Jaderná energetika
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vyzvala minulý týden vlády vyspělých zemí, aby podpořily budování dalších jaderných elektráren. Tato strategie by měla zpomalit klimatické změny a zvýšit energetickou bezpečnost. IEA předpověděla, že beze změny strategie by se spotřeba fosilních paliv, doprovázená emisemi skleníkových plynů, zvýšila do roku 2030 o téměř 40 procent na 116 milionů barelů denně, na což zřejmě nebudou kapacity ropného průmyslu stačit.
„Ekonomické aspekty se změnily ve prospěch jaderné energie,“ řekl na tiskové konferenci v Paříži ředitel IEA Claude Mandil. „Jaderná energie nabízí značné výhody z hlediska omezení emisí skleníkových plynů i z hlediska energetické bezpečnosti,“ dodal. IEA takto důrazně podpořila jadernou energii vůbec poprvé.
Česká republika by potřebovala nový jaderný zdroj kolem roku 2015. Podle dnešních prognóz v té době nebudou dosavadní elektrárenské kapacity stačit krýt vzrůstající poptávku po elektřině. Jenže jak tvrdí obchodní ředitel ČEZ Alan Svoboda, termín 2015 je v současnosti již technicky nezvládnutelný. „Příprava a uskutečnění takové stavby je velmi komplikovaná věc. Do roku 2015 se rozšířit Temelín o dva bloky nepodaří,“ uvedl Svoboda. Průměrná doba výstavby jaderné elektrárny je totiž patnáct let a stlačit tuto dobu pod dvanáct let je dle společnosti ČEZ nemožné.
Minulý týden ČEZ po šesti letech provozu konečně získal kolaudační rozhodnutí na Temelín, proti čemuž ihned vystoupilo nejen občanské sdružení Jihočeské matky, ale také rakouská vláda. Kolaudací české jaderné elektrárny se má zabývat na své příští schůzi i rakouský parlament.
Prognózy společnosti EGÚ Brno tvrdí, že v roce 2020 může v tuzemsku v závislosti na míře úspor energie, rozsahu obnovy uhelných elektráren a nedosažitelnosti nových zásob uhlí chybět až deset TWh elektřiny. Loni firmy a domácnosti v Česku spotřebovaly skoro 58 TWh.
Generální ředitel Ústavu jaderného výzkumu Řež František Pazdera soudí, že výstavba jaderné elektrárny v tuzemsku je nejen nutností, ale také významnou investicí do budoucna. „Již za čtyři roky bude Evropská unie závislá na dovozu ropy z 80 procent a zemního plyn z 60 procent. Tenčící se zásoby, nestabilní geopolitická situace v regionech OPEC a nárůst poptávky ze strany Číny a Indie poženou ceny nahoru,“ varuje Pazdera.
