Lidovce i po víkendovém sjezdu povede tandem Bělobrádek-Jurečka. Vztahy rozdílných politiků však zůstávají chladné
Oba směřují k tomu samému. Stát se českou obdobou německé křesťanskodemokratické strany CDU. Ale každý úplně jinými cestami - především jiným stylem a politickými prioritami. Dvě největší současné postavy KDU-ČSL Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka obsadí s téměř 99procentní pravděpodobností obě nejvyšší funkce ve straně i po víkendovém volebním sjezdu lidovců ve Zlíně (koná se po uzávěrce tohoto vydání týdeníku Euro). A to v současném pořadí: Bělobrádek jako jednička strany a Jurečka dvojka. Očekávaný idylický průběh sjezdu umožnilo zejména Jurečkovo odstoupení z boje o předsedu strany. Přestože ho mnoho lidí ze strany k přímému souboji s Bělobrádkem vyzývalo a Jurečka to nějaký čas skutečně zvažoval, nakonec pro dobro strany kandidaturu vzdal. „Pokud mám nějaké námitky, jak by se měla KDU-ČSL profilovat, kam by měla směřovat, tak je uplatňuji v mezičase.
Nejsem první místopředseda kategorie Michala Haška, tedy takový, který když se mu to hodí, tak vystoupí a začne předsedovi okopávat kotníky,“ řekl Jurečka v rozhovoru pro týdeník Euro s tím, že by přímý souboj jen „vytvořil ve straně negativní atmosféru“.
Na veřejnosti tedy vše vypadá ukázkově.
V reálné politice jsou ale podle informací týdeníku Euro vztahy Bělobrádka s Jurečkou spíše chladné. Jejich nejbližší poradci příliš nespolupracují, mnohdy vázne mezi oběma tábory komunikace. Bělobrádek Jurečku v poslední době několikrát jemně zkritizoval za předložení zákona o biopalivech, který zachovává zpracovatelský byznys s řepkou Agrofertu Andreje Babiše. Podle Bělobrádka „nebylo nejšťastnější“, že Jurečka sehrál pro hnutí ANO užitečnou roli a Andrej Babiš teď může při dotazech na svůj střet zájmů odkazovat právě na ministerstvo zemědělství, které návrh předložilo.
Elitář a agropopulista Jurečka se zase netají svou nechutí k největšímu sponzorovi KDU-ČSL Luďku Sekyrovi, s nímž se Bělobrádek pravidelně stýká i v soukromí. „Kdybych byl předsedou strany, troufnu si říct, že už bych od něj sponzorský dar nepřijal,“ uvedl k tomu Jurečka. Na rozdíl od předsedy strany se se Sekyrou odmítá stýkat.
Bělobrádek se však milionům od štědrého pražského developera ani do budoucna nebrání. „Pokud nám opět poskytne dar, nemáme důvod ho nepřijmout. Luděk Sekyra opravdu prokázal zájem o naši politiku,“ tvrdí Bělobrádek.
Bělobrádkovi nevadí schůzky s vlivnými byznysmeny v pražských restauracích, soustředí se spíše na elitářská témata vědy a výzkumu, je v neustálém kontaktu s českou vědeckou špičkou. Dlouze a zbytečně nemluví, řekne většinou jen jednu dvě věty a často i s ironickým podtextem. Rád si dobírá ostatní i za sebemenší nepřesnost. Jurečka je naopak symbolem vlídného agropopulisty, sympaťáka na první pohled, který nejde pro sprosté slovo daleko. Zdá se, že vše pojmenuje tak, jak to cítí. Mluví dlouze, rád myšlenkami neuspořádaně odbíhá od tématu podle toho, co ho zrovna napadne. Na ministerstvu zemědělství se obklopil svými věrnými z Moravy. Jeho fotku s vlivnými hráči politického a byznysového zákulisí v žádném archivu nenajdete.
Jedinou neznámou zůstává, zda bude mít Marian Jurečka ve volbě prvního místopředsedy protikandidáta. Mohl by jím být místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek.
Ten však o své možné kandidatuře mlží. „Mojí prioritou je místopředsednický post,“ říká neurčitě Bartošek. Pokud by se odhodlal a v boji o pozici druhého muže strany Jurečku vyzval, pravděpodobně se bude jednat jen o čestný pokus, respektive přípravu na sjezd za dva roky, kde už by Bartošek pozici prvního místopředsedy získat mohl. Je totiž velmi pravděpodobné, že víkendový sjezd zvolí předsedou Pavla Bělobrádka naposledy. Kvůli své nemoci i rodině Bělobrádek už dlouho hovoří o tom, že se z vrcholných politických funkcí postupně stáhne. Ve funkci šéfa strany ho zřejmě nahradí Jurečka a tím by se pro Bartoška uvolnilo místo zástupce předsedy.
Zatímco ve vrcholných postech strany se pravděpodobně po sjezdu nic nezmění, zbytek vedení může projít poměrně zásadní obměnou, a to i generační. O místa řadových místopředsedů se totiž ucházejí dvě velké lidovecké naděje původem z tradičních moravských bašt strany. Jednou z nich je předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti, osmatřicetiletý Ondřej Benešík.
Partajní expert na zahraniční politiku z vlivného Zlínského kraje své ambice neskrývá.
