Podle německého ministra zahraničí Sigmara Gabriela dohoda členských států NATO, že do roku 2024 zvýší své výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), není striktní úkol, který se musí splnit. Podle agentury Reuters to dnes řekl v estonské metropoli Tallinnu.
„Obávám se, že politici dávají sliby, které později nebudou moci splnit,“ uvedl šéf německé diplomacie. Severoatlantická aliance se podle jeho názoru pouze shodla na tom, že členské země se budou snažit dvouprocentního cíle dosáhnout.
„Není žádný nezvratitelný cíl dosažení dvou procent, ale spíš… bychom měli jít tímto směrem,“ prohlásil Gabriel při své návštěvě v Estonsku.
Položil také otázku, zda by si Evropa skutečně přála, aby Německo utrácelo na armádu 60 miliard eur ročně (asi 1,6 bilionu Kč). „To by byl výsledek, kdybychom vynakládali dvě procenta (HDP). Znamenalo by to takovou vojenskou převahu v Evropě, že by se to našim sousedům nelíbilo,“ prohlásil.
Hostitelé v Tallinnu, znepokojení agresivní politikou Ruska vůči Ukrajině, se rozhodli letos vynaložit na obranu 2,2 procenta HDP. Estonský ministr zahraničí Sven Mikser na tiskové konferenci s Gabrielem vyzval spojence k následování. „Je pochopitelné, že je to velký krok. Nepochybně ho nelze udělat přes noc, ale Estonsko vyzývá všechny spojence, aby tak učinili,“ řekl.
Členské státy NATO se v roce 2014 zavázaly zvýšit do deseti let své výdaje na obranu alespoň na dvě procenta HDP. Zatím to však plní jen pět zemí. Patří k nim Spojené státy, jejichž americká administrativa nového prezidenta Donalda Trumpa nyní na spojence tlačí, aby svůj slib naplnili a pro společnou obranu dělali více.
Vybavení německé armády je tristní. Čtěte:
Německo myslí na obranu už od záboru Krymu. Chce zvýšit výdaje
Německo v současné době vydává na obranu 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Otázka zvyšování těchto výdajů je zdrojem napětí mezi členy německé vládní koalice - křesťanskými demokraty kancléřky Angely Merkelové a Gabrielovými sociálními demokraty. Podle Merkelové Německo musí slib dosažení dvou procent splnit.
Za uvedeným cílem vytyčeným NATO zaostává i Česko. Nicméně ministr obrany Martin Stropnický v polovině února na mnichovské bezpečnostní konferenci vyjádřil přesvědčení, že Česká republika může výdaje na obranu postupně zvýšit na dvě procenta HDP do roku 2025.
Gabriel na této konferenci varoval před soustředěním se pouze na zvýšení výdajů na obranu a před rozpoutáním nových závodů ve zbrojení. Jeho kolegyně ve vládě ministryně obrany Ursula von der Leyenová z CDU ho za tyto výroky kritizovala.
Mohou Němci vlastnit jaderné zbraně?