Ekonom Petr
Zahradník z České spořitelny se jako člen Evropského hospodářského a sociálního
výboru dlouhodobě věnuje finančnímu systému Evropské unie, včetně rozpočtových
a dotačních nástrojů. V rozhovoru pro týdeník Euro hodnotí český návrh
Národního plánu obnovy (NPO). Jeho hlavní charakteristikou je podle Zahradníka
jistá vypočítavost.
„Velmi silně
se tu promítá náš dlouhodobý rys při využívání evropských peněz: tedy příliš se
nezabývat skutečnou potřebou a účelem, ‚něco‘ předložit a hlavně peníze
vyčerpat, aniž by nám do toho někdo jiný mluvil,“ kritizuje tradiční přístup
českých vlád Zahradník.
Národní plán obnovy, který premiér
Babiš předložil v Bruselu, vypadá jako slepenec opatření, která příliš
nenaplňují smysl obnovy společností a ekonomik po covidové pandemii. Vidíte to
podobně?
Za relativně dobrou zprávu považuji již to, že první draft Národního plánu obnovy byl Evropské komisi včas předložen a že jeho zpracování vedlo k zamyšlení se nad tím, jak je česká společnost zasažena pandemií, jak zásah změkčit a jak se připravit na případný obdobný šok v budoucnu. Tím ale můj lichotivý tón končí. První draft NPO především dostatečně nereflektuje hlavní důvod vzniku NPO – tedy vazbu na pandemii.
Národní plán obnovy by měl mít v sobě zabudován test způsobilosti, aby jednotlivé pilíře, komponenty a zejména projekty vykazovaly přímou vazbu na pandemii, ať již ex post, tedy řešení či zmírnění jejích následků, tak ex ante, tedy zavádění preventivních opatření posilujících odolnost našeho socioekonomického systému. A všechno, co tuto přímou vazbu neprokáže, by mělo být z NPO nekompromisně vyřazeno.
Zbylo by potom v plánu něco?
Více než
polovina navržených alokovaných zdrojů NPO připadá na rozvoj fyzické
infrastruktury a zelené tranzice. Pod touto rouškou se skrývá řada oblastí,
které s covidem nemají nic společného a jež navíc představují dlouhodobé resty,
které neumíme řešit, a NPO se zdá být z nebe spadlým dárkem, který bude tyto
resty financovat. Nic proti dobudování alespoň elementárního dálničního
systému, ale ten má být podpořen z jiných peněz.
V draftu dál vidím disharmonii mezi potřebou obnovovat a potřebou posilovat odolnost; tyto potřeby by měly být vyvážené. NPO se snaží obnovovat, respektive překonávat zděděné resty a zaměřovat se na oblasti, které s covidem nemají mnoho společného. Preventivních opatření k posilování odolnosti tam moc nevidím.
V návrhu se
také silně promítá náš dlouhodobý rys při využívání evropských peněz, tedy
příliš se nezabývat skutečnou potřebou a účelem, „něco“ předložit a hlavně
peníze vyčerpat, aniž by nám do toho někdo mluvil. U optimálního NPO by mělo
být na první pohled jasné, že typologie jím podpořených projektů je diametrálně
odlišná od kohezní politiky a dalších programů EU.
A to z draftu NPO věru nevyplývá – jsou tam zařazeny vzájemně zaměnitelné věci, které najdeme v kohezní politice i v jiných programech. Pořád v nás přetrvává, že dostupnost peněz je víc než účel, na který jsou peníze vynakládány.
Premiér odvezl plán do Bruselu tak
trochu navzdory vládě. Dá se očekávat, že Evropská komise plán vrátí k
přepracování?
Slyšel jsem,
že draft NPO nebyl vládou schválen, ale není to oficiálně potvrzené. Leč mé
předchozí odpovědi naznačují, že se domnívám, že bude zapotřebí přepracovat již
samotný draft NPO a jeho východiska. A z neoficiálních pracovních a
kolegiálních zdrojů, které mám v Bruselu, jsem nabyl dojmu, že požadavek
Evropské komise na přepracování draftu NPO bude poměrně robustní.
Největší část investic jde do
fyzické infrastruktury, kde jsou položky jako oprava železničních přejezdů či
odhlučnění dálnic. To na rozvojové programy, na něž myslela EU, moc nevypadá. Nejvíce
se investuje do betonu. Na konci druhého desetiletí 21. století je na beton
dost pozdě, ne?
