EET podruhé aneb Radost pro čtvrt milionu

Ministerstvo financí spouští druhou vlnu evidence tržeb. Zásadní chyby dosud neopravilo.

Ostře sledovaný projekt elektronické evidence tržeb (EET) vstupuje do druhé fáze. Své údaje začne posílat finančnímu ředitelství 250 tisíc firem a podnikatelů. A stejně jako na začátku první vlny s sebou projekt nese zmatky a potíže. Údaje k napojení do systému si například vyzvedl jen zlomek podnikatelů, navíc pár týdnů před spuštěním změnilo Generální finanční ředitelství pravidla pro platby v e-shopech, takže někteří z jejich šéfů vyhodili zbytečně peníze.

Ukaž cedulku

Přístup ministerstva financí k internetovým obchodům je naprosto zářným příkladem toho, jak projekt EET nezvládá. Přitom jde o byznys budoucnosti. Česko je jednou ze zemí s největším počtem e-shopů, v celém odvětví e-commerce se protočí zboží za 87 miliard korun a trh roste každý rok zhruba o 20 procent. Podle dat Českého statistického úřadu alespoň jednou za rok na internetu nakoupí každý druhý Čech.

Jenže státní správa tuhle oblast nechápe, soudě alespoň podle toho, jak zbytečné překážky klade. Platby kartou v e-shopech budou nyní podléhat také EET, i když třeba platby převodem nebo na dobírku nikoli. V praxi to může znamenat, že v českých e-shopech už nebudou platby kartou možné. Když ministr financí Andrej Babiš přišel na poslední chvíli s nápravou, koalice mu ji zatrhla, protože slovy premiéra Bohuslava Sobotky nechce výjimky, navíc přinesené do rozjetého projektu.

Když proti tomu protestovala Asociace pro elektronickou komerci, argumentovala tím, že platby kartou jsou tak či tak evidovány na účtech hlídaných Českou národní bankou a těžko na nich bude někdo něco krást. Vadilo jí také, že majitelé e-shopů budou muset pořizovat o řády dražší technická řešení než obyčejné kamenné obchody. A zatřetí že podmínky stanovené státem lze jen velmi těžko splnit.

Čtěte více o EET:

Prodejci EET čekají nápor, většina obchodníků stále není v systému

Obchod se chystá na EET: řetězce jsou připravené, malí čekají problémy

Finanční správa provedla u EET zhruba 3000 kontrol

Konkrétně šlo o to, že obchody měly evidovat platby ještě dříve, než k nim peníze dorazily. „Nakonec se podařilo upravit jednu a půl těch našich výtek, takže o úplné spokojenosti nemůžeme mluvit,“ popisuje Jan Vetyška, výkonný ředitel asociace.

Generální finanční ředitelství vydalo krátce před spuštěním druhé vlny novou metodiku, ve které povoluje, aby tržby e-shopů nebyly evidovány již v okamžiku vzniku tržby, ale až tehdy, kdy se o ní příjemce dozví. To také znamená, že softwarová řešení pro e-shopy nebudou muset být tak složitá a drahá. „Jenže když stanovisko vyšlo pár týdnů předem, řada podnikatelů si už nakoupila dražší software,“ říká Vetyška.
,
A ještě jedna „vychytávka“ pro fajnšmekry. Jmenuje se „informační povinnost“. Podle metodiky vydané vloni v srpnu musejí mít kromě kamenných obchodů i e-shopy na svých stránkách pověšenu virtuální cedulku: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ K čemu je to na internetu dobré, finanční ředitelství nevysvětluje.

Nade vším je pak základní fakt, že všechna pravidla o EET platí pouze pro české e-shopy. Stejné zboží mohou přitom zákazníci velmi často nakoupit i v těch zahraničních, které jsou z Česka také dostupné, ale tuzemská pravidla se jich netýkají.

EET pro koho?

Není divu, že čtvrt milionu malo- a velko- obchodníků k systému přistupuje rezervovaně. Disciplína s napojením na EET u nich bude zřejmě daleko menší, než byla u necelých 50 tisíc hotelů a restaurací, které začaly s evidencí v prosinci. Na druhou vlnu je podle odhadů momentálně připravena jen asi desetina těch, na které se povinnost vztahuje. Kdyby měl start proběhnout hladce, muselo by o autentizační údaje denně zažádat průměrně 11 tisíc podnikatelů, což se v praxi neděje. Jen pro srovnání - pokud by se takovým tempem odbavily podniky první vlny, stačily by jim čtyři pracovní dny. Ve skutečnosti na to potřebovaly dva a půl měsíce.

„Doporučení je jediné - vyřešit všechny náležitosti spojené s evidencí do poloviny měsíce a zároveň vybrat takového dodavatele, který je nenechá bez pomoci,“ uvádí Petr Filipec, provozní ředitel společnosti Storyous, která nabízí EET pokladny. Před liknavostí varují i další. „Ta čísla rozhodně nejsou dobrá zpráva, protože dané společnosti nebudou schopné kvalitně otestovat svá řešení, což se při náběhu první fáze ukázalo jako poměrně velký problém. Hodně řešení mělo problém s vícenásobným evidováním tržby,“ říká expert portálu Slevomat Michal Bilka.

