Nedokážeme ovlivnit, když někdo něco neobjedná nebo objedná jen část systému, říká jednatel společnosti Marbes
Snad každý už má zkušenost s nějakým informačním systémem. Mezi jeho producenty patří i plzeňská firma Marbes, která vyvíjí podobné programy už od devadesátých let. Její systém Proxio využívají mimo jiné kraje Plzeňský, Středočeský nebo Vysočina a řada statutárních měst. Zavádění systému v Praze ale provázely zmínky o nefunkčnosti projektu.
„Tam, kde jsme na magistrátě a městských částech systém Proxio dodali, byl převzat zákazníkem a funguje. My nemůžeme ovlivnit to, že někdo něco neobjednal nebo objednal jen část.
Důvodem výhrad může být i to, že z výše uvedených příčin zatím nemohlo být dokončeno plné provázání s jinými systémy,“ říká k tomu Miroslav Dvořák, jednatel a obchodní ředitel společnosti Marbes. Firma loni dosáhla rekordních tržeb 180 milionů korun, letos plánuje minimálně stejné výsledky.
* Specializujete se na zakázky pro veřejnou a státní správu. Jak se současné snahy o úspory projevují na poptávce po vašich službách?
Z vlastních prostředků nyní obce do informačních technologií investují velmi sporadicky, projekty jsou většinou realizovány díky evropským dotacím. Ty jsou ale administrativně velmi náročné a striktně vymezují oblasti, do kterých lze investovat. To může vést k neefektivitě, především kvůli nadbytečné byrokracii. Zákazníci také mnohdy nedělají to, co nejvíce potřebují, ale to, na co dostanou peníze.
* Dopadají na váš byznys i problémy s čerpáním evropských prostředků?
Neevidujeme případy, kde by zastavení dotace ohrozilo náš projekt. Máme ale konkrétní zkušenost s výběrovým řízením na komplexní informační systém jednoho statutárního města, kde byla naše nabídka ve veřejné soutěži hodnocena jako nejlepší. Následně bylo ale řízení zrušeno kvůli tomu, že nebyly beze zbytku splněny formální podmínky. Selhal totiž informační systém zveřejňování informací v úředním věstníku Evropské unie, kde byla zakázka prezentována o den kratší dobu, než stanoví pravidla EU. Výběrové řízení se kvůli této marginální záležitosti zrušilo a mnohaměsíční práce přišla vniveč.
* Informační systémy jsou základem pro fungování e-governmentu. Pomalu to ale vypadá, že v Česku se něco takového nikdy nerozběhne naplno. Jaký na to máte názor vy?
Elektronizace veřejné správy je proces, který nemá jasný začátek ani konec. Je třeba si uvědomit, že počítačové programy vždy měly, mají a budou mít vnitřní chyby. Legislativní prostředí a procesy, které informační systémy podporují, se neustále mění a uživatelé, kterým systémy slouží, jsou jenom lidé se všemi svými slabostmi, omezenými znalostmi a vlastní invencí. Jsem přesvědčen, že nikdy nebudeme moci zodpovědně říci, že e-government se naplno rozběhl. Stejně jako nebude nikdy definitivně postaveno jakékoli město nebo vyrobena všechna potřebná auta.
* Co rozvoji e-governmentu v Česku brání?
Kromě zmiňovaných problémů s dotacemi jde i o změny koncepcí a priorit s každou změnou politické příslušnosti vedení resortů či samosprávných subjektů. Nepomáhají ani nekoordinované cíle projektů, které se realizují v oblasti IT, protože jsou iniciovány nikoli jednotnou vládní strategií, ale zájmy vlivových skupin působících na ministerstvech i jinde. V neposlední řadě je to legislativa, která staví bariéry, a více energie se spálí zdůvodňováním, proč něco nejde, než aby se dělala příslušná opatření.
* Jednou z překážek budou zřejmě i samotní úředníci a předpisy, které stále vyžadují materiály v papírové podobě…
Pokud se týká úředníků – uživatelů, jen malé procento z nich vítá zavádění informačních systémů do praxe. V jejich očích je s tím totiž spojována hrozba zefektivňování práce na úřadech, navíc každý uživatel má přirozenou tendenci dělat vše tak, jak byl zvyklý. Ve veřejné správě navíc není jednoznačný majitel jako u komerční firmy, který může rozhodnout, a nikdo si nedovolí jeho rozhodnutí nesplnit. Vedení úřadů je do značné míry odkázáno na dobrovolné plnění svých rozhodnutí jednotlivými odbory a úředníky, a navíc je v neustálé nejistotě krátkodobého působení jen po volební období.
* Dá se těmto zastaralým postupům bránit?
Nabízíme například odborná školení, která by kromě zvýšení odbornosti pracovníků úřadu měla též odbourávat případné negativní vnímání vlivu IT. Při zavádění projektů u našich zákazníků pak vždy nabádáme zadavatele, aby stejnou péči, jakou věnuje vyjednání podmínek realizace ve smlouvě s dodavateli, věnoval i interní směrnici, která informuje pracovníky úřadu o projektu, definuje jejich povinnosti při poskytování součinnosti a také pokud možno deklaruje motivační stimuly. l
O autorovi| Jakub Křešnička • kresnicka@mf.cz
