Stát hledá agenturu, která pomůže s propagací českých potravin
Veřejnou soutěž na výběr agentury pro poskytování služeb v reklamě, public relations a při podpoře výstavnictví vyhlásil marketingový odbor Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Zájemci musí doložit reference ze všech zmíněných oborů. Celkový objem zakázky je až dvě stě milionů korun. Zaručený objem zakázky ve výši 85 milionů je dán již přidělenými prostředky z rozpočtu ministerstva zemědělství, zbývající částka bude záviset na prostředcích získaných ze státního rozpočtu v příštím roce. Státní peníze použité v zakázce mají sloužit pro propagační a reklamní kampaně vybraných komodit, veletrhy, zahraniční expozice, ale i pro obchodní podporu a různé prodejní akce po vstupu do EU na evropském i domácím trhu. Podobné aktivity fungují ve všech státech unie i ve vstupujících zemích. Marketingový odbor působí na SZIF teprve od února letošního roku, kdy začal najímat první zaměstnance, jeho ředitel Evžen Staněk však říká, že nelze čekat na jeho naplnění a zemědělci potřebují marketingovou podporu co nejdříve, aby mohli čelit konkurenci po květnovém vstupu do Evropské unie. Uzávěrka soutěže je na konci května.
Konkurence se už chystá.
Ministerstvo zemědělství zatím podporovalo producenty potravin zejména prostřednictvím udělování známky KLASA potravinářským výrobkům. Podobné známky mají i v jiných zemích a podle Staňka jsou vesměs úspěšné. V Polsku se například uděluje známka Fine Polish Food, v Británii Food From Britania. Nyní známku spravuje marketingový odbor a chce ji rozvíjet a rozšířit její známost. Staněk ujišťuje, že KLASA nezůstane zdaleka jedinou formou marketingové podpory. Upozorňuje přitom na účinnost marketingu při podpoře zemědělců a potravinářů.
Příkladem může být Rakousko, kde po vstupu do EU došlo k přechodnému snížení podílů domácích potravin na prodeji, v případě některých komodit až o desítky procent. Místním potravinářům to způsobilo velké potíže. Na základě těchto zkušeností nyní v Rakousku působí marketingová agentura AMA s ročním rozpočtem kolem patnácti milionů eur, vyvíjející pestrou škálu marketingových činností na podporu tuzemské výroby.
S náporem zahraniční potravinářské produkce po vstupu do EU na domácí trh lze podle Staňka rozhodně počítat. Německá agentura CMA kupříkladu chystá v souvislosti se vstupem do EU prezentaci německých potravin v Praze. Tato akce je určena zejména pro nákupčí řetězců, importéry, velkoodběratele a podobně, to znamená pro jasně vymezené cílové skupiny. Sázejí zejména na podobné spotřební zvyklosti českých zákazníků
Obdobné aktivity lze zaznamenat u britských a francouzských agentur, najde se jistě i určitý počet soukromých iniciativ z jiných zemí. Tuto situaci ani konkurenci nelze podceňovat a kontrovat lze pouze urychlenými vlastními obdobnými aktivitami.
Nejdřív přesvědčit.
U nás je marketingová podpora financována z rozpočtu ministerstva zemědělství. V Evropě se na nákladech podílejí z podstatné části sami výrobci potravin. Evžen Staněk soudí, že i u nás to bude možné, ale nejdříve je třeba všechny přesvědčit, že takto vynaložené peníze jim skutečně pomáhají. V zahraničí hospodaří marketingové agentury často s velmi vysokými rozpočty. Maďarská agentura má třeba k dispozici v přepočtu šest set milionů a chystá se otevřít kanceláře v zemích, kde vidí šance pro export. Francouzi vynakládají na marketing dokonce sedm miliard korun.
