INVESTIČNÍ POBÍDKY Méně investic typu automobilek Hyundai či TPCA, zato však větší možnosti pro získání pobídek pro menší tuzemské firmy. Takový bude mít zřejmě efekt novela zákona o investičních pobídkách, která je účinná od začátku července. Zda však na podporu skutečně dosáhnou i střední firmy, zatím není jasné.
INVESTIČNÍ POBÍDKY
Méně investic typu automobilek Hyundai či TPCA, zato však větší možnosti pro získání pobídek pro menší tuzemské firmy. Takový bude mít zřejmě efekt novela zákona o investičních pobídkách, která je účinná od začátku července. Zda však na podporu skutečně dosáhnou i střední firmy, zatím není jasné. Novela totiž zároveň zkracuje dobu pro čerpání daňových úlev z deseti na pět let. oni na jaře potvrdila korejská automobilka Hyundai svoji investici v Nošovicích. Naopak závod na výrobu obrazovek LG Philips v Hranicích se ve stejné době ocitl v existenčních problémech. Tyto dvě události znovu rozvířily debatu o smysluplnosti podpory investic velkých podniků (více v Profitu číslo 14/2006). Výsledkem rozsáhlé diskuze je novela zákona o investičních pobídkách, která nabyla účinnosti 2. července.
Změny přitom zdaleka nejsou jen kosmetické. Pro středně velké české firmy je příjemnou zprávou snížení limitu pro minimální investici z 200 milionů korun na 100 milionů. Pokud se však společnost rozhodne investovat v oblasti s vysokou nezaměstnaností, například na Karvinsku nebo Znojemsku, postačí jí částka poloviční.
„Díky tomu se může rozšířit počet společností, které dosáhnou na pobídku, hned několikanásobně. Jeden z našich klientů už nějakou dobu vyloženě čeká na to, až bude hranice pro výši investice snížena. Těžit z toho budou zejména české firmy,“ říká Jan Linhart z nadnárodní poradenské společnosti KPMG.
Jména konkrétních firem, které na změně zákona vydělají, se však Profitu zjistit nepodařilo. Jednak novela platí pouze několik dní, a navíc většina společností své nové projekty do poslední chvíle úzkostlivě tají před konkurencí. V minulosti již však byl limit snížen a znamenalo to značný nárůst počtu podpořených projektů, zejména pak těch českých.
Podle daňového odborníka firmy PricewaterhouseCoopers Petra Hájka se novelou otevírají dvířka pro firmy s velmi dobrými hospodářskými výsledky, jejichž obrat se pohybuje v rozmezí 50 až 200 milionů korun.
KAMENEM ÚRAZU VLASTNÍ ZDROJE
„Firmy, které by si dnes vlastními silami troufly jen na investici kolem třiceti milionů, se teď už na hranici pro pobídku často dostanou. My dnes máme problém najít subdodavatele v našem regionu a novelou by se to mohlo snad změnit,“ říká Jan Světlík, majitel holdingu Vítkovice, který je také příjemcem pobídek. Od roku 1998 přitom v Česku bylo pobídkami podpořeno přes čtyři sta projektů, z toho zhruba osmdesátka českých.
Profitem oslovení odborníci však upozorňují na to, že větší překážkou, než je hranice investice, je pro menší českou firmu minimální požadavek na uhrazení určité částky z vlastních zdrojů. I ten se však snížil ze 100 na 50 milionů korun a v regionech s vysokou nezaměstnaností postačí vlastní kapitál 25 milionů korun. „Je třeba si ale uvědomit, že časový limit pro proinvestování minimální požadované částky je přibližně 3,5 až čtyři roky,“ dodává k tomu Linhart.
PRÁZDNINY BUDOU KRATŠÍ
Nečekaná facka však může menším českým firmám přiletět úplně z jiné strany. Novela totiž zkracuje dobu pro čerpání daňových úlev z deseti na pět let. „Investoři, kteří počítají s dlouhodobou návratností vložených prostředků, nebyli schopni ani v průběhu deseti let plně vyčerpat státem garantovanou pobídku. Lze tedy počítat s tím, že o projekty vyžadující vysokou počáteční investici nebude v České republice zdaleka takový zájem, jako tomu bylo v letech minulých. A na to doplatí i malé a střední firmy, které pro tyto investory zajišťují subdodávky,“ vysvětluje Aleš Pospíšil z poradenské společnosti Mmd.
Trnem v oku je také omezení podpory na vytvoření pracovního místa a rekvalifikace pouze na oblasti s vysokým počtem lidí bez práce. „Pokud chceme udělat krok od méně kvalifikované práce k sofistikovanějším činnostem, tak bychom měli vytváření nových míst a rekvalifikace podporovat bez ohledu na to, kde se investice uskuteční,“ namítá předseda Sdružení pro zahraniční investice Martin Slabý. Zúžením dotací na vytvoření pracovního místa a rekvalifikace pouze na oblasti nejvíce postižené nedostatkem pracovních příležitostí přijdou o tuto formu dotace například okresy Frýdek-Místek, Opava, Přerov, Třebíč či Litoměřice.
VSTŘÍC MODERNÍM TECHNOLOGIÍM?