Dobrou zprávou může být, že podnikatelé si začali alespoň kupovat pokladny. „Už nesbírají pouze informace, ale reálně uzavírají objednávky. Oproti předchozímu období je to znatelný posun,“ říká Michal Wantulok ze společnosti Dotykačka, která dodává pokladní systémy.

Nahromadění poptávky na konec února může ale způsobit nedostatek pokladen. Podle firmy Elcom Prešov, která pokladny vyrábí, velmi nízký počet žádostí o autentizační údaje a objednaných pokladen také ztěžuje plánování skladových zásob u dodavatelů EET zařízení. „Může se stát, že při extrémním nárůstu poptávky na poslední chvíli se při našem maximálním úsilí nevyhneme navýšení nákladů spojených s nestandardním zabezpečováním materiálu a výroby,“ uvádí marketingový ředitel František Pastirčák.

Ukazuje se ale i další problém se zaváděním evidence. V menších prodejnách na venkově ještě ani není internetové připojení. „Podle našich statistik loni na podzim více než 70 procent prodejen nemělo přístup k internetu, což je samozřejmě pro spuštění EET podmínkou. Obecně se náklady prodejen pohybují v rozmezí deset tisíc až půl milionu korun. Záleží na velikosti a připravenosti prodejny,“ konstatuje Roman Mazák, předseda Družstva CBA sdružujícího 950 prodejen.

Existují ale i jiná rizika. Upozornila na ně ústy svého prezidenta Vladimíra Dlouhého Hospodářská komora. „Podle našich expertiz zaměřených na procesní a technickou stránku na straně podnikatelů jsme objevili závažné bezpečnostní mezery v implementaci zařízení EET,“ uvedl Dlouhý. Jinými slovy řečeno, komora má důkazy, že se podnikatelé mohou stát cílem hackerů, kteří zaútočí na jejich systémy a mohou jim měnit údaje nebo je vydírat.

Pojištění proti Babišovi

O tom, jaký je EET byznys pro výrobce pokladen nebo mobilní operátory, již týdeník Euro psal. Nově ale, právě kvůli bezpečnosti, na tento obor začaly cílit pojišťovny. Právě Hospodářská komora ve spolupráci s pojišťovnou Generali zpřístupní specializované pojištění, které kryje rizika spojená s EET. Pojistná ochrana bude širší, než je u elektroniky a výpočetní techniky běžné. Zahrnuje i krytí nákladů na obnovu dat po pojistné události včetně případné sankce udělené státními orgány za neodeslání datové zprávy správci daně, například kvůli zničení pokladny při přepětí v elektrické síti. Roční pojistné bude v řádu stokorun v závislosti na typu pokladního systému.

První vlna elektronické evidence tržeb se na veřejnosti odehrávala zejména formou souboje ministra financí Andreje Babiše a jeho oponentů o to, kolik zavřelo vesnických hospod. Zatímco podle něj bylo loni v prosinci otevřeno víc restaurací, než jich zavřelo, Sdružení místních samospráv České republiky přišlo s jinými daty. Podle jejich průzkumu mezi starosty obcí při spouštění EET zaniklo zhruba 700 hospod. Proti Babišovým číslům hovoří i statistiky společnosti CRIF - Czech Credit Bureau. Loni v prosinci podle nich bylo nově založeno nebo obnoveno 2099 živností a přerušeno či ukončeno 2882 živností.

EET plná překvapení. Stěžují si poskytovatelé půjček a slevové portály

I druhá vlna bude mít podle všeho své hrdiny všedního dne. Budou jimi trafikanti, kteří mají v tuzemsku zhruba 17 tisíc prodejen a stánků. Podle místopředsedy představenstva distributora tisku PNS Jindřicha Kadeřávka může být zavedení EET pro mnohé z nich zátěží. „Zatím můžeme jen odhadovat, že problém mohou mít prodejci, kteří už nějakou dobu uvažují o ukončení své činnosti. Dále mohou být problémem technické a prostorové podmínky provozování jejich prodejny. Samozřejmě asi nelze vyloučit ani finanční náklady, i když to bude spíše účelové odůvodnění toho, že už nějakou dobu uvažují o ukončení své činnosti,“ podotýká Kadeřávek.

Kontrastní se všemi fakty je pak průzkum agentury STEM pro ministerstvo financí, který navzdory všemu říká, že si EET lidé vlastně pochvalují. V prosinci stejně jako v květnu podle něj pohlíželo na EET jako na pozitivní opatření 63 procent Čechů a dvě třetiny občanů nadále očekávají, že evidence zlepší výběr daní. O sedm bodů, na 55 procent, se zvýšil počet těch, podle kterých EET pomůže narovnat podnikatelské prostředí. Kolik mezi dotazovanými bylo těch, jichž se novinka Sobotkova kabinetu týká, ale průzkum neuvádí.