Středeční jednání ministrů prověří slib premiéra Jiřího Rusnoka, že vláda v demisi nebude dělat žádná zásadní rozhodnutí s dlouhodobým dopadem pro život v této zemi. Má totiž na programu návrh surovinové politiky České republiky.
Ministerský předseda sice zdůraznil, že ji určitě neschválí, ale to nikdo nepředpokládal. Bez posouzení vlivů na životní prostředí, které ještě ani nezačalo, by přijetí koncepce vládou bylo v rozporu se zákonem. Nadále však hrozí, že schválí, jak je navrženo, její hlavní cíle. Tím však výrazně limitují další rozhodování o této strategii.
Pokud k tomu dojde, rázem se zvýší ohrožení obyvatel všech obcí, pod jejichž katastry se nachází ložiska hnědého uhlí nebo uranové rudy. Návrh surovinové politiky z dílny ministerstva průmyslu totiž nepočítá s trvalým zachováním limitů těžby, pouze neochotně konstatuje, že těžbu za limity by bylo možné odložit až za rok 2035. Ovšem i pro tento případ požaduje nové jednání o jejich rušení už v roce 2016.
Zachování limitů navíc podmiňuje stavební uzávěrou na území obcí ohrožených těžbou a zákazem odpisu zásob pod jejich územím (tedy v přímém rozporu s platným usnesením vlády o limitech!). Další podmínka zachování obcí je prakticky nesplnitelná - výstavba nových reaktorů v Temelíně podle harmonogramu. Ten se již dnes dostává do skluzu. Třetím nepřijatelným předpokladem pak má být neodkladné rozhodnutí o preferenci spalování komunálních odpadků, včetně opatření, která zajistí zkrácení povolovacích procedur pro urychlenou výstavbu spaloven.
Navržená koncepce ale také zásadně přehodnocuje dnes platný útlumový program těžby uranové rudy v České republice. Po dotěžení dosavadních zásob v Rožné měla ještě několik desítek let pokračovat drahá sanace mnohamiliardových škod po bývalém dobývání a zpracování uranu.
Návrh ministra průmyslu ale počítá nejen s investicemi do dalších průzkumů, ale zejména s přípravou na otevření nového dolu u Polné na Jihlavsku a s hledáním vhodných technologií na vytěžení uranu na Liberecku a Českolipsku. To by se neobešlo bez požadavků na státní finance.
Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Bývalá průzkumná šachta je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.
I ministerstvo životního prostředí se vloni vůči předkládané strategii ohradilo, že jde o „úzce rezortní politiku ministerstva průmyslu, akcentující výrazně zájmy tohoto rezortu na zájmy ostatních“. To platí dodnes. Rusnokova vláda by se jí v této podobě v zájmu občanů Česka neměla zabývat vůbec.
Autor je energetickým konzultantem sdružení Calla
Čtěte více:
Ať surovinovou politiku řeší příští vláda, žádají ekologové
Prolomení limitů: ČEZ ano, Czech Coal ne, říkají experti ČSSD
Energetici i ekologové: Elektřiny bude potřeba méně, než tvrdí vláda