„Moje kandidatura je vyústěním celkem logického vývoje. Jsem ve straně už 20 let,“ tvrdí Benešík. A rovnou přichází se svou prioritou. Ještě více se chce zaměřit na získávání voličů ve městech, kde má KDU-ČSL oproti venkovu stále velké rezervy. Benešík je oblíbencem Mariana Jurečky, podle jehož představ by se mohl jednou stát i ministrem zahraničí.
Do funkce místopředsedy by se rád nechal nově zvolit i šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola. Všeobecně uznávaný stranický pracant má tu výhodu, že pochází z Brna. Jihomoravskou zástupkyní ve vedení strany byla dosud Klára Liptáková, která už ale post obhajovat nebude. Představa, že by silná jihomoravská buňka neměla ve vedení žádného zástupce, zní zhruba tak, jako kdyby si KDU-ČSL dala do programu přijímání muslimských přistěhovalců. „Chtěl bych ve straně posílit oblast, které se dlouhodobě věnuji, tedy školství. Místopředsednická funkce umožňuje, abych to dokázal více prosazovat,“ konstatuje Mihola.
ZaCHraŇtE JEŽÍŠKa Místopředsedou se chce stát také europoslanec Tomáš Zdechovský. Ve straně však není příliš populární. Ke své kandidatuře dokonce nedostal podporu v domovské organizaci v Královéhradeckém kraji. Zdechovský poměrně zásadně kritizuje současné fungování strany. „Chci se stát místopředsedou pro evropské záležitosti, protože této oblasti se ve straně nikdo systematicky nevěnuje. Měla by se změnit image strany. Nemůžeme mít jen témata venkova či rodiny a soustředit se pouze na Moravu. Také mi chybí, že neprosazujeme žádná ekonomická témata.
Strana navíc nemá propracovaný manažerský systém, zaměstnanci strany nejsou nijak motivováni,“ nešetří kritikou pětatřicetiletý básník, heraldik, bývalý krizový komunikátor a zakladatel iniciativy Zachraňte Ježíška.
Místo něj si královéhradečtí lidovci vybrali jako nominantku do vedení bývalou europoslankyni a kandidátku na prezidentku Zuzanu Roithovou. Poté, co loni opustila po deseti letech Brusel, by se Roithová ráda věnovala jako místopředsedkyně vnitrostranické politice. O místopředsednický post naopak už nebude usilovat někdejší pardubický hejtman Roman Línek, který se chce v příštím roce soustředit primárně na krajské volby, v nichž by rád v Pardubicích dobyl s lidovci zpět hejtmanství.
Představa, že by silná jihomoravská buňka neměla ve vedení žádného zástupce, zní zhruba tak, jako kdyby si KDU-ČSL dala do programu přijímání muslimských přistěhovalců.
NOVÉ VEDENÍ LIDOVCŮ?
PAVEL BĚLOBRÁDEK (38)
Předseda KDU-ČSL od listopadu 2010, vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace. Původním povoláním veterinární inspektor. Na zlínském sjezdu bude pravděpodobně zvolen předsedou strany až do roku 2017. Zřejmě půjde o jeho poslední dva roky ve funkci. Kvůli své rodině a nemoci (roztroušené skleróze) se chce postupně stáhnout z vrcholných politických funkcí.
MARIAN JUREČKA (34)
První místopředseda strany od prosince 2011, ministr zemědělství. Od ukončení vysoké školy se dodnes živí jako soukromý zemědělec na rodinném statku v Rokytnici na Přerovsku. S největší pravděpodobností bude opět zvolen druhým mužem strany. Za dva roky by se ovšem mohl stát předsedou.
JAN BARTOŠEK (43)
Místopředseda KDU-ČSL od prosince 2011, místopředseda Poslanecké sněmovny, zastupitel Dačic. Živil se jako terapeut v komunitě pacientů trpících závislostí na návykových látkách i jako vysokoškolský pedagog. Na sjezdu se bude ucházet o funkci místopředsedy strany a možná i o post prvního místopředsedy.
JIŘÍ MIHOLA (42)
Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, zastupitel Brna a Jihomoravského kraje. Původním povoláním středoškolský učitel. Chce být zvolen řadovým místopředsedou strany se specializací na oblast školství. Už nyní je jako šéf poslanců členem předsednictva strany.
ZUZANA ROITHOVÁ (62)
Bývalá ministryně zdravotnictví, senátorka, europoslankyně a neúspěšná kandidátka na prezidentku. Od června 2013 místopředsedkyně strany. Původním povoláním lékařka a dlouholetá ředitelka vinohradské nemocnice. Chce obhájit post řadové místopředsedkyně a soustředit se na vnitrostranickou politiku.
ONDŘEJ BENEŠÍK (38)
Poslanec, předseda výboru pro evropské záležitosti, zastupitel Zlínského kraje, stranický expert na zahraniční politiku. Od roku 2006 působil jako zástupce ČR ve Výboru regionů EU v Bruselu. Na sjezdu chce získat pozici místopředsedy strany. Vzhledem k tomu, že pochází z vlivného Zlínského kraje, může se mu to podařit.
O autorovi| JAN NOVOTNÝ, novotnyj@mf.cz