V evropském žebříčku jsme v čerpání strukturálních fondů na průměru, říká...
Celý podtitul:
V evropském žebříčku jsme v čerpání strukturálních fondů na průměru, říká Daniel Braun z ministerstva pro místní rozvoj
Sedmnáct českých operačních programů (OP) a snaha, aby na evropské dotace dosáhl pomalu každý, komplikují a protahují cestu k evropským penězům. Za tři roky jich do Česka přišlo pouhých 20 procent ze zhruba 315 miliard korun přidělených na roky 2007 až 2009.
„V míře čerpání strukturálních fondů jsme zhruba na průměru unie. Nemáme zkušenosti jako starší členské země, s nimi by to samozřejmě mohlo být lepší. Ale určitě to není žádná katastrofa,“ míní Daniel Braun z ministerstva pro místní rozvoj. Jako vrchní ředitel Národního orgánu pro koordinaci, což je „centrála“ pro všechny operační programy, má dobrý přehled o tom, jak si Česko stojí. A také v čem by šlo celý proces vylepšit.
EURO: Zájemci o evropské dotace často kritizují složitou administrativu. Vadí jim některé zbytečné požadavky, na nichž jiné země nebazírují. Proč si vedle velkého počtu programů ještě tímto ztěžujeme čerpání unijních fondů? BRAUN: I když je určitě co zjednodušovat a upravovat, nemáme systém horší než ostatní. Svědčí o tom obrovský zájem žadatelů o podporu. Dosud bylo podáno přes 30 tisíc žádostí, kterými si zájemci říkají o 738 miliard korun. To je skoro tolik peněz, kolik má ČR k dispozici na celé období 2007 až 2013. V posledních měsících rychle roste objem proplácených peněz, jenž překročil 60 miliard korun. V evropském žebříčku jsme v čerpání strukturálních fondů na průměru. Chci připomenout, že ČR obdržela čtvrtý nejvyšší příděl peněz. Přepočteme-li ho na jednoho obyvatele, jsme první v EU. To nás zavazuje využít jedinečné šance, která se Česku naskytla, a evropské peníze investovat co nejefektivněji.
EURO: Jenže dostat z fondů za tři roky sedm procent z celkové sumy přidělené na sedm let není valný úspěch. Stihneme vůbec vyčerpat celý balík? BRAUN: Poptávka po dotacích je veliká, potenciálních projektů máme dost. Investice je potřeba nejdříve uskutečnit, aby se mohly proplatit z EU. Takže až bude realizace projektů v plném proudu, poroste rychle i toto procento. Druhou stránkou je administrativní proces a sama realizace projektů, jež musí splňovat daná pravidla. Snažíme se teď zjednodušit celý proces od podání žádosti přes uskutečnění projektu po jeho proplacení. Ale odbourávání administrativní zátěže má své hranice. Evropská komise totiž velmi striktně kontroluje, zda se peníze využívají v souladu s pravidly a zda máme dostatečný kontrolní systém.
EURO: Tomu rozumím, ale nejsme moc pomalí, abychom všechny peníze stačili vytěžit? BRAUN: Pokud bude trend nárůstu vyčerpaných prostředků v současném programovém období pokračovat jako v posledních měsících, problémy mít nebudeme. Navíc jsme zavedli systém průběžného sledování rizik čerpání, takže kdyby opravdu hrozilo reálné nebezpečí, že v některém OP peníze nevyužijeme, máme připraveny krizové nástroje, jež tomu zabrání. Chápu, že rychlost čerpání je významné téma, protože pokud nesplníme podmínky v tomto směru, tedy pravidlo n + 3 (dotace přidělené Česku na daný rok se musí využít nejpozději do tří let – pozn. red.), o peníze jako republika přijdeme. Minimálně stejně důležité jako rychlost je ovšem i to, zda mají peníze opravdu dopad na ekonomiku. Budeme-li podporovat neefektivní projekty a jen obnovovat majetek, nejenže to nepomůže naší ekonomice, ale navíc tím rozzlobíme EU a zejména země, které ze svých rozpočtů nejvíce přispívají na kohezní politiku.
