Čtrnáct dní před spuštěním datových schránek nastoupil na pozici náměstka ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek. Po dvou měsících „náměstkování“ tvrdí, že hlavní chybou jeho předchůdce bylo nečerpání peněz z evropských fondů.
Jaroslav Chýlek
Autor: Martin Siebert
Jaké to bylo, když jste naskakoval do vlaku, který se už rozjížděl?
Nastoupil jsem v polovině října a od listopadu se systém spouštěl. Nebylo to lehké. Člověk už nic zásadního nemůže změnit, i kdyby některé věci chtěl udělat jinak. V zásadě jsem zkoušel problematiku co nejrychleji pochopit a podporovat dobré myšlenky. Hlavními úkoly bylo zvládnutí datových schránek a projekt základních registrů.
O eGovernmentu se vždycky mluvilo jako o apolitické záležitosti, ale loni na podzim po odchodu náměstka Zdeňka Zajíčka se i tato oblast zpolitizovala do roviny ODS versus ČSSD. Myslím si, že na IT opravdu není nic politického. Celou dobu se tak proto snažím vystupovat. Proto i když se podíváte zpětně na moje vyjádření, zjistíte, že jsem se nikdy nevyjadřoval k působení pana Zajíčka nebo k tomu, co tady udělal dobře, nebo špatně. V jakém stavu jste agendu eGovernmentu po svém předchůdci přebíral? Například váš stranický šéf Jiří Paroubek po jeho odchodu mluvil o kolosálním podvodu a o neefektivně proinvestovaných stovkách milionů. Setkal jste se s něčím, co by tato podezření potvrzovalo? Na nic takového jsem nenarazil. Navíc, já se nesnažím pátrat a dramaticky zkoumat předchozí smlouvy. Nemám za úkol tady na ministerstvu na někoho něco hledat a najít. Snažím se dívat do budoucnosti. Nicméně problémy, na něž jsem narazil, byly třeba s čerpáním peněz z evropských strukturálních fondů. Od roku 2007 Ministerstvo vnitra z těchto peněz nečerpalo ani korunu. Mým úkolem je proto dotáhnout projekty k realizaci. Za mého předchůdce tu totiž byly narýsovány pěkné vize, ale k jejich uvedení do praxe se udělalo docela málo. Říkal jste, že problémy byly v oblasti eGovernmentu především v čerpání peněz ze strukturálních fondů. Které projekty máte konkrétně na mysli a proč se peníze nečerpaly?
Žádný z projektů elektronizace veřejné správy nebyl dotažen do stavu, kdy by bylo možné peníze čerpat. Nějaké drobnější peníze se čerpaly na CzechPointy, ale ostatní projekty mají velké zpoždění. Ať jde o základní registry, které se zpozdily možná až o tři čtvrtě roku nebo rok, nebo o datové schránky, které se musely také odsunovat. Všechny projekty jsou v nějakém stadiu rozpracovanosti, ale k čerpání peněz z fondů se ještě nedospělo. Odbor strukturálních fondů na tom proto nyní intenzivně pracuje.
Kolik peněz je možné na projekty eGovernmentu získat?
Obecně u každého projektu 85 procent nákladů platí Unie ze strukturálních fondů, zbytek financuje stát. Celá částka na eGovernment by měla být kolem 20 miliard.
Oblast eGovernmentu šetření v rámci úsporných balíčků a podobně nijak nepostihlo?
