherná. Údolí a kopce, panoramata, ovzduší a samotná příroda. To je asi pro mne to nejdůležitější,“ říká.
Když se potká tradice a současnost
Do svahu jednoho z kopců zasadil ateliér Kamila Mrvy dům, který splňuje všechny moderní trendy a zároveň respektuje tradiční valašské stavby. Tvarem se v podstatě neliší od starých domů ve svém sousedství. Má pouze přízemní patro, obdélníkový půdorys a dveře uprostřed, stejně jako chalupy postavené před sto lety. Dům je postaven ze dřeva, ale s horskou roubenkou by si ho nikdo nespletl. Světle hnědé trámy působí, jako by přímo vyrůstaly ze stráně spolu s nažloutlými stébly trávy. Nad nimi se nachází jednoduchá tmavá střecha a dovnitř dopadají paprsky slunce skrz několik velkých oken v každé stěně. Uvnitř architekti použili všechny možné moderní technologie.
Pod šikmým dřevěným stropem navrhli jednoduchý a praktický interiér s bílými stěnami, černými kovovými prvky a minimem nábytku. Všude převládají čisté linie, světlé tlumené barvy a vzdušnost. „Našim hlavním cílem byl vztah objektu ke krajině a relaxaci majitelů domu s výhledem na bájný Radhošť,“ říká Kamil Mrva. Spolupráci s majiteli domu si rovněž pochvaluje. Nechali studiu v podstatě volnou ruku a od začátku do kolaudace důvěřovali procesu.
Interiér je velmi světlý a okna nabízí výhled na Beskydy. Foto: TOAST Libor Stavjaník„Pracovalo se dobře... Jasné zadání, pěkné místo, jednoduchost řešení a víra investora v náš ateliér, co víc chtít,“ vypráví. Dům navrhovali, v podstatě jako všechny své stavby, přímo podle umístění. Příroda se nepřizpůsobuje stavbě, budova zapadá do krajiny. Kamil Mrva se řídí slovy svého učitele Karla Pragera, která mu uvízla v mozku už během studií a praxe, a sice že místo určuje děj.
Proto také zvolil vypracování návrhu jako dřevostavbu. Propojuje budovu s přírodou, přičemž je velmi přijatelná i ekologicky. Dům podle návrhu ateliéru Kamila Mrvy vystavěla firma Designové dřevostavby. Stojí na klasických betonových základech. Stěnové konstrukce vyrobili z dřevěných fošen a doplnili ocelovými táhly místo klasických kleštin. Sedlovou střechu pokrývá tmavý hliník v barvě horských skal a řádně zaizolované zdi zvenku zdobí svislé latě ze sibiřského modřínu. Dům má pouze malou půdu uprostřed, strop obýváku a dalších místností je v podstatě spodní strana střechy z pohledových hranolů. K objektu patří ještě užitková budova s garáží a kůlnou, která má stěny z betonu a zelenou střechu, jelikož se nachází pod úrovní příjezdové cesty.
Budova nemá žádnou zahradu, stojí přímo na louce v horní části pozemku. K domu vede polní cesta, dvorek ohraničuje samotný obytný dům, garáž a venkovní sklad. Všude okolo se nabízí výhled na stromy a kopce, dokonce i z kuchyně. „Okno v obytné kuchyni má nízký parapet, který slouží majitelům k relaxaci,“ popisuje architekt místo, odkud je pohled nejhezčí. Před domem si mohou obyvatelé posedět na teplé dřevěné terase, na kterou se vstupuje skrz mohutné prosklené dveře.
Architekti by měli obcím pomáhat
Studio Kamila Mrvy nyní pracuje na padesáti projektech současně. Dostává veřejné i soukromé zakázky, staví rodinné domy, firmy, obchody i rekreační stavby. „Naše práce je služba lidem. Nepreferujeme konkrétní zakázky, spíše si dnes již vybíráme zajímavá témata a projekty,“ říká architekt. Tvorbu ateliéru charakterizuje kreativní práce s materiálem a jeho přirozenou podobou.
Zahrada domu volně navazuje na louku. Foto: TOAST Libor StavjaníkAčkoliv se Mrva téměř nezastaví, podílí se na politice a veřejném blahu Kopřivnice jako zastupitel. „Architekti by se měli zapojovat do veřejného dění ve městech a obcích. Měli by spoluvytvářet vzhled a pomáhat estetice našeho prostoru,“ myslí si. Netají se tím, že chce, aby po něm něco zůstalo, a že design českých měst a vesnic se mu mnohdy nezamlouvá. A tak pomáhá vytvářet vizuálně zajímavé prostředí všude, kde se pohybuje. Je také spoluzakladatelem Asociace za estetiku veřejného prostoru.
Svou práci považuje za službu lidem. Vyznává umění v surovém stavu a maximální jednoduchost, čímž si vysloužil už nejedno ocenění i možnost tvořit kdekoli na světě. Rozhodl se ale zůstat, dle vlastních slov, v architektonicky zanedbané rodné Kopřivnici. Považuje se za hrdého patriota. vystavěl zde už několik soukromých i veřejných budov. Rodné město se pokoušel zvelebit hned po studiích, ale narážel na odpor úředníků.
Doma sice nepochodil, zato se stal hlavním architektem nedaleké obce Trojanovice. Vesnice má dva tisíce obyvatel a stojí poblíž Radhoště a Pusteven. Kamil Mrva a jeho ateliér postupně obléká všechna veřejná místa do svého specifického stylu. Mění obchody, zájemcům předělává garáže a zrealizoval tu třeba výstupní stanici lanové dráhy na Pustevnách. „Se starostou Trojanovic Jiřím Novotným náš ateliér spolupracuje již dvanáct let. Zastupitelstvo obce schválilo naši pozici spolupráce na projektech a vizích. Obec si může také najmout jiného architekta na konkrétní projekt, v tu chvíli bude náš ateliér konzultantem obce,“ popisuje vztahy architekt.
Kamil Mrva zkrátka mění vizuál především moravských měst zběsilým tempem. Svůj přístup k zakázkám za dvacet let práce téměř nezměnil a stále se snaží zlepšovat vzhled beskydské krajiny, kde se potkávají staré i nové budovy, kopce, vysoké stromy a atmosféra legend o Radegastovi.