EURO: Mluvil jste o zjednodušení celé procedury. Co se tedy konkrétně zlepší? BRAUN: Zjednodušilo se třeba vykazování účetních výdajů. Hodně zátěže odpadává také tím, že se u projektů generujících příjmy posunula hranice, od níž se musí ještě řadu let po ukončení projektu příjmy sledovat. Z dvou set tisíc eur se hranice zvedla na jeden milion eur. Do této výše se vejde kolem 95 procent projektů, takže úleva je skutečně významná. Nyní připravujeme takzvaný legislativní balíček, který by měl ještě více zefektivnit čerpání. Zjistili jsme totiž, že velkou část byrokracie způsobuje nedokonalé sladění českých zákonů s evropskými nařízeními. Jedním z důležitých bodů balíčku je zvýšit finanční hranici, od které musí projekty schvalovat ministerstvo financí (MF). Dnes se to týká projektů nad sto milionů korun. Po navrhovaném zvýšení na 500 milionů korun by MF posuzovalo jen pár projektů. Fakt, že se systém čerpání postupně zlepšuje, dokazuje i zkrácení administrativních lhůt v porovnání s minulým programovým obdobím.
EURO: Jak se lhůty změnily?
BRAUN: V letech 2004 až 2006 trvalo vyřízení žádosti asi sedm měsíců. Nyní je to zhruba pět měsíců. Z nových členských zemí přitom potřebujeme nejméně lidí na zúřadování milionu eur z přidělené finanční alokace.
Statistiky navíc ukázaly, že naše úřady potřebují méně času nejen na schvalování projektů, ale zejména jen asi třetinu času na proplácení peněz na účty příjemců. Už nyní se u některých regionálních OP zrychlilo proplácení peněz z několika desítek dnů na jednotky dnů. Významně se tím snížila doba, po kterou příjemci nesou úvěrovou zátěž.
EURO: Přibývá však podnikatelů, kteří kvůli krizi ruší projekty a vzdávají se dotací, protože nedostanou úvěr. BRAUN: Nepřibývá. Dle šetření z loňského října bylo ze všech OP přerušeno jen asi jedno procento ze všech schválených projektů. Ve vyšší míře stahují žadatelé dotační žádosti pouze u OP, který spravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Očekával jsem, že ve druhé polovině minulého roku se krize a horší dostupnost k úvěrům promítne v citelnějším poklesu zájmu o evropské dotace, ale není tomu tak. Je samozřejmě možné, že se někdo rozhodl ani nezkusit žádost předložit, ale nadále pokračuje velký převis. Spíš jde teď o to, abychom pomohli subjektům s dobrými záměry dostat se k bankovním úvěrům.
EURO: Jak jim v tom mohou operační programy pomoci? BRAUN: S Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou jsme již spustili program výhodných úvěrů pro obce. Chystáme ještě další nástroje, jež úvěrové riziko snižují. Jde zejména o takzvané obrátkové mechanismy, tedy nástroj, kdy se část peněz ze strukturálních fondů uvolní na poskytování záruk úvěrů. Tyto prostředky se po čase vracejí a mohou se znovu pro daný účel využít.
EURO: Odkdy budou tyto záruky fungovat a jaká finanční suma na ně půjde? BRAUN: Jak přesně budou fungovat, ještě nevíme. Do března probíhá externí analýza, která má zmapovat, kde by tato podpora nejvíc pomohla, jaké typy nástrojů zvolit. Řešení existuje také pro podnikatele. Ministerstvo průmyslu a obchodu navyšuje objem peněz v programu Záruka, který slouží k jištění bankovních úvěrů. Ale strukturální fondy nejsou na to, aby všem pomohly překonat krizi.
EURO: Mnozí se snaží přežít těžkou dobu a investice odkládají na lepší časy. Čím si tedy vysvětlujete enormní zájem o evropské dotace? BRAUN: Výrazně se snížila úvěrová aktivita, koloběh peněz v podnikání se zastavil. Strukturální fondy jsou tak jednou z mála možností, jak vůbec vytvářet nějakou ekonomickou aktivitu. Krize je spojena hlavně s poklesem investic, a to můžeme evropskými dotacemi významně kompenzovat.
EURO: Při neoprávněném užití se dotace musí vracet. Stává se to běžně? BRAUN: Bohužel poměrně často dochází ke krácení dotace nebo dokonce jejímu odebrání. Většinou je to kvůli formálnímu pochybení, nejčastěji u veřejných zakázek. I když je chyba nevýznamná, může se uplatnit stoprocentní sankce. EU přitom dovoluje dávat odstupňované postihy, ale rozpočtová pravidla nám to v některých případech neumožňují. I toto chceme upravit v legislativním balíčku.