Samozřejmě i u nás šetříme, ale snažíme se to dělat především v provozních záležitostech. Na velké projekty eGovernmentu jsou ale peníze na kofinancování připraveny a vyhrazeny v rozpočtu. Přišli jsme ale na jednu věc, na niž na ministerstvu dosud zřejmě moc nemysleli. Je to skutečnost, že každá implementace nového systému bude stát po spuštění také nějaké provozní peníze. A s těmi se moc nepočítalo. Proto nyní zpracováváme ke všem projektům analýzy, na kolik vyjde financování provozu. Obecně v IT platí, že provoz stojí zhruba 20 procent částky z celkové investice. A na to je třeba někde peníze sehnat a vyčlenit. Existuje totiž ještě jedna podmínka čerpání peněz z fondů, a sice to, že daný systém musí být po spuštění minimálně pět let v provozu. I když tedy nyní peníze z fondů vyčerpáme, může se v budoucnu stát, že je budeme muset vracet, protože se kvůli špatné kalkulaci provozních nákladů nepodaří udržet systém těch pět let v chodu.
V jakém stavu se podle vás systém datových schránek uváděl do ostrého provozu? Byl dostatečně připraven, měly firmy a úřady dost času na získání informací a přípravu?
V tomto ohledu je asi celkem jedno, kdy se systém spouštěl a kolik času měly úřady a firmy na přípravu. Patří k české nátuře nechat všechno na poslední chvíli. Je ale fakt, že u některých státních institucí byl docela krátký čas na přípravu vnitřní spisové služby, která se na systém datových schránek napojuje.
Úřady na to stejně jako firmy ale měly čtyři měsíce pilotního provozu od července do listopadu, to podle vás nestačí?
|JAROSLAV CHÝLEK|
|Narodil se 1. srpna 1973. Vystudoval Fakultu elektrotechniky a informatiky na Vysoké škole báňské Technické univerzity Ostrava, na Liverpool John Moores University absolvoval studium Master of Business Administration. Působil ve firmách AutoCont a Mittal Steel, nyní spoluvlastní technologickou společnost ELVAC IPC. Vedle toho působil v komunální politice ve Frýdku-Místku; je členem ČSSD. Od loňského listopadu pracuje na Ministerstvu vnitra jako náměstek pro informatiku.|
O datových schránkách se rozhodlo v loňském roce v únoru, takže na přípravu teoreticky byl skoro rok. Nicméně než se kolos veřejné správy rozhýbe, než proběhnou výběrová řízení, než dojde k implementaci, uběhne dlouhá doba. Už jsem si na ministerstvu ověřil, že to, co trvá v soukromé firmě několik dní, ve státní správě zabere i několik týdnů. Ale asi je to tak správně, protože ve firmě člověk rozhoduje jen o vlastních penězích, kdežto tady rozhoduje o penězích, které mu nepatří.
Jaké jsou aktuální statistiky provozu datových schránek?
Od listopadu do konce prosince prošlo systémem zhruba dva a půl milionu datových zpráv. Chodí jich 80 tisíc denně.
Podíl firem, které si zprávy nevyzvedávají, je jaký?
Šest procent, což je prakticky stejné číslo jako u papírových obálek. Nechci být přehnaně velkým optimistou, ale myslím si, že začátek jsme zvládli dobře. Do budoucna se ale ještě mohou vyskytnout problémy, například se zatížením systému. To je totiž nyní jenom 3,5 procenta, a i když proběhly zátěžové testy, nikdy úplně přesně nenasimulují reálné podmínky. Za úplně vítězství budu považovat, až proběhnout, všechny milníky – otevření systému pro faktury od ledna a od letošního července pak pro komunikaci všech firem.
Od ledna mohou datové schránky využívat i firmy pro zasílání elektronických faktur, na rozdíl od zpráv úřadům však nikoliv zdarma. Přestože ministerstvo chtělo dosáhnout nižší ceny, nakonec se bude platit za jednu zprávu s fakturou 17,90 koruny. Přijde vám tato cena adekvátní?
Dělali jsme všechno pro zlevnění datové zprávy s e-fakturou. Cena 17,90 koruny za datovou zprávu je totiž sice výhodnější oproti doporučenému dopisu, ne ale oproti běžné zásilce, kterou se faktury posílají. Na druhou stranu ale není možné, aby firma, která pošle deset elektronických faktur za měsíc, platila za jednu zprávu méně, než platí stát za odesílání milionů datových zpráv. Ceny ale budou postupně klesat s tím, jak bude pošta umořovat původní investici, až na finální cenu 9,90 koruny.
