Je skutečně legrační, když sociální demokraté mudrují nad „estébáckými“ metodami ministra financí Andreje Babiše. Když Bohuslav Sobotka v rozporu se zákonem posílal na Hrad ministerské nominace, kvůli absenci „Burešova“ lustračního osvědčení se nijak nežinýroval.
Jinou otázkou ovšem je, kdo je v celé kauze pojišťováckých provizí větší trubka. Zda Babiš, který se takhle odkopal, nebo pojišťovny, které si pro svůj lobbing vybraly takového nešťastníka, jako je poslanec Ladislav Šincl. V celém tom pseudomoralizujícím protibabišovském tažení totiž jaksi zanikla právě jeho role a také úloha vykopnutého Babišova náměstka Martina Prose.
Můžeme si o tom myslet cokoli, ale koaliční smlouva zavazuje vládní poslance hlasovat pro vládou schválená znění zákonů. Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích vznikl v Babišově úřadu přímo na Prosově odboru. Z ministerstva odešel zákon bez regulace provizí. Pros to vysvětloval tak, že stát nemůže regulovat obchodní vztah dvou soukromých subjektů. Na vládní legislativní radu dorazil zákon loni na podzim. Ještě v připomínkovém řízení se pojišťovny snažily regulace do zákona začlenit.
Čtěte také: Kvůli sporu Šincla s Babišem vázne schvalování zákonů
Legislativní rada však jejich návrhu nevyhověla a do vlády odešel návrh zákona bez nich. Česká národní banka se pokusila regulaci provizí dostat do zákona o pojišťovnictví, který se činnosti zprostředkovatelů vůbec netýká. Ministerstvo financí však tento návrh nepodpořilo a vláda označila tento pokus za „dvojitý přílepek“ a odmítla ho.
V rozpočtovém výboru pak Šincl přednesl pozměňovací návrh k začlenění regulace provizí do obou zákonů. Pros nejdříve regulaci opět odmítl, poté ale během jednoho dne změnil názor. A ministra financí o tom neinformoval. Na základě tohoto názorového veletoče Babiš Prose vyrazil.
V dokonalém souladu
Celým příběhem prolíná lobby pojišťoven, které intenzivně komunikují právě se Šinclem, jehož návrh na regulace provizí je v dokonalém souladu s jejich zájmy. Podezření, že Šincl je jejich koněm, posiluje i fakt, že se během celého dlouhého legislativního procesu vyhýbal jakékoli odborné debatě. Zmatená čísla a slova o „vracení peněz klientům“ nikdy nevysvětlil. Skutečně se zdá, že je něco shnilého ve státě dánském.
Jenže místo aby se ve veřejném prostoru řešilo právě toto, rozebírá se pouze poslední dějství téhle taškařice. Zajímavý je ostatně postoj celé ČSSD, která nejprve ve vládě jako jeden muž regulaci odmítla a následně se postavila za svého provařeného poslance i za jeho odmítnutý návrh. Všichni vládní poslanci včetně Šincla a Sobotky podepsali před volbami požadavky Rekonstrukce státu směřující ke kontrole lobbismu a k transparentnosti legislativního procesu. Když jde ale o zájmy velkých korporací, jdou zásady k ledu. K čemu jsou pak podobné údernické závazky a podpisy dobré, nechť posoudí čtenář sám.
Autor je publicista a redaktor sevreru České justice
Čtěte také:
Poslanec Šincl navrhne disciplinární řízení s Babišem
Poslanec Šincl: Babiš na mne tlačil kvůli zprostředkovatelům
