Bezprecedentní ekonomická krize, jež vyvolala obrovské protesty, kvůli kterým ze své funkce odstoupil a následně ze země uprchl kritizovaný prezident. Tak vypadá dění na Srí Lance v posledních týdnech. Podle ekonomů se ale podobná situace může brzy opakovat i v dalších asijských státech. Varovala před tím třeba ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová.
Rozvojové země podle ní v posledních měsících zažívají trvalý odliv kapitálu, což ohrožuje jejich sny o dohnání vyspělých ekonomik. „Státy s vysokým dluhem a omezeným prostorem pro politické kroky budou čelit dalším tlakům. Srí Lanka by pro ně měla sloužit jako varovný signál,“ řekla Georgievová v rozhovoru pro BBC.
Státy budovaly infrastrukturu, teď mají problém splácet půjčky
Příčin ekonomické krize v této dvaadvacetimilionové zemi je mnoho. K významným důvodům patří pandemie covidu, která negativně ovlivnila cestovní ruch, a také válka na Ukrajině. Mnozí ale obviňují právě bývalou hlavu státu Gotabaje Radžapaksu, kterému vyčítají především špatná ekonomická opatření.
Během posledních let si totiž Srí Lanka vytvořila obrovský dluh, a minulý měsíc se tak stala první zemí v asijsko-pacifické oblasti za posledních 20 let, která jej přestala splácet. Vládní úředníci se sice snaží vyjednávat s MMF o záchranném programu ve výši zhruba tří miliard dolarů (přibližně 72 miliard korun), ale tyto rozhovory jsou kvůli současnému politickému chaosu zastavené.
S podobnými problémy se vedle Srí Lanky potýkají i další státy v regionu. Jmenovitě se jedná například o Laos či Maledivy. Také tyto země trápí rostoucí inflace, zvyšování úrokových sazeb, znehodnocování měn, vysoká úroveň dluhu a zmenšující se devizové rezervy. A vedle společných potíží mají i společného věřitele, a sice Čínu, která tak nyní může do velké míry rozhodovat o jejich osudu. Peking ale příliš nesdílí informace o svých transakcích, takže není jasné, jak byly nastavené úvěrové podmínky nebo jak nyní státy můžou svůj dluh restrukturalizovat.
Podle Alana Keenana z International Crisis Group je každopádně Peking za krizi částečně zodpovědný, jelikož okolní země povzbuzoval v investicích do drahých infrastrukturních projektů, které nakonec žádané ekonomické výnosy nepřinesly.
„Neméně důležitá byla jejich aktivní politická podpora vládnoucí rodině Rádžapaksů a jejich politice. Tato selhání jsou jádrem ekonomického kolapsu ostrova, a dokud nebudou napravena změnou ústavy a demokratičtější politickou kulturou, Srí Lanka pravděpodobně neunikne své současné noční můře,“ myslí si Keenan.
Své dluhy možná nesplatí ani Laos
Zmíněný osmimilionový Laos čelí již několik měsíců riziku nesplácení svých zahraničních půjček. Růst cen ropy v důsledku invaze na Ukrajinu nyní omezuje dodávky pohonných hmot a zvyšuje ceny potravin v zemi, kde žije zhruba třetina lidí v chudobě. Místní média také informovala o dlouhých frontách na palivo a uvedla, že některé domácnosti nejsou schopné platit své účty. Vyšší úrokové sazby v USA navíc posílily dolar a oslabily místní měnu – laoský kip –, což nadále zvýšilo dluhovou zátěž a zdražilo dovoz.
Kromě toho musí Laos ročně splácet závazky ve výši 1,3 miliardy dolarů, které představují zhruba polovinu celkových příjmů země. V důsledku těchto okolností agentura Moody's minulý měsíc snížila hodnocení komunisty ovládané země do kategorie ,junk‘, v níž je dluh považován za vysoce rizikový.
Zhruba polovinu dlužné částky půjčila Laosu právě Čína, přičemž velká část peněz byla investována na výstavbu železnic či vodních elektráren. Podle laoských představitelů Peking jen v loňském roce spolufinancoval přes 800 projektů v celkové hodnotě za více než 16 miliard dolarů. Úzké vazby na Čínu ale nakonec mohou Laosu pomoci. Podle Moody's značí zvýšený obchod mezi zeměmi a vývoz vodní energie budoucí pozitivní vývoj.
Pákistánci snižují spotřebu čaje, Bangladéš spoléhá na emigranty
Vedle Srí Lanky a Laosu čelí tíživé ekonomické situaci i další asijské státy. V Pákistánu vzrostly v květnu ceny pohonných hmot o zhruba 90 procent, protože je vláda přestala dotovat. Stát totiž musí výrazně omezit své výdaje, aby dosáhl posunu při vyjednáváních s MMF o pokračovaní záchranného programu. Kromě toho navíc uvalil mimořádnou desetiprocentní daň na největší firmy, která mu má přinést téměř dvě miliardy dolarů.
Tamní vláda musí vyřešit též problematiku nízkých devizových rezerv, jež se od srpna loňského roku snížily téměř na polovinu. Ve snaze zlepšit aktuální stav proto země přijala některá poněkud kuriózní opatření. Jeden z ministrů pákistánské vlády nedávno požádal občany, aby snížili množství vypitého čaje, což má způsobit snížení dovozních účtů země.
Výrazný nárůst veřejného dluhu pak zaznamenaly také Maledivy. Aktuálně představuje více než 100 procent zdejšího HDP. Zemi, která je do velké míry závislá na cestovním ruchu, výrazně zasáhla pandemie covidu. Americká investiční banka JPMorgan uvedla, že oblíbená prázdninová destinace by od konce roku nemusela být schopna své dluhy řádně splácet.
Dalším do party je pak Bangladéš, který pro změnu trápí velká inflace a nedostatek deviz. V posledních měsících vláda přišla s mnoha opatřeními, jež mají situaci řešit. Stát například omezil nepodstatné dovozy a zahraniční cesty úředníků. Zároveň pak výrazně uvolnil pravidla na zahraniční převody, které mají do země dostat více peněz od milionů emigrantů žijících v zámoří.
