Podvodníci a krize snižují prodej šperků z turnovského družstva
Vyrobili mimo jiné manžetové knoflíčky pro amerického prezidenta Baracka Obamu, brož pro jeho manželku Michelle a ministryni zahraničí Hillary Clintonovou. Závěrečné hospodářské výsledky byly jedny z nejhorších. Takový byl minulý rok v turnovském družstvu Granát. Propad poptávky po zbytném zboží, doprovázející hospodářskou krizi, srazil jeho tržby o téměř 29 procent a zisk na necelý milion korun. Válka v Perském zálivu, zatopená Praha či ekonomická recese jsou události, které šperkařská firma v Českém ráji bezprostředně pocítí. Letošek se zatím rýsuje lépe. Tržby za první čtvrtletí se meziročně zvedly o osm procent. Dárky z českého granátu tentokrát dostali princ Charles a jeho choť Camilla.
Pátrání v písku
Zrnka českého granátu, ať už zasazená ve špercích, sklenicích, těžítkách či jiných upomínkových předmětech, si z návštěvy České republiky odvážejí nejvyšší státníci a nejrůznější oficiální zahraniční hosté. Někdy i běžní turisté, pokud nenatrefí na obchodníka, který jim místo prstýnku s pravým českým granátem prodá bižuterii s levným kamenem. Zaručeně originál si jako suvenýr odváželi z Prahy důležití účastníci zasedání Mezinárodního měnového fondu před deseti lety. Český granát zdobil také brože, přívěsky a manžetové knoflíčky vyrobené speciálně jako suvenýry pro české předsednictví Evropské unii. Stálými zákazníky Granátu jsou kromě Úřadu vlády i pořadatelé nejrůznějších soutěží. Jejich vítězové dostávají ceny zdobené drahokamem, který se nikde jinde než v Čechách nevyskytuje. Ocenění s originálním pyropem (českým granátem) sbírají například nejlepší manažeři, mluvčí a „Čeští slavíci“. Většinou netuší, co předchází usazení drobných sytě červených kamínků na rozličný artefakt.
„Ročně musíme doslova přehrabat téměř 37 tisíc tun štěrkopísku, abychom našli množství granátů potřebných pro roční výrobu šperků. V jedné tuně písku je totiž jen asi jedenáct gramů granátu,“ vyčísluje Miloslav Šorejs, ředitel a místopředseda družstva umělecké výroby Granát. Ve vlastním dole v Podsedicích na Litoměřicku loni vytěžilo 366 kilogramů drahého kamene. Zásoby v této části naleziště by měly vystačit asi na třicet let, pak se těžaři mohou posunout dál. „Až nynější lom opustíme, vrátíme pozemky do původního stavu. Pak se tam zase může pěstovat pšenice nebo kukuřice,“ říká Šorejs. Družstvo si nyní vyřizuje potřebná povolení, aby mohlo začít těžit písek se zrníčky granátu v Dolní Olešnici na Turnovsku. Další naleziště je v Dolní Kalné v Podkrkonoší. Drahokamů je tedy dostatek. Proto není důvod, proč podvádět zákazníky a prodávat jim lacinou napodobeninu.
Podvody spíše pravidlem
V Praze prodá Granát tradičně nejvíce šperků, a kdyby se podařilo vymýtit podvádějící klenotníky obléhající turistické zóny, byl by odbyt v metropoli podstatně výnosnější. Nedávná kontrola České obchodní inspekce potvrdila, že prodej plagiátů vydávaných za český granát není v pražských obchodech ničím výjimečným. Je spíše pravidlem. Ze čtyř kontrolovaných klenotnictví jen jediné prodalo inspektorům požadovaný český granát. „Snažíme se podvodům bránit. Dáváme podněty na inspekci, najali jsme si advokátní kancelář, k našim šperkům vystavujeme certifikát, který nelze okopírovat,“ vyjmenovává ředitel Granátu způsoby obrany. Je mu ale jasné, že jsou na začátku běhu na dlouhou trať. Stoprocentní jistotou je výběr šperku v některé ze šesti podnikových prodejen po republice. Úplná kolekce zahrnuje 6500 typů.
Turnovské šperkařství zápolí také s prodejci, kteří za odebrané zboží nezaplatí. „Soudíme se, ale většinou bez valného efektu. Když je dlužníkem společnost s ručením omezeným a její zahraniční majitel zmizel kdovíkde, nedomůžeme se ničeho,“ poznamenává Šorejs.
