ALOIS JOSEF HAASE - Českoněmecký podnikatel Alois Josef Haase patřil mezi nejvýznamnější textilní průmyslníky východních Čech. V Trutnově vlastnil dvě přádelny lnu a zaměstnával až 1500 dělníků. Lepší byl pouze Johann Faltis, jehož impérium bylo největší ve střední Evropě.
Příznivé klimatické podmínky v Krkonoších a jejich podhůří byly hlavním předpokladem pro pěstování a následné zpracování lnu v tomto kraji. Již od středověku existovaly ve městech a městečkách Podkrkonoší plátenické cechy.
Velkou konjunkturu prožívalo zdejší lnářství za vlády Marie Terezie. Zpracování lnu se však ještě dlouho obešlo bez strojové výroby. Teprve když v polovině 30. let 19. století začalo na český trh pronikat lacinější anglické plátno, nastala změna.
Zlomovým se stal rok 1836, kdy v Mladých Bukách u Trutnova založil podnikatel Johann Faltis (Profit o něm psal v čísle 17/2006) první mechanickou přádelnu lnu v Čechách. Brzy ho následovali další podnikatelé, mezi nimiž vynikal především Alois Josef Haase. Do roku 1852 vybudoval na Trutnovsku dvě velké přádelny a stal se druhým nejvýznamnějším textilním magnátem v kraji.
Podnik kvůli clu
Alois Josef Haase se narodil roku 1812 v Markoušovicích u Trutnova v rodině českoněmeckého obchodníka s lněnými výrobky. V tomto oboru získal i první praktické zkušenosti, když jako zástupce rodinné firmy jezdil za hranice země.
Vedení podniku převzal roku 1834. Přestěhoval se do Trutnova, kde zakoupil dům a živnost rozšířil ještě o obchod s bavlněným zbožím. Roku 1840 pro něj na Trutnovsku pracovalo již 600 domácích tkalců a dalšímu rozvoji bránilo pouze vysoké clo na dovoz zahraniční bavlněné příze. O jeho snížení požádal Haase roku 1843 i samotného panovníka, úspěšný však nebyl.
Jediným řešením se tak stalo vybudování vlastní mechanické přádelny lnu. Po vzoru Johanna Faltise se k němu Haase odhodlal roku 1846. Vybral si Poříčí u Trutnova a do jednoho roku v něm postavil závod se dvěma tisíci vřeteny, jejichž pohon zajišťovala vodní síla řeky Úpy. Úřady požádal o jednoduché tovární oprávnění a již roku 1847 začal s výrobou.
Nový závod ve Starém Městě
ALOIS JOSEF HAASE (1812-1878)
Narodil se 13. března 1812 v Markoušovicích na Trutnovsku v rodině obchodníka s lněnými výrobky. Zkušenosti získal v otcově firmě, jejíž vedení roku 1834 převzal. Přestěhoval se do Trutnova, kde podnik dále rozvíjel. Roku 1846 vybudoval v Poříčí vlastní přádelnu lnu, ke které o šest let později připojil ještě druhou továrnu v Dolním Starém Městě. Počet zaměstnanců rychle rostl a postupně se zvýšil až na 1500. Alois Josef Haase se stal váženým občanem a roku 1848 i velitelem trutnovské městské gardy a starostou města. Zemřel 2. května 1878.
Poptávka po strojové přízi se rychle zvyšovala, takže počet vřeten i dělníků postupně rostl. Roku 1849 byl ale již zájem takový, že se Haase rozhodl vybudovat v Dolním Starém Městě na trutnovském předměstí ještě druhou mechanickou přádelnu lnu. Zakoupil pozemky bývalé papírny a do tří let zahájil provoz nového závodu s více než čtyřmi tisíci vřeteny.
Základem továrny byla podélná čtyřpodlažní budova krytá sedlovou střechou, posazená kolmo k silnici i řece Úpě. Při její východní straně byla situována strojovna. Kolmo k hlavnímu objektu stála podélná budova navazující na dílenské provozy a areál byl doplněn i dvěma dvoupodlažními provozními objekty.
Již roku 1852 získal Haase další tovární oprávnění, což mu umožnilo zřizovat sklady v hlavních městech provincií rakousko-uherské monarchie. Vedle lnářství navíc stále provozoval i obchod s bavlněnými výrobky.
Druhý za Faltisem
Na konci 50. let 19. století měla továrna v Poříčí již čtyři tisíce vřeten a továrna v Dolním Starém Městě přes 11 tisíc vřeten. Se zvyšujícím se počtem strojů přestával stačit vodní pohon, Haase proto začal do obou přádelen instalovat parní stroje dovezené z Anglie.
Staroměstská přádelna vyráběla lněnou a koudelovou přízi čísel 12 až 80 a poříčská lněnou přízi čísel 20 až 50. Zboží bylo částečně zpracováváno na nitě a vyváželo se do celého Rakouska-Uherska i Pruského Slezska.
V době největší konjunktury lnářství, kdy v důsledku americké občanské války v letech 1861 až 1865 ustal dovoz bavlny na evropské trhy, zaměstnávaly Haaseho přádelny již 1500 dělníků. Počet vřeten stoupl až na 27 tisíc a podnik se zařadil na druhé místo v předení lnu na Trutnovsku. Hned za Johanna Faltise, jehož produkce byla srovnatelná jen se západoevropskými textilními giganty.
Rozšiřování končí
Roku 1878 Alois Josef Haase zemřel. Jeho jediný syn Alois Karl však v té době nebyl ještě plnoletý, vedení podniku proto převzal teprve o sedm let později. Ačkoliv se snažil rodinné impérium dále rozvíjet a do výroby zaváděl moderní postupy, firma se již v budoucnosti nikdy nerozšířila. Na přelomu 19. a 20. století navíc vypuklo hned několik stávek dělnictva, což chodu továren neprospělo.
Nejvýraznějším činem Aloise Karla Haaseho se tak stalo vybudování honosného rodinného sídla, takzvaného Haasova paláce, na trutnovském Hlavním (dnes Krakonošově) náměstí. Autorem dvoupodlažní rohové budovy s neorenesanční fasádou a dominantním světlíkem byl místní stavitel Novotný. Interiéry byly bohatě zdobené, v patře doplněné o dekorativní štuky a kazetové stropy.
Po druhé světové válce sloužil objekt i jako správní budova podniku a později do něj byla přesunuta městská knihovna. V současnosti je sídlem základní umělecké školy.
Texlen jde ke dnu
Roku 1924 se firma rodiny Haasů změnila na veřejnou obchodní společnost a do jejího čela nastoupil vnuk zakladatele Alois Quido Haase. V době hospodářské krize počátkem 30. let 20. století musela být ale výroba omezována a přádelna v Poříčí dokonce ukončila činnost.
Po vypuknutí druhé světové války se podnik zapojil do využívání levných pracovních sil, především válečných zajatců a Židů. V objektu bývalé přádelny v Poříčí byl roku 1942 zřízen tábor nucených prací, který se brzy stal dokonce pobočkou koncentračního tábora Gross Rosen ve Slezsku.
Po osvobození roku 1945 museli proto Haasové republiku opustit. Jejich firma byla znárodněna a roku 1948 začleněna do Českých lnářských textilních závodů (později Texlen). Továrna v Dolním Starém Městě fungovala až do roku 1989 jako závod 09 Horská. V 90. letech se pak změnila na akciovou společnost Texlen-Přádelna. Spolu s celou skupinou Texlen však neodolala přílivu levného asijského textilu a roku 2007 skončila v konkurzu.
