Co jsou zač ti vaši Piráti? A co tím sledují? Šéfové bulharské finanční skupiny Eurohold byli viditelně zaskočeni a nechápali, proč česká opoziční strana napadá plánovanou transakci za stovky milionů eur. Eurohold totiž právě v těchto týdnech vyjednává se společností ČEZ o odkupu rozvodné sítě v západní části Bulharska a dalších energetických firem.
Načasování se opravdu povedlo. Ve čtvrtek 16. května, kdy Piráti se svým obviněním na adresu Euroholdu („pochybná společnost s vazbami na kriminální struktury a ruský kapitál“), Sofii navštívila skupina českých novinářů - včetně autora článku. Top manažeři Euroholdu se totiž chtěli předvést, že jsou vhodným partnerem pro ČEZ, a také představit své plány na expanzi v pojišťovnictví.
Euroins Insurance Group, což je zatím největší součást bulharského holdingu, v březnu koupila od původního německého majitele českou Ergo pojišťovnu. Převezme ji za několik měsíců, až (jestli) získá souhlas České národní banky. Není to žádná formalita. ČNB je známa tím, že důkladně prověřuje jak solventnost, tak vlastnickou strukturu zájemců o podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví.
Pojišťováci ze Sofie
V českém byznysu lze dnes najít investory z celého světa. Například výrobce technických tkanin Kordárnu Plus loni koupila thajská společnost Indorama Ventures. Trutnovský závod na výrobu elektroměrů ZPA Smart Energy má od roku 2010 egyptského vlastníka a vlašimskou fabriku na výrobu munice Sellier & Bellot vlastní ještě o rok déle brazilská CBC.
Nyní chce na český trh vstoupit první větší investor z Bulharska, tedy z nejchudší země Evropské unie, na kterou se obvykle díváme s lehkou přezíravostí. Ne vždy je to oprávněné; například ze sofijského letiště lze dojet pohodlně metrem do centra hlavního města, o čemž si Praha může nechat jen zdát. Kvalita služeb na palubě letadel společnosti Bulgarian Air je až mile staromódní (zdarma vám nalijí víno a dají čokoládu); kam se na ně hrabe dnešní úroveň služeb Českých aerolinií a Smartwings.
Čtěte komentář: Piráti míří na špatný cíl. Mohou ohrozit šanci ČEZ na prodej bulharských firem
Skupina Eurohold loni vykázala tržby 647 milionů eur (16,6 miliardy korun) a čistý zisk devět milionů eur (230 milionů korun). Velikosti největších private equity skupin v Česku a na Slovensku tedy zdaleka nedosahuje. Pro představu: blíže než k PPF má svým obratem a ziskovostí spíše ke skupině SPGroup byznysmena Pavla Sehnala.
Jejím hlavním oborem podnikání je dnes pojišťovnictví, kde se Euroins zaměřuje hlavně na pojišťování vozidel a odpovědnosti řidičů. Dnes působí na deseti evropských trzích, přičemž největší podíl nemá na domácím trhu, ale v Rumunsku. Další divize Euroholdu se zabývají obchodováním na burze, prodejem aut a leasingovým financováním.
Jsme Bulhaři, ne Rusové
Analytický tým Pirátů ve složení Jakub Michálek, Lukáš Wagenknecht a Janusz Konieczny přišel v polovině května s varováním, že Eurohold není vhodným partnerem pro ČEZ. Neproběhlo prý standardní výběrové řízení, a navíc Eurohold nemá zkušenosti s energetikou. Pochybná je prý i jeho vlastnická struktura. „Eurohold navíc prodal své dluhopisy neformální skupině TIM, která byla v médiích označena za největší kriminální organizaci v Bulharsku,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.
Tato obvinění zástupce Euroholdu nepříjemně překvapila. Tvrdí, že jejich společnost je transparentní a důvěryhodná. „Naše vlastnická struktura vypadá následovně: většinových 53 procent vlastním já spolu s Asenem Christovem a Velislavem Christovem. Dvanáct procent má lucemburský fond KJK Fund II a zbývající akcie se obchodují na sofijské burze,“ říká předseda správní rady Kiril Bošov.
Asen Christov (vlevo) a Kiril Bošov, dva ze tří většinových vlastníků skupiny Eurohold.
Vzhledem k působení v regulovaném pojišťovnictví a kotaci akcií na burze si společnost nemůže neprůhledné vlastnictví dovolit. Stejně tak Eurohold čerpá financování od západních bank a investičních fondů, které si důvěryhodnost a pověst svých obchodních partnerů prověřují. Žádný ruský kapitál se prý v Euroholdu nevyskytuje. „Proč bych si měl půjčovat vRusku s úrokem deset až 20 procent, když mi na transakci půjčí na Západě s úrokem tři až pět procent?“ reaguje na výtky Pirátů největší akcionář a šéf dozorčí rady Euroholdu Asen Christov.