Myslím, že
právě v této oblasti se obsah našeho NPO a představy Evropské komise, potažmo
Evropské rady, která v červenci schválila plán facility na podporu obnovy a
odolnosti, z něhož se národní plány obnovy financují, nejvíce odlišují. Tematicky
i vahou finanční alokace.
Bylo by
zajímavé požadovat na autorech draftu vysvětlení, v čem se oprava železničních
přejezdů protíná s potřebou řešit následky covidu. A pokud tyto typy projektů
mají utratit více než polovinu finanční alokace NPO, je to dvakrát na
zamyšlenou. Připadá mi to jako zneužití možnosti mít zde tak objemný zdroj
peněz na zalátání desetiletí trvajících restů.
Mnohé z nich
jsou ještě dědictvím zanedbanosti v minulém režimu a projevem neschopnosti
veřejného sektoru je za třicet let odstranit. Tyto resty se musejí řešit, ale
NPO není ten správný zdroj pro jejich odstraňování.
Minimální
peníze z celého balíku jdou na vědu a výzkum, hluboko pod deset procent, na
zdravotnictví 15 procent. Na beton půjde 118 miliard, skoro 60 procent. Není to
i tím, že Česká republika není schopna připravit projekty a jedině stavební
lobby umí nabídnout rychle proveditelné akce?
Myslím, že
je to primárně reflexe našeho převládajícího ultramaterialistického uvažování,
kombinovaného s vypočítavostí v přístupu k evropským zdrojům i k členství v EU
jako takovému. Na co si nejsem schopen sáhnout či kudy nemohu projet svým
vozidlem, jako by neexistovalo.
Právě vámi
uváděné oblasti vědy, výzkumu a zdravotnictví jsou ty, které nejenže mají s
covidem logickou provázanost a sounáležitost na rozdíl od železničních přejezdů
nebo odhlučnění dálnic, ale právě věda a výzkum jsou u nás dosud zcela
nevyužité faktory dlouhodobého růstu a prosperity.
Zmíněné oblasti se ke covidu vážou jak z pohledu obnovovací, tak odolnostní funkce. Pilotními programy našeho NPO by měly být právě věda a výzkum, zaměřené na objevy, výrobu, spravedlivou distribuci vhodných léčiv, aplikaci léčebných postupů a procedur. Dalším cílem programu by mělo být přizpůsobení zdravotnických zařízení a center sociální péče potřebám, které nynější pandemie odhalila. A rovněž posílení krizového managementu a integrovaná propojenost jeho jednotlivých složek a zajištění dostatečného množství kompetentních lidí, aby mohlo vše fungovat, včetně posílení naší vlastní farmaceutické báze, která v důsledku zániku firmy Spofa a snížení významu Zentivy již nehraje v této záležitosti určující roli.
V plánu je také několik opatření –
zrychlení odpisů, daně ze ztráty –, která přímočaře míří na vylepšení české
fiskální bilance. Našel jste v českém plánu alespoň nějaké investice, k nimž je
fond obnovy určen?
Nic proti
aplikaci zrychleného odepisování či zpětnému uplatňování daňové ztráty, ale to
má řešit ministerstvo financí a do plánu tohoto typu to nepatří. NPO by měl být
platformou projektového financování na bázi centrálně řízeného programu, kde
dojde k podpoře jednotlivých vybraných projektů příslušnou finanční částkou, ať
již v podobě dotace, půjčky, či jiného finančního nástroje.
Ale ani při
největší míře fantazie nemohu považovat za takový projekt to, že díky
zrychleným odpisům či zpětnému uplatnění daňové ztráty se prohloubí rozpočtový
schodek, který pak bude záplatován z NPO.
Na hodnocení
rozvojových investic v rámci NPO je brzy, protože ještě nedošlo ke konkrétnímu
vymezení projektů. Nicméně abych nebyl tak škarohlídský, v pilíři zaměřeném na
digitální transformaci vidím řadu oblastí, které tematicky spadají pod to, co
má NPO podporovat.
Spokojen
jsem též s částí věnovanou vzdělávání. U podpory podnikání se naopak pracuje s
tématy, která sami podnikatelé v současnosti buď za nijak zásadní nepovažují,
nebo nejsou kompatibilní s podstatou a smyslem NPO.