V zahraničí prodá turnovský výrobce kolem 20 až 30 procent produkce. „Dříve byl vývoz mnohem významnější. Po otevření hranic a rozšíření cestovního ruchu oslabil. Zahraniční turisté si český granát koupí spíše tady,“ poznamenává Šorejs. Přesto družstvo zkouší různé cesty, jak posílit export. Velikostí je lákavý hlavně ruský trh, většímu odbytu ovšem brání vysoké clo uvalené na dovážený luxus. Nejvíce šperků putuje z Turnova do Německa, Francie, Rakouska a USA. Rozrůstá se i čínská klientela. Granát jako česká rarita nikdy nechybí na světové výstavě Expo. Samozřejmě je i v Šanghaji. „S Expem máme dobré zkušenosti. Teď se ale bojíme Číňanů, že budou naše šperky napodobovat. Učí se velmi rychle,“ dodává Šorejs.
Stárnoucí družstvo
Turnovský Granát loni utržil 110 milionů korun, což je meziroční propad o 29 procent. Zisk dosáhl 972 tisíc korun. Spolu s ekonomickou krizí se na horších výsledcích podepsala i snaha družstva udržet plnou zaměstnanost, vliv měl také kurzový pohyb a nedostatek kapitálu u většiny zákazníků.
„Vzrostly rovněž náklady, ve kterých se promítlo zejména zdražení drahých kovů. Vyšší ceny jsme postupně přenesli do cen šperků, a to se pak logicky projevilo ve snižující se poptávce,“ vysvětluje ředitel Granátu. Upřesňuje, že globálně poklesla poptávka po špercích meziročně o 20 procent. „Ze záznamů českého puncovního úřadu vyplývá, že množství opuncovaných šperků se v Čechách snížilo o 36 procent ve zlatě a o 43 procent ve stříbře,“ uvádí se ve výroční zprávě společnosti za rok 2009.
Granát ekonomicky zatěžuje i jeho právní forma, ve šperkařství ojedinělá. Jako družstvo vlastníků, na které se transformovalo před osmnácti lety, se musí finančně vypořádat s odcházejícími členy. Z původních 600 se počet družstevníků snížil k letošnímu 1. lednu na 172. „Jen loni jsme na vypořádacích podílech vyplatili přes 17 milionů korun. Za uplynulé tři roky jsme na ně vydali přes 45 milionů,“ vyčísluje Šorejs. Družstva se ale jeho členové nechtějí vzdát. Podle ředitele by se nedaly dohromady dvě třetiny hlasů nutných pro změnu na akciovou společnost. „Jak bude členů ubývat, bude se muset tato věc řešit,“ předesílá Šorejs, už třicet let jeden z družstevníků. Forma družstva je těžko schůdná pro případný majetkový vstup silnějších partnerů. Několik nabídek, včetně finančního investora, už dostalo.
GRAF:
Klesající tržby
Finanční výsledky Granátu
(v mil. Kč)
2007*2008*2009
Tržby*167*155*110
Čistý zisk*–2,8*3,7*1
Pramen: Granát, d. u .v., Turnov
BOX:
Družstevní Granát
- Družstvo umělecké výroby vzniklo roku 1953 sjednocením menších soukromých zlatníků
- V roce 1992 prošlo transformací na družstvo vlastníků
- Granát vlastní 172 družstevníků
- Ke konci roku 2009 v něm pracovalo 269 lidí za průměrnou mzdu 15 200 korun
- Provozuje povrchový lom v Podsedicích na Litoměřicku
- Vlastní mezinárodní ochrannou známku Český granát a Český granátový šperk
BOX:
Pravý a falešný**
Levnější almandin vydávaný za vzácný český granát. To je nejběžnější způsob, jakým prodejci zákazníky podvádějí. Laici rozdíl mezi kameny poznají těžko. Ale měli by se zarazit, pokud jim klenotník nabízí šperk s velkým kamenem. Pak jde spíš o almandin, což je také granát, ale není tak vzácný a kvalitní jako český. „Když vybrousíme almandin do malého kamene, zesvětlá do fialových až hnědých odstínů. Český granát si vždycky udrží krásnou pronikavě červenou barvu,“ porovnává šéf turnovského šperkařství. Pravý český granát jsou miniaturní kamínky o velikosti 1,3 až 2,3 milimetru, nejběžnější je dvoumilimetrový. Velký rozdíl mezi oběma kameny je také v jejich odolnosti vůči vysoké teplotě. „Pravý drahokam vydrží ohřátí na 1200 stupňů, zatímco almandin při 600 stupních praská. Šperky zdobené almandinem se tedy nedají opravit,“ upozorňuje.
