Menu Zavřít

Dušan Šrámek: Proč řešit problém, který není?

18. 3. 2015
Autor: CC BY-ND 2.0: bloomsberries via Flickr

Snaha regulovat cokoli za jakoukoli cenu, aniž by příslušný segment trhu signalizoval nějaké problémy, se pomalu stává alfou a omegou dnešní oficiální politiky.

V řadě případů neexistuje ani přijatelné vysvětlení v důvodových zprávách či v rámci analýzy dopadů do podnikatelského prostředí v systému RIA. Nemluvě o situacích, kdy se zcela zásadní odvětvové regulace snaží některé lobbistické skupiny propasírovat bez odborné a legislativní diskuze. A to i formou podivných přílepků navzdory tomu, že je Ústavní soud již před pár lety zakázal.

Ochrana spotřebitelů

Minulý týden shodila vláda z podnětu ministerstva financí pod stůl jeden takový přílepek, který měl zásadně regulovat výši provizí při poskytování služeb pojišťovacích zprostředkovatelů za prodej životního pojištění. A to novelou zákona o pojišťovnictví, což je norma zabývající se úplně jinými věcmi. Regulátoři z ČNB svým přílepkem hodlali dokonce novelizovat občanský zákoník, který otázku výše provizí liberálně ponechává na vůli smluvních stran.

V této souvislosti je zajímavé, jak konstatovalo i samotné ministerstvo, že ČNB neuplatnila své připomínky v řádném připomínkovém řízení. Centrální banka nešetřila vzletnými slovy o ochraně spotřebitelů „omezením nežádoucích praktik“. Její postup, který mimo jiné významně nahrává velkým pojišťovnám, a omezuje tak žádoucí konkurenci na trhu pojišťovacích služeb, lze vysvětlit několika způsoby. Ochrana spotřebitelů mezi nimi ale bohužel není.

Minimum pokut

Dohled nad pojišťováky a pojišťovnami přebrala ČNB od příslušného úřadu ministerstva financí v roce 2006. V letech bezprostředně následujících se konstituoval pojistný trh, jak jej známe dnes. Pokud by se skutečně dostal do stavu, kdy vyžaduje takto bezprecedentní zásah státu do smluvních vztahů mezi soukromými subjekty, dalo by se očekávat, že úpravě předcházela nějaká zevrubná analýza současné právní úpravy. Případně že nutnost akutní novely signalizuje například počet pokut a odebraných licencí, jimiž se ČNB snažila napravit nesprávný kurz.

Stačí se ale podívat do statistiky ČNB. Ještě v roce 2009 evidovala banka nula uložených pokut a pouhá tři zahájená správní řízení. V letech 2012 a 2013 hovoříme o maximálně deseti pokutách ročně. Pro trh, kde se pohybují tisíce subjektů, je to zanedbatelné číslo. Co z toho vyplývá? Buď ČNB problémy trhu zveličuje, anebo k nim sama svou pasivitou v klíčových letech 2006 až 2010 přispěla. A nakonec otázka zcela kruciální: Co ČNB svou snahou o podloudnou novelu sleduje doopravdy?

Je veřejně známou pravdou, že na některé segmenty trhu ČNB dohlíží raději než na jiné. Fatální selhání dozoru nad kampeličkami je toho neblahým příkladem. I to je zřejmě jedním z důvodů, proč centrální bankéři dlouhodobě odmítají dozor nad spotřebitelskými úvěry. Tato oblast přitom vykazuje celospolečensky opravdu významné problémy. Proto k jejich úpravě nyní sahá ministerstvo, které zároveň odmítlo změnu v regulaci pojišťováků.

Uvidíme v parlamentu

Neměli bychom mlčky tolerovat, pokud si centrální banka, stát či jakýkoli jiný regulátor chce nenápadným „přílepkováním“ zákonů usnadnit práci a vyhladit celou skupinu podnikatelů, ať jsou to pojišťováci nebo kdokoli jiný.

V závěru svého odmítavého stanoviska ministerstvo uvádí, že „z návrhu čiší snaha pojistných ústavů zákonně upravit to, co by mělo být součástí běžné obchodní dohody, a je velmi pravděpodobné, že se tyto snahy objeví i při projednávání v parlamentu“. Uvidíme.

Autor je publicista


Čtěte také:

bitcoin_skoleni

Statisíce lidí, kteří platí zálohy na zdravotní pojištění, je musí zvýšit

Ministerstvo financí chce omezit odpisy z daní na investiční životní pojištění

  • Našli jste v článku chybu?