EURO: Takže nyní i drobné pochybení stojí českého žadatele celou dotaci? BRAUN: Ne vždy, ale zejména u veřejných zakázek se to může stát. Jde o porušení rozpočtové kázně, takže žadatel buď podporu nedostane, nebo se od něj celá vymáhá nazpět. Pak se část odpouští, aby postih byl úměrný velikosti chyby. Zbylé peníze se vracejí přes finanční úřady. Je to zbytečně zdlouhavé a komplikované.
EURO: Říkáte, že se často chybuje u veřejných zakázek. Jak je možné, že se na to nepřijde během vyřizování žádosti? BRAUN: Audity z EU, jež u nás prověřovaly projekty v předchozím programovém období, zjistily nejvíc pochybení u veřejných zakázek. Řízení byla netransparentní, diskriminační nebo vyhlašovatel zaměnil kritéria. Proto se nyní snaží úřady kontrolovat zakázky v předstihu, aby žadatel přesně splnil podmínky pro výběrová řízení. Mnohdy se ale stává, že žadatelé mají už výběrové řízení za sebou při předkládání žádosti o dotaci. Na jednu stranu to urychlí čerpání, nicméně pokud je špatně provedeno, lze to jen těžko napravit. Pořádáme semináře, které mají dobrý ohlas a hlavně – objevuje se díky nim méně chyb. Od května by v krajích měla fungovat poradenská centra, na něž se s dotazy budou moci obracet zájemci o dotace ze všech operačních programů. Nejde nám o to zvýšit zájem o strukturální fondy, ale předejít chybám.
***
GRAF:
Bohatý příděl pro Česko
Finanční prostředky přidělené členským zemím ze strukturálních fondů na období 2007 – 2013 (v eurech)
Polsko*67 284 249 766
Španělsko*35 216 991 014
Itálie*28 811 768 920
Česká republika*26 691 655 591
Německo*26 339 756 565
Maďarsko*25 307 396 907
Portugalsko*21 510 558 055
Řecko*20 419 777 024
Francie*14 318 892 371
Slovensko*11 587 904 495
Velká Británie*10 613 158 444
Litva*6 884 984 081
Lotyšsko*4 620 443 219
Slovinsko*4 205 304 956
Estonsko*3 455 842 499
Belgie*2 257 851 071
Nizozemsko*1 906 993 502
Švédsko*1 891 298 967
Finsko*1 716 214 631
Rakousko*1 461 142 681
Irsko*901 355 069
Malta*855 359 494
Kypr*639 953 951
Dánsko*613 022 836
Lucembursko*65 278 682
Pramen: Evropská unie
BOX
Projekty zabíjí krize
Za poslední rok se více než čtyřikrát zvýšil počet projektů, které podnikatelé ruší kvůli nedostatku financí. Jde přitom o projekty, na něž už měli schválené dotace ze strukturálních fondů. Ukazuje to statistika ministerstva průmyslu a obchodu. „Podnikatelé tak přicházejí o peníze z dotací, přestože jejich žádosti byly úspěšně schváleny. Přibývá také případů, kdy důvodem odstoupení z dotačního řízení je výrazná změna podmínek pro investici kvůli hospodářské krizi. Pak totiž dotační žádosti pozbývají platnost,“ uvádí Dušan Fibingr, ředitel firmy Renards poskytující dotační poradenství. Připomíná, že v předchozích letech byla úmrtnost projektů téměř nulová. „Podobných případů bude ovšem přibývat a je potřeba to řešit,“ upozorňuje Fibingr. Jak dodává, určitě by pomohlo, kdyby peníze z dotací dostávaly firmy průběžně ve formě záloh, a nikoliv zpětně, jako je tomu nyní.
TABULKA
Úmrtnost projektů v operačním programu Podnikání a inovace
Schválené projekty*Odstoupené projekty po schválení*Odstoupené v r. 2008*Odstoupené v r. 2009
Počet*počet*%* počet*%* počet*%
2838*145*5,1*26*0,9*119*4,2
Pramen: ministerstvo průmyslu a obchodu