Projevují firmy o tuto novou službu zájem? Podle mých zkušeností se o ní příliš neví.
Nemám signály, jaký bude zájem. Hovořil jsem o tom ale s některými podnikateli a například pro velké distributory komodit s nízkou marží, kde je důležité včasné doručení faktury a kde často zisk obchodníků závisí na kurzu v čase platby, to bude velmi zajímavý nástroj. Nicméně nemáme žádné konkrétní kalkulace.
Mezi své priority na ministerstvu jste zařadil i systém registrů, které by měly fungovat také od července 2010.
Od července začne běžet jenom pilotní provoz.
Pilotní provoz je potřeba kvůli zpožděním, o nichž jste mluvil?
Ne, s tím počítá přímo zákon. Základní registry jsou velmi komplikovaný systém, proti nimž jsou datové schránky v podstatě legrace. Registry nelze zapnout nějakým tlačítkem s tím, že pak budou fungovat. Je potřeba připravit technickou infrastrukturu, napojit na ni jednotlivé úřední agendy, které do ní budou vstupovat, naplnit registry aktuálními daty, všechno se musí otestovat. Nebude to jednoduché. Náběh systému tedy zahájíme v červenci a konkrétní finální datum ještě nechci napevno říkat. Uvažujeme o tom, že bychom pilotní provoz prodloužili, aby se všechno zvládlo bez komplikací.
Jak daleko pokročily práce na registrech?
V polovině prosince jsme otevřeli nabídky ve výběrovém řízení na dodavatele pro tři registry – registr osob, registr práv a povinností a registr obyvatel. Probíhá proces hodnocení, který bychom chtěli uzavřít do konce ledna.
O jak velké zakázky se jedná? Původně se u systémů registrů počítalo s náklady ve výši až tři miliardy korun…
Já věřím, že se nám je podaří vysoutěžit za méně než tři miliardy. Snažili jsme se také o co největší transparentnost. Například v původních podmínkách soutěže objektivní hodnotící kritéria včetně ceny nabídky tvořila jenom čtvrtinu, zbylé tři čtvrtiny pak kritéria subjektivní. Dnes je to tak, že objektivní mají váhu poloviny, a i cena tak hraje větší roli. Nabídek přišlo více, máme z čeho vybírat.
Se systémem registrů jsou spojeny i elektronické občanské průkazy, které by v Česku podle původních plánů měly fungovat od příštího roku. Stihne se tento termín?
Už dnes je jisté, že termín v lednu 2011 se nestihne. Vyjednáváme o tom, o jak dlouhou dobu se zavedení e-občanek odloží.
Nakolik mohou projekty eGovernmentu ovlivnit letošní volby a případné další změny na Ministerstvu vnitra?
Příliš velký vliv by to mít nemělo. Jak jsem totiž říkal, většina projektů se má financovat i z evropských fondů a do roku 2013 se musejí dotace vyčerpat. Takže na nějaké nové velké projekty není čas.
Ptám se hlavně proto, že Jiří Paroubek na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě upozorňoval, že po případném převzetí vlády všechny projekty eGovernmentu musejí projít revizí včetně smluv a podobně.
Já jsem na té konferenci nebyl, ale o Paroubkově vystoupení jsem slyšel. Podle mě to ale myslel trochu jinak – že projekty nejsou dobře připraveny, že se budou muset odsouvat. A ono to tak ve skutečnosti je. Registry mají zpoždění, občanky mají zpoždění, nečerpají se peníze ze strukturálních fondů EU. Nemyslím si, že by Paroubek nebo kdokoliv jiný tvrdil, že projekty nejsou dobré a je potřeba jej zastavit.