Díky tomu firmy zjišťují, že jsou Češi ochotni pracovat i za nižší mzdu. Ale ani současné ekonomické problémy zatím jinak výrazněji nenarušily pasivní strategii Čechů v řešení potenciální nezaměstnanosti.
Foto: Profimedia.cz
Lidé jsou odhodláni změnit místo, pracovat mimo obor, ale jen málo z nich je stále ochotno se za prací stěhovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti STEM. Málokdo ze zaměstnaných ale přitom ví o tom, že riziku ztráty zaměstnání se lze částečně bránit také pomocí různých pojistných produktů.
Nezaměstnaný dostane až 5 tisíc korun od banky
Možnost ztráty zaměstnání se stává noční můrou, která dle průzkumu pronásleduje téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel. Proti tomuto riziku je však možné se pojistit, navíc za přijatelnou cenu v řádu desítek korun. Pojištěný klient, který přijde o práci, je tak chráněn proti neschopnosti splácet své finanční závazky ze svého účtu, ať už jde o spotřebitelský úvěr, hypotéku nebo další pravidelné platby. „Některé finanční domy mimo toho nabízí v rámci svých produktů nezaměstnaným lidem měsíčně až 5 tisíc korun. Tuto sumu může nezaměstnaný užívat obvykle po dobu šesti měsíců nezávisle na výši svých měsíčních závazků (k běžné podpoře v nezaměstnanosti, kterou dostává od státu). Cena takového produktu je zhruba 200 korun za měsíc,“ říká Petr Temelkov, hlavní analytik finančně poradenské společnosti DataLife.
Jaké podmínky musí nezaměstnaný splnit
Lidé, kteří chtějí uplatit ztrátu zaměstnání jako pojistnou událost, však musí splnit podmínky stanovené jednotlivými pojišťovnami. „Například pro čerpání pojistky musí být nezaměstnaný nepřetržitě registrován na úřadu práce minimálně dva měsíce, pracovní poměr měl sjednán na dobu neurčitou nebo na dobu určitou delší než jeden rok. Mezi další podmínky pak patří prokazatelné ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele. Nárok na uznání pojistky mají lidé tři až šest měsíců od podpisu pojistné smlouvy,“ upozorňuje Petr Temelkov.
Průzkum: co dělají lidé proti riziku nezaměstnanosti
Z průzkumu STEM dále plyne, že 85 % ekonomicky aktivních respondentů je ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 79 % z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu. „Jako další strategie pro případ ztráty zaměstnání poslouží tvorba finanční rezervy, ze které budou lidé v případě ztráty zaměstnání schopni splácet své výdaje minimálně po dobu šesti měsíců. Vždy samozřejmě záleží na možnostech daného člověka a na položkách, které musí hradit,“ doporučuje Temelkov.
Neochota Čechů stěhovat se za prací. Jaké jsou důvody?
Z dalších výsledků průzkumu vyplývá, že pouze 39 % Čechů je ochotno v případě hrozby ztráty zaměstnání přestěhovat se za prací do jiného kraje. „Svoji roli v tom zřejmě sehrává trh s byty, který je nedostatečně pružný. Silným důvodem pro řadu lidí může být i neochota opouštět rodinu, přátele a začínat v novém městě od nuly, kde sice mohou být větší pracovní příležitosti, ale zároveň vyšší náklady na bydlení a téměř žádné sociální zázemí,“ zamýšlí se Petr Temelkov. Výrazně odhodlanější k stěhování za prací jsou mladí lidé pod 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (57 % ekonomicky aktivních ve věku 18-29 let, 28 % ve věku 45-59 let).