Dluhopisy Euroholdu jsou kotovány na dublinské burze. To, kdo je vlastní, šéfové firmy nevědí a podle pravidel regulace trhu to ani vědět nesmějí. Christov se vyjádřil i k obvinění, že je spojen s dravým králem českého realitního trhu Radovanem Vítkem. Je pravda, že zhruba před dvaceti lety spolu založili firmu a chtěli podnikat v realitách, ale nakonec k tomu nedošlo. Osobně se prý potkali jen dvakrát. „Jak se má pan Vítek? Stále je mohutnější postavy?“ vyptával se Christov.
Větší relevanci má pirátský argument, že Eurohold nepodniká v energetice. Ale ani to není nepřekonatelný problém: stačí si najmout schopné manažery. Přesně tak Eurohold postupoval ve finančních službách, pojišťovací skupinu Euroins vede od roku 2015 původem nizozemský manažer Jeroen van Leeuwen. Ten předtím působil dvě desetiletí v Česku, mimo jiné šéfoval ČSOB Pojišťovně. Mimochodem, mluví velmi dobře česky.
Dozvuky nákupního šílenství: ČEZ počítá náklady balkánského dobrodružství
V představenstvu a dozorčí radě Euroholdu lze najít více zahraničních manažerů. Zájmy finské investiční skupiny KJK Capital, která spravuje dle tvrzení Pirátů „lucemburský fond snedohledatelnými vlastníky“ KJK Fund II, zde hájí Karri Mäkitalo. Ve vedení holdingu zasedá také bývalý belgický diplomat Dominique Bauduin, který dříve radil bulharské vládě s agendou týkající se Evropské unie.
Půjčíme si na to
Energetická aktiva ČEZ v Bulharsku chce Eurohold převzít včetně top managementu. Větším problémem může být financování transakce. Odkup dvoutřetinových podílů společnosti ČEZ v rozvodné síti CEZ Razpredelenie a ve dvou firmách zaměřených na prodej elektřiny podle zdrojů z obou stran obchodu vychází na zhruba 320 milionů eur (přes osm miliard korun). Následně chce Eurohold skoupit ještě podíly menšinových akcionářů.
Celá transakce tak vyjde možná až na půl miliardy eur, což může být pro podnikatelskou skupinu s vlastním kapitálem 108 milionů eur docela velké sousto. Ale i to chtějí bulharští byznysmeni zvládnout. Připravují úpis dalších akcií a vedou jednání o spolupráci s nejmenovanou západní bankou a několika londýnskými fondy.
Každopádně bude zajímavé sledovat, zda bulharská firemní skupina, která nevoní našim pirátským aktivistům, projde jejich prověrkami. A také zda získá v nejbližších měsících souhlas ČNB k převzetí Ergo pojišťovny. Tito arbitři svým způsobem rozsoudí spor, zda je Eurohold důvěryhodná a transparentní společnost, nebo nikoliv.
Loučení se Sofií
Poprvé je to vždy výjimečné. Když ČEZ na podzim roku 2004 vyhrál privatizační soutěž a získal dvoutřetinový podíl v rozvodné síti v Sofii a západním Bulharsku, jednalo se o první případ expanze polostátní energetické skupiny do zahraničí. Tehdy to byla i jedna z největších českých investic v zahraničí. Kupní cena dosáhla 281,5 milionu eur (v tehdejšímu kurzu 8,7 miliardy korun).
Jenže předpoklad, že balkánské země se postupně změní ve standardní evropské země a tamní investice se zhodnotí, nevyšel. Stačila nešťastná kombinace zdražení elektřiny, vánočních svátků a vysoké zimní spotřeby. Bulhaři v únoru 2013 vyrazili do ulic s heslem „čeští piráti“ a volali po znárodnění energetiky.
Nejprve to vypadalo, že vše skončí albánským scénářem - tedy ztrátou licence k distribuci a prodeji elektřiny. K tomu nakonec tamní energetický regulátor nepřistoupil, ale bulharský ČEZ „podusil“ opakovaným snížením cen elektřiny. Tamní dceřiné firmy skupiny ČEZ vykazují jen nepatrný zisk. Nápravy situace se český investor domáhá prostřednictvím mezinárodní arbitráže.
ČEZ ztratil trpělivost a opakovaně se pokusil bulharská aktiva prodat. Loni v únoru podepsal smlouvu o prodeji s firmou Inercom. Jenže kupní cena 320 milionů eur (přes osm miliard korun) byla nad možnosti této malé společnosti, jejíž jedinou významnější aktivitou je provozování tří solárních elektráren. Kupec se nelíbil ani bulharskému antimonopolnímu úřadu. ČEZ proto smlouvu s Inercomem letos v dubnu vypověděl a začal vyjednávat s jiným zájemcem - s Euroholdem.
Přečtěte si také:
Smlouva s ČEZ o stavbě nového bloku je lepší než garance, tvrdí Babiš. Stát tím získá větší kontrolu
ČEZ letos v Temelíně investuje 1,5 miliardy korun. Chystá modernizaci i posílení bezpečnosti
Stavět, či nestavět jaderný reaktor. Korejci i další zájemci si možná budou muset počkat
Temelín loni vyrobil 15,6 terawatthodin elektřiny, odstávky trvaly čtvrt roku
ČEZ začal stavět teplovod z Temelína do Budějovic, má pokrýt třetinu spotřeby města