Systém investičních pobídek se kromě nasměrování do oblastí postižených vysokou nezaměstnaností podle většiny odborníků posunul také více k podpoře moderních technologií. Finanční prostředky tak mohou být určeny pouze na nová strojní zařízení, která nesmí být starší dvou let od jejich vyrobení, a která dosud nebyla odepisována ani používána v žádné zemi na světě. Větší technologickou náročnost projektů by měl rovněž přinést požadavek proinvestovat do strojů 60 procent celkové investice namísto dosavadních 40 procent. Toto opatření zamezí podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana přesunu investic, které jsou v jiných státech již nerentabilní.
A co si o nových pravidlech pro čerpání pobídek myslí sami podnikatelé? Podle Jiřího Grunda, majitele stejnojmenné textilní firmy, novela stále ještě příliš zvýhodňuje velké zahraniční investory vůči domácím firmám. Předseda Unie malých a středních podniků ČR David Šeich se obává, zda budou některé výzkumné laboratoře schopny splnit výše zmíněný 60procentní podíl strojního zařízení.
PODPORA ZAHRANIČNÍCH ZAMĚSTNANCŮ
Celkově spokojený je s novou legislativou prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek, který však přesto i nadále trvá na nutnosti diskuze nad zachováním investičních pobídek jako takových. „Novelizace určila další směr, a ten je naprosto v souladu s naším vnímáním investičních pobídek. Například podpora vzniku nových pracovních míst je však podle mne již překonána. V praxi podporujeme z poloviny místa pro zahraniční pracovníky, a z druhé poloviny vytváříme pozice pro stávající zaměstnance jiných firem, kteří jen změní zaměstnání. Navíc ani nevidím žádný důvod, proč zahraniční investory podporovat například daňovými prázdninami, byť nyní zkrácenými, z vlastních daní,“ uvádí Drábek.
Proti upraveným podmínkám nic zásadního nenamítá ani stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban. Ten však poukazuje na to, že po personálním zemětřesení v CzechInvestu nebude mít tento zákon kdo realizovat.
NESPLNĚNÝ ŘÍMANŮV SEN
Velkým zastáncem úplného zrušení pobídek je zejména současný ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Proč ke zrušení podpory tedy nedošlo? „Česká ekonomika dlouhodobě roste především díky výhodné geografické poloze, slušné infrastruktuře, stabilnímu politickému rámci a ukázněné, trénované a levné pracovní síle. Za nejlepší pobídku pro všechny podnikatele považuji snížení daní a omezení byrokratické zátěže. Při současném rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně však není možné investiční pobídky nahradit nízkými daněmi. Systém jsme proto změnili tak, aby byl více otevřený domácím firmám,“ říká k tomu ministr.
STUDIE SI JDOU PO KRKU
Předpolí pro další diskuzi o budoucí podobě investičních pobídek mají přinést výsledky studie, kterou si ministerstvo průmyslu a obchodu dalo zpracovat na Vysoké škole ekonomické v Praze a kterou na konci května tohoto roku dokončil tým vedený děkanem fakulty národohospodářské Jiřím Schwarzem.
Výsledky nejsou pro systém pobídek nijak příznivé. „Náklady na vytvoření jednoho pracovního místa prostřednictvím investičních pobídek dosahují průměrně 1,6 milionu korun, ale u některých firem dosáhly až 15 milionů a značně tak převyšují náklady na tvorbu nových pracovních míst bez investičních pobídek,“ píše se ve studii. Podle ní se nepodařilo ani zmírnit rozdíly v hospodářské výkonnosti jednotlivých regionů.
Terčem kritiky se staly také analýzy nadnárodních poradenských firem na stejné téma, které se poslední dobou objevily. Podle nich měly pobídky na české hospodářství vesměs pozitivní důsledky. Ministerstvo chce všechny studie v nejbližších dnech předložit k veřejné debatě a na jejím základě navrhnout možné další změny.
POBÍDKY V ČÍSLECH
Česká republika přislíbila od roku 1998 do konce roku 2006 investorům pobídky v celkové výši 160 miliard korun. Loni přitom sát udělil pobídky v rekordní výši téměř 50 miliard. Vyčerpáno bylo do konce roku 2005 necelých osm miliard korun, za minulý rok nejsou tyto údaje známy. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman předpokládá, že novelou se náklady na tento systém sníží zhruba o třicet procent.
STARÁ VERSUS NOVÁ PRAVIDLA
Jak už to tak v českém právním prostředí bývá, žádná změna zákona se neobejde úplně bez pochybností. U novely zákona o investičních pobídkách někteří právníci upozorňují na to, že v případě zkrácených daňových prázdnin a omezení dotací na vytvoření pracovního místa a rekvalifikace není úplně jasné, která pravidla se budou vztahovat na firmu, která podala žádost ještě před účinností novely, přičemž však ještě nemá příslib o investiční pobídce.
Podle generálního ředitele Czechlnvestu Romana Čermáka je výklad jednoznačný. Ten, kdo podal žádost před účinností novely, řídí se podle starých pravidel bez ohledu na to, zda do té doby příslib získal či ne. Těsně před nabytím účinnosti novely podala žádost na Czechlnvest například česká společnost Kofola. Její tiskový mluvčí Martin Kofolanda potvrdil, že společnost spěchala, aby stihla podat žádost tak, aby se na ně vztahovala ještě stará pravidla